Do nedávné doby se v českých novinách objevovala Čína především jen v souvislosti s nehodami a živelnými pohromami. Jedna taková nehoda se podle zpráv čínských Lidových novin (Žen-min-pao) stala 13. listopadu v Ťi-linu, kde došlo k sérii výbuchů v petrochemickém podniku Šuang-pen. Z místního Chemickoprůmyslového ústavu, severního kampusu univerzity Pej-chua a jejich okolí bylo evakuováno přes 12 000 studentů a 30 000 obyvatel. Po denním volnu se evakuovaní studenti postupně vrátili zpět a 15. listopadu už opět začala výuka. Život v Ťi-linu se vrátil „v zásadě“ do svých obvyklých kolejí. Byla obnovena dodávka vody a elektřiny. Jeden z navrátivších se obyvatel řekl redaktorovi, že se nebojí dalšího ohrožení, neboť ukazatele zamoření prostředí jsou v normě.
Na dotazy čtenářů ohledně ptačí chřipky odpovídal v listu přední veterinář a vedoucí veterinárního odboru ministerstva zemědělství Ťia Jou-ling. Jeden ze čtenářů se zajímal o to, kde lze zakoupit nejnovější publikace ohledně prevence před onemocněním. Odpověď zněla, že informace jsou k dostání v knihkupectvích a na internetu, kromě toho však nechalo ministerstvo zemědělství vytisknout také plakáty pro distribuci mezi rolníky na venkově a vyrobit brožury a kapesní knížečky. Spolupracuje také s rozhlasem a televizí, vydalo instruktážní VCD a „leták, na němž je nejjednodušším a nejprostším způsobem vysvětleno, jak mají rolníci provádět prevenci proti ptačí chřipce“.
Na schůzi čelných představitelů provinčních vlád se za přítomnosti prezidenta Chu Ťin-tchaa mluvilo o budoucím směřování ČLR; téma znělo: „Budování harmonické socialistické společnosti“. Značná pozornost byla věnována kromě jiného i roli internetových médií. Vedení navrhlo podle zpráv agentury Nová Čína (Sin-chua) několik zásad, podle nichž by se měla řídit. Například by měla podpořit dobré internetové prostředí pro budování demokratické, rovnoprávné, přátelské, živé a spořádané společnosti, respektovat zákony, sloužit lidu a socialismu, udržovat správný směr veřejného mínění a chránit zájmy státu. Měla by propagovat vědecké teorie, šířit kulturu modernosti a pozvedat národního ducha, vštěpovat obyvatelstvu zásady udržitelného rozvoje a šetrnosti. Oproti tomu je třeba potlačovat zprávy s obsahem, který ohrožuje bezpečnost státu a společenskou stabilitu a je v rozporu se zákonem, skvělou kulturní tradicí čínského národa a jeho mravními normami. Je také záhodno mít společenskou zopovědnost a jasně informovat o opatřeních státu a Strany, aby nedocházelo k nedorozuměním, dodržovat pravdivost a přesnost informací a udržovat dobrý mezinárodní obraz ČLR. Tolik jen namátkou z úkolů, které stojí před čínským internetem. Není jich nejméně.
V čínských novinách občas najdeme i upozornění na negativní jevy doprovázející hospodářský vzestup Číny. Článek v Rolnickém deníku (Nung-min ž´-pao) se zabývá znečištěním půdy, jedním z mnoha aspektů snad vůbec největšího problému současné Číny – znečištění životního prostředí. Článek staví do protikladu více než 4000 evropských norem pro zemědělské výrobky oproti 62 čínským, vztahujícím se navíc pouze na chemikálie. Zatímco zaneřáděnému vzduchu i vodě se už jisté pozornosti médií dostalo (relativně na čínské poměry, ovšem), zamoření (nejen) rolnické půdy zůstává stranou zájmu, ačkoliv zásadním způsobem ovlivňuje jakost potravin na trhu. Občas se vynoří zprávy o překročených normách škodlivin či o snižující se produkci obilí. Čínskou vládu i celou společnost to nechává chladnými. Autor článku vyjadřuje naději, že se co nejdříve povede zavést příslušnou právní úpravu, která by mohla znečištění omezit. Bylo by to jistě prospěšné. Není však jisté, zda by se tato část zákoníku uplatňovala stejně důsledně, jako jsou uplatňovány některé jiné články.
Počet obyvatelstva a způsob, jak zastavit jeho růst, jsou tematickými stálicemi čínského tisku. Není divu – s projevy přelidněnosti se člověk v Číně setkává doslova na každém kroku. Podle deníku Pekingské ranní listy (Pej-ťing čchen-pao) má v roce 2033 žít v ČLR kolem 1,5 miliardy lidí, a to i přes zavedení programu plánované porodnosti, jejímž výsledkem je narození 90 milionů jedináčků. Více než rozmazlené děti však demografy a odpovědné orgány znepokuje dlouhodobě se zvyšující početní nepoměr mezi pohlavími. V současnosti se číslo pohybuje okolo 117 : 100 ve prospěch mužů, což je prý vážnou odchylkou od normy. Noviny podotýkají, že se tento trend zatím nepodařilo účinně omezit. Otázkou zůstává, jaké prostředky mohou čínské úřady v tomto případě nasadit v boji proti nepříznivému trendu.
Bez povšimnutí nemohla zůstat návštěva George Bushe staršího v Pekingu. Zúčastnil se zde mimo jiné odstartování druhé etapy projektu Vlak úsměvů, zaměřeného na pomoc dětem s rozštěpem rtu a patra. V předchozí etapě, zahájené roku 2000, se podařilo zajistit operaci pro 80 tisíc pacientů dohromady za více než 20 milionů dolarů. Bývalý prezident USA při té příležitosti pronesl úvodní slovo na 2. konferenci čínsko-amerických vztahů. Jeho projev byl velice přátelský. Uznal, že vzestup Číny je nezadržitelný, a uvedl, že věří v jeho mírový charakter. Deník cituje Bushe staršího: „Se současným prezidentem Bushem považujeme naše nynější vztahy s Čínou za nejlepší v dějinách. Oba máme k Číně velice vřelý vztah a klademe důraz na rozvoj americko-čínských vztahů.“ A dále následovaly takové drobnosti jako spolupráce při udržování současného světového řádu, v boji proti terorismu i při prosazování lidských práv a volného trhu. „Obě země by měly v těchto oblastech posílit spolupráci, což nepřinese jen posun ve vzájemných vztazích a změnu v životě lidí těchto zemí, ale také štěstí lidem celého světa.“
Z čínskojazyčného tisku vybral Lukáš Zádrapa.