Na schůzi Poslanecké sněmovny minulý týden byla v tichosti schválena technická novela knihovního zákona č. 257/2001 Sb., která přináší roční odklad termínu, kdy by měly být všechny knihovny připojeny k internetu, respektive by přístup k němu měly nabízet svým uživatelům. Provozovatelé knihoven by tuto povinnost měli splnit do 31. 12. 2007. V současné době je k internetu připojena asi polovina knihoven provozovaných obcemi. Stát poskytuje provozovatelům knihoven poměrně velkorysou pomoc v tom, že každá může bezplatně získat vysokorychlostní přípojku a k tomu i úhradu komunikačních poplatků po dobu tří let. I přes tuto podporu je mezi starosty a dalšími zastupiteli velké množství těch, kteří internet buď nechtějí, nebo možná nevědí, co to je. Na první pohled se lidem, kteří žijí ve větších městech, zdá, že internetu je všude dost, ale podle nejnovějšího průzkumu (DEMA) je k němu připojeno pouze 38 % domácností v menších obcích. S dalším odsunutím plného pokrytí knihoven přístupem k internetu vyvstává tedy otázka, zda se obyvatelé zejména malých obcí internetu v knihovnách vůbec někdy dočkají.
Vít Richter
Kdo se poránu 20. dubna díval na záběry z městského kamerového systému vysílané v Dobrém ránu ČT, začal možná tušit, že tento den bude v Praze něčím zvláštní. Na Nuselském mostě, na Špejchaře, u Hlavního nádraží, v Holešovičkách, v Legerově, na Vypichu a na Barrandovském mostě se na záběrech krom obvyklého provozu objevili i andělé. ČT chtěla na místo poslat svůj štáb, ale pak si to na poslední chvíli rozmyslela. Asi si řekli, že se jim jen něco zdálo. Odpoledne se pak andělé objevovali pěšky i na kolech porůznu po Praze. Okolo šesté odpoledne přijeli na sraz účastníků tradiční pražské cyklojízdy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Odtud vyrazili ve velké skupině po městě. „Zabrali jsme celou magistrálu na Nuselském mostě, cestou k Pakulu i nazpátek,“ pochvaloval si jeden z cyklistů, fotograf Luboš Kotek. „Řidiči se přitom chovali většinou vstřícně. Někteří se na nás i usmívali. Nadávalo nám jich jen pár.“ Nadšení neskrývala jedna z organizátorek jízd, mluvčí iniciativy Auto*Mat Petra Kolínská. „Byla to dosud největší cyklojízda a zúčastnilo se jí 360 jezdců. Povedla se díky andělům a dobrému počasí. Hodně lidí přišlo asi i proto, že stále cítí rozhořčení nad smrtí cyklisty a aktivisty Jana Bouchala.“ Cyklojízda měla podle organizátorů upozornit na nedostatečný rozvoj infrastruktury pro cyklisty a chodce v centrální části města a naopak enormní investice do výstavby kapacitních komunikací. Pražské úřady tvrdí, že je ve městě 199 km cyklotras a 90 km stezek, jenže cyklisté namítají, že jen šestina stezek jsou novostavby, zbylých pět šestin vzniklo pouhým označením stávajících chodníků či parkových cest. Téměř polovina cyklotras je prý nevyhovujících. Na cyklisty se nepamatuje ani při rekonstrukci ulic. Kromě andělů v bílém, cyklistů v pestrobarevných oděvech (mezi nimiž ale převažovala zelená předvolební trička jedné strany) se měli akce zúčastnit i představitelé města. Byli alespoň pozváni. Primátor Bém se ale omluvil, členové městského výboru dopravy zrovna zasedali, a náměstek primátora Jan Bürgermeister prý nestihl přijet na sraz včas. Příště si asi bude muset také připnout křídla.
Filip Pospíšil
Už je tu zase První máj. Komunisté se pro tentokrát nesejdou na Letné, neboť tu jim hrdinně zabrali antikomunisté. Uvidíme, zda jich bude tolik, co bývá rudých; jisté je jen to, že z menší části půjde o bojovníky odvěké, a z té větší o ty, kteří bojují až od chvíle, kdy je dobojováno. Vždyť co dnes člověku hrozí za nošení trička s nápisem Fuck KSČM? Na rudou hrozbu se zpravidla nezapomíná, zato té hnědé si každým rokem hledí jen černorudí anarchisté. Snad proto, že neonacisté nejsou v parlamentu, nehrozí, že by tam vstoupili, a jejich prohřeškem od roku 1989 je „pouze“ několik mrtvých a nespočet rasově motivovaných útoků. Kdo viděl pozvánku na neonacistický První máj – psanou rukou tiskového mluvčího Národního odporu Petra Kalinovského, antisemity a popírače holocaustu v jedné osobě – snad pochopil, že je čeho se bát. Zatím se ale zdá, že pochopili jen anarchisté, kteří veřejnost vyzvali k přítomnosti na Palackého náměstí, kde se hololebci sejdou, aby ukázali „teror nepřátel pravdy proti aktivistům nacionální revoluce“ a proti němu postavili ten svůj („Proti teroru teror!“). Těžko říci, zda se Kalinovskému nezachce zopakovat nápad s pochodňovým průvodem Židovským Městem pražským. Těžko říci, zda na Palackého náměstí bude neonacisty čekat někdo jiný nežli ti, co tak činí každým rokem.
Lukáš Rychetský