Vydání deníku Kommersant z 26. dubna se obšírně věnuje případu vraždy arménského studenta Vigena Abramjance, který vyvolal masové protesty moskevské arménské komunity. Účastníci protestní akce vytvořili v den pohřbu kolonu sestávající ze stovky vozů vyzdobených arménskými vlajkami a portréty zavražděného studenta, zablokovali dopravu na Novém Arbatu a hlasitě se dožadovali důsledného vyšetření okolností případu.
Rasismus a xenofobie se v Rusku v poslední době stále více stávají také tématem politickým. S trochou přehánění by se dalo říci, že se stát snaží vést proti těmto „negativním jevům“ jakousi veřejnou osvětovou kampaň. O její úspěšnosti by se však prozatím dalo pochybovat. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění počet těch, kteří by zavedli opatření „zabraňující vstupu některých národností na území Ruska“, stále dosahuje 58 % dotázaných, 42 % z nich by dokonce schválilo jejich případnou „deportaci“. Podle autora článku, který vyšel 21. dubna rovněž v deníku Kommersant, jsou tato čísla všeobecně spojována pouze s takzvanou lidovou, méně nebezpečnou xenofobií, kdežto skutečně organizované a strukturované „fašistické“ hnutí, které v zemi rovněž existuje, je politiky přehlíženo a podceňováno. Autor článku se však nezamýšlí nad tím, že nacionální nesnášenlivost zasévá v ruské společnosti především samotný ruský stát, který buduje svoji identitu na principech nacionální ideologie.
U příležitosti 110. výročí parlamentarismu v Rusku (nejedná se o mýlku: do kulatého období je započítáno i sedmdesát let komunismu) uděloval státní vyznamenání prezident Putin. Autor reportážního článku z 21. dubna otištěného v deníku Nězavisimaja gazeta nepochybuje o tom, že ocenění získali své řády skutečně po zásluze: tak například předseda generální rady prokremelského uskupení Jediné Rusko Vjačeslav Volodin již mnoho let opakuje, jak je jeho strana oddána prezidentovi, zatímco poslanec Sergej Baburin se ujal vedení té frakce strany Vlast, která se rozhodla přejít pod kontrolu Kremlu. Je také jasné, o jaké zásluhy šlo v případě bývalého šéfa FSB Nikolaje Kovaljova, který dnešnímu prezidentovi svého času předal štafetu a dnes se „hluboce váženému Vladimiru Vladimirovičovi“ přiznal, že „jen těžko vyjadřuje pocity vděčnosti, které cítí k zemi a jejímu prezidentovi“. Jen vyznamenání pro Vladimira Žirinovského vyvedlo z míry i na leccos zvyklé ruské novináře. Ale i v tomto případě se nakonec odpověď našla: Vladimir Žirinovskij oslavil o Velikonocích šedesátiny a vyznamenání dostal jednoduše jako dárek k významnému jubileu. V krátkém děkovacím projevu Žirinovskij naznačil, že naoplátku nemíní Putinovi překážet v jeho carovládě: „Parlamentáři carského Ruska učinili velkou chybu, když donutili cara vzdát se trůnu. Přál bych si, aby ruští poslanci tuto chybu již nikdy nezopakovali.“
Své narozeniny oslavil Žirinovskij přímo v Kremlu, a to v dosti pompézním stylu. Jak zaznamenal reportér deníku Izvestija, program narozeninového dne zahájila výstava dárků, které byly Žirinovskému věnovány za dobu jeho aktivního působení v politice. Z vystavených předmětů vzbudil největší zájem trůn vyrobený z vzácných druhů dřeva, intarzovaný vzory z krokodýlí kůže a potažený leopardí kůží, který Žirinovskému darovali poslanci z jeho vlastní frakce. Vystavena byla také Žirinovského socha v životní velikosti a irácké koberce, které jubilantovi daroval bývalý irácký prezident Saddám Husajn. Na moskevských bulvárech potom rozdával občanům 1200 vajec, 2000 čokolád a 300 konzerv se slazeným kondenzovaným mlékem. V zásobě prý měl také koňak, šampaňské a vodku, ale nechtěl se vystavit obvinění, že kazí ruský lid.
V noci z 22. na 23. dubna zavítal do moskevského chrámu Krista Spasitele prezident Vladimir Putin, aby společně s patriarchou vší Rusi Alexijem II. přivítal vzkříšení Ježíše Krista. Kromě moskevského starosty Jurije Lužkova doprovázel hlavu státu také ředitel akciové společnosti Ruské železnice Vladimir Jakunin, který společně s ministrem kultury Alexandrem Sokolovem přiletěl téhož dne ráno z Izraele a přivezl věčné světlo z Božího hrobu. Skutečnost, že byl pro tento úkol vybrán, zavdala v tisku mimo jiné příčinu k dohadům o jeho možném nástupnictví v prezidentském úřadu. Před půlnocí dorazil podle reportéra deníku Kommersant do chrámu Vladimir Žirinovskij a postavil se do těsné blízkosti prostých věřících. Poté, co si novinářům postěžoval na nezájem masmédií o jeho vlastní narozeniny, vyjmul z kapsy svazek storublových bankovek a začal je podle reportéra Kommersantu rozdávat okolostojícím. Na závěr slavnostní mše patriarcha Alexij třikrát pronesl zvěst o tom, že Kristus vstal z mrtvých, přečetl velikonoční kázání Jana Zlatoústého a obrátil se k prezidentu Putinovi se slovy: „V tomto radostném, světlém slavnostním svátku Velikonoc Kristových vás zdravím, vaše excelence Vladimire Vladimiroviči, a přeji vám i vašim spolubojovníkům, aby vám dal vzkříšený Bůh sílu k činům, které činíte k slávě Boží. Viděl jsem, jak lidé nesou kuliče (velikonoční mazance), paschu a velikonoční vejce do kostela. Na mou otázku, zda dnes mají vše, co potřebují k životu, odpovídali: ,Máme vše.‘ Ještě před několika lety jsem necítil takový optimismus a neuvědomoval jsem si, že máme vše potřebné k životu.“
Z ruskojazyčného tisku vybíral Jan Machonin.