Všem, kteří mají sklony k paranoie, bych doporučil, aby se radši pustili rovnou do četby poslední zprávy tohoto přehledu. Jedním z hlavních témat největších médií v USA, které našlo svůj odraz i v tisku po celém světě, byl totiž v poslední době skandál týkající se činnosti americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA), který se naplno rozpoutal krátce poté, co prezident Bush jmenoval svého kandidáta na post nového ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA), jímž se má stát Michael Hayden. Ten do loňského roku šéfoval právě NSA.
Deník USA Today přinesl 10. května zprávu, že americké telekomunikační společnosti začaly krátce po útocích z 11. září 2001 předávat NSA záznamy o hovorech desítek milionů zákazníků. Nešlo přímo o odposlechy obsahu, ale o údaje spojené s hovorem, například to, kdo s kým hovoří. Z předaných informací úřad vytvářel obrovskou databázi. Cílem programu NSA údajně bylo získat informace o všech hovorech, které se v rámci USA uskutečňují. NSA je prý pak analyzovala s cílem vypozorovat určité „vzorce“, které by jí mohly pomoci v boji s terorismem. Téhož dne, kdy byla zpráva zveřejněna, vystoupil v televizi se zvláštním projevem prezident Bush a prohlásil, že „Al-Káida je naším nepřítelem a chceme znát její plány”. O programu však neposkytl žádné další informace a na otázky reportérů neodpověděl. V následujících vystoupeních se ještě nechal slyšet, že „aktivity rozvědky, které jsem schválil, jsou legální a byli o nich informováni příslušní členové Kongresu, republikáni i demokraté“. Demokraté však podle článků zveřejněných v USA Today vyjádřili nad projektem zděšení a dokonce i někteří významní republikáni dali najevo své znepokojení. „Tvrdíte mi, že s al-Káidou mají spojení desítky milionů Američanů?“ podivil se demokratický senátor Patrick Leahy. Kritici poukazovali také na to, že záznamy byly shromažďovány bez povolení soudu, což je podle nich porušením jak čtvrtého dodatku americké ústavy, tak zákona o rozvědce (FISA), který zřizuje tajné soudy, jež rozhodují v případech týkajících se pátrání NSA. Republikánský senátor Chuck Grassley zpochybnil právní podklad spolupráce telekomunikačních firem s NSA. „Proč telefonní společnosti nechrání své zákazníky?“ uvedl. Předávání informací NSA omítla podle USA Today jen jedna velká firma, společnost Qwest.
S působením nového kandidáta a ředitele FBI Michaela Haydena však není svázán jen tento poslední skandál. Jak poukázal například článek v Los Angeles Times z 9. května, Haydena diskvalikuje především to, že se hrdě přiznává k otcovství jiného programu NSA, v jehož rámci byla opět bez souhlasu tajných soudů odposlouchávána komunikace mezi lidmi v USA a v zahraničí. Tento postup rozvědky, která je jednou z 15 zpravodajských agentur USA, schválil loni prezident Bush. Odposlouchávány prý měly být mezinárodní telefonáty Američanů podezřelých z napojení na teroristy. Některé informace o programu vyšly najevo na konci loňského roku, podrobnosti o rozsahu a o tom, kdo byl odposloucháván, však stále nejsou známy. Podle Los Angeles Times je Hayden nevhodným kandidátem na ředitele CIA nejen proto, že neúnavně prosazuje a obhajuje špiclování amerických občanů, ale i kvůli tomu, že má za sebou vojenskou kariéru, neboť v době, kdy se ministr obrany Rumsfeld pokouší rozšířit rozsah vojenských tajných služeb, by člověk s vojenskou minulostí neměl vést civilní tajnou službu.
A do třetice o špiclování. In These Times přinesly 9. května článek Terryho J. Allena, který se pozastavuje nad tím, jak rychle se s novými technologiemi mobilního telefonování rozšiřují možnosti pro sledování nejen ze strany státních institucí, ale i jednotlivců. „Mobilní operátoři vás mohou lokalizovat kdykoliv, když jste v dosahu signálu a máte zapnutý telefon,“ píše autor. Uvádí také nedávný příklad z New Yorku, kdy byla na základě údajů od mobilních operátorů policie schopna obvinit podezřelého z vraždy. Bezpečnostní složky jsou však podle autora schopny sledovat pohyb vybraných vlastníků mobilních telefonů i v reálném čase. To však dává netušené možnosti i podnikatelským aktivitám. Kdokoliv může dát prostřednictvím údajů z mobilu na internetu sledovat třeba pohyb svých dětí, snoubenek nebo zaměstnanců. Stránky Wherify.com nabízejí, že „lokalizují vaše milované s přesností jednoho metru do jedné minuty”. Předplatitelům pak nabízejí možnost ”zobrazit místo na mapě nebo na leteckém snímku včetně udání času a adresy“, kde se sledovaný nachází, či pořídit přehled míst, která sledovaný opakovaně navštěvuje. Jiný podnikatel na internetu zase nabízí zaslání výpisu hovorů ke kterémukoliv telefonnímu číslu.
Komentář v listu Washington Post se 11. května pozastavuje nad postojem Západu vůči íránské jaderné politice. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád zaslal 8. května dopis prezidentu Bushovi, ve kterém mu navrhl, aby se Západ vzdal liberální demokracie a přidal se k těm, kteří „se obracejí k učení náboženství“. Západ mu výměnou za tento dopis a jeho neústupnost ohledně jaderného programu nabídl rozhovory. „Je tohle cesta, jak zastavit jadernou hrozbu?“ ptá se komentátor listu. Írán nebyl za své bojkotování kompromisních návrhů Evropské unie nijak potrestán. „Zdá se být jasné, že jakákoliv vojenská akce zaměřená na íránský jaderný program by způsobila světový požár a hrozbu by přitom neodstranila. Pro státy, které si nepřejí, aby měl Írán jadernou zbraň, je proto ještě důležitější, aby ukázaly, že sankce jsou stále ještě možnou alternativou.“ Místo toho však je podle komentáře Íránu při vyjednávání stále nabízen jen cukr.
Z anglickojazyčného tisku vybíral Filip Pospíšil.