Rychlostí světla, tepla potící se zpráva. 12. 6. letiště Ruzyně, 6 hodin ráno. Do letištní haly se blíží básník I. M. Jirous, chystající se na odlet do Londýna. Pozván na premiéru hry Toma Stopparda Rock ’N’ Roll. A já, pod zprávou podepsaný, letím také. Chvíli ztraceni, potom nalezeni, v té globální změti rostoucích letištních budov, unaveni. Jeden z nás nechtěl letět: I. M. J. se slovy „co bych tam dělal“. Černý klobouk I. M. J. je dobrý identifikační bod, dobře rozeznatelný. Odlet z Prahy, přílet za nepatrnou chvíli na letiště Stansted. Autem, které míří do Londýna, Chelsea, hotel Cadogan. Viktoriánská stavba s pamětí Oscara Wilda. Tam žil a tam byl také zatčen. Sterilní vedra Chelsea, té čtvrti, kde nic není, jen honosné obchody, ale žádná pekárna. Básník I. M. J. si to při setkání s Tomem Stoppardem začíná užívat. Stoppardovy laskavé oči a neskrývaná radost z toho, že jsme přijeli. Následuje kolotoč čtyř obyčejných dnů, které se mi slily dohromady v jeden pocit. Milý. Herci se nechovali jako herci. Tom Stoppard se nechoval jako dramatik, ale jako příjemný obyčejný člověk. Spousta rozhovorů z očí do očí. I. M. J. byl ve skvělé náladě. Čtyři dny se rozemlely v šíleném vedru do nepaměti. A to nejdůležitější, The Royal Court Theater presents Rock ’N’ Roll by Tom Stoppard…
15. 6. nám letělo v podvečer letadlo nazpět do Prahy, které nám kvůli davové globální turistice málem ulétlo. Masy všude. I v kůži, ve vlasech, ve zdech.
Čas, který byl i nebyl. Vyvětrat, otevřít okna, dýchat. Další jména zmiňovat nebudu. Rychlá zpráva.
PZ