I čínské noviny trpí v létě okurkovou sezonou a na přetřes přicházejí „univerzální“ témata, jako je venkov, olympijské hry, výsledky výzkumů a podobně.
Jednu takovou zprávu, týkající se olympiády, vydal i Lidový deník (Žen-min ž’-pao). Dva roky před plánovaným zahájením olympiády líčí, že k práci stavitelů olympijských projektů neodlučitelně patří „pot a moudrost“. Stavitelé cítí stále se zvyšující tlak na včasné dokončení všech potřebných staveb. Není divu, práce je mnoho, nejde jen o „splétání hnízda“, jak Číňané přezdívají stavbě Národního sportovního stadionu, vybudovat se musí i sportovní hala, Centrum kultury a sportu, olympijská vesnice a třetí terminál na Státním letišti v Pekingu. Připočteme-li nutnost intenzivního bourání staré zástavby, které jistě stojí stavitele také nemalé úsilí, není divu, že se jim rosí čela. Navíc mnohé ze staveb si vyžadují v Číně dosud nepoužívané pracovní postupy a technologické vymoženosti. Autor si pochvaluje, že třeba výroba speciálního typu oceli na nosníky pro střechu olympijského stadionu vyplnila mezeru v čínské výrobě. Sportovní hala je zase celá „Made in China“ – materiály, technologické postupy, plánování. Jenom doufejme, že je to spíše kladem projektu.
Nový zdroj energie, zemní plyn, dovolil ujgurským pastevcům z vesnice Sin-tcha-že v provincii Sin-ťiang upustit od topení hnojem, referuje Rolnický deník (Nung-min ž’-pao). Hnůj se tady donedávna používal jako palivo i při vaření, jenže to trochu déle trvalo. Teď už si ale rodina pana Ťia-fu-či-kche vodu uvaří v konvici za necelých pět minut. Paní domu si to nemůže vynachválit, dříve totiž strávila hodně času sbíráním hnoje a sušením trusu, potom nějaký čas dokonce pálili uhlí. Teď se jí při vypočítávání pozitiv zemního plynu nemůže zastavit pusa: nejen že na něm dělá jídlo, ale dá se použít i jako přípravek pro ochranu obilnin. Zemní plyn má prý dobrý vliv nejen na hygienu v domácnosti a potažmo i v celé vesnici.
Týdeník jihu (Nan-fang čou-mo) v kouzelné úvaze o síle a životaschopnosti čínského venkovana vychází z toho, že venkovanům postačí, když jim dá společnost stejné příležitosti jako lidem ve městě. Profesor z čínské Žen-min ta-süe, autor úvahy, poukazuje na vzájemnou nevraživost venkovanů a obyvatel města i na nezájem města spolupracovat s vesnicí v době, kdy velkoměsta přitahují pozornost zahraničních investorů. Město navíc ohrnuje nad venkovany nos, protože ti kazí jeho image a zahlcují ulice stánkaři. Ovšem nemusíme mít o čínské venkovany obavu. Jsou podle autora nejvíce životaschopnou skupinou lidí na světě a dějiny nás učí, že jakmile se dá venkovským šance, sami zlepší své životní podmínky a tím od kořenů promění k lepšímu situaci celého státu.
Agentura Nová Čína (Sin-chua) uveřejnila výsledek světového výzkumu týkajícího se výše životních nákladů ve 144 velkoměstech světa. Výzkum vycházel z údajů o cenách více než dvou set položek, zahrnujících oblast dopravy, bydlení, jídla, oblečení, zábavy a denních potřeb. Peking se v tomto výzkumu umístil na čtrnáctém místě, Šanghaj na místě dvacátém, čímž tato dvě čínská velkoměsta nechala daleko za sebou jak třiaosmdesátý Washington, tak New York a Londýn. Mexico City, kvůli prudce rostoucím cenám bytů a domů, na prvním místě „soutěže“ vystřídalo dříve nejdražší Tokio.
Pekingský večerník (Pej-ťing wan-pao) informoval čtenáře o experimentu, jehož se zúčastnili tři obyvatelé pekingské čtvrti Čchao-jang. Ti si na vlastní kůži vyzkoušeli, jak nesnadno si na živobytí vydělává pořádková služba. Zahráli si na její příslušníky a ve služebním autě řešili nešvary obvyklé v každodenním životě obyvatel čínských velkoměst. Zabavili například stánek pouličnímu prodavači ovoce, který bez licence zabíral místo na chodníku. Zkontrolovali, zda na staveništi funguji opatření proti prašnosti, zda se náklaďákům správně čistí kola a funguje-li hadice na úklid povrchu staveniště.
Z jiného soudku je zpráva o Čínské databázi dárců kostní dřeně, největší světové databázi této látky pro Číňany. Zapsáno je zde na 400 tisíc lidí, z toho přes dvacet tisíc tvoří zaměstnanci nemocnic. Těm, kteří se ještě nepřipojili, navrhla Asociace čínských lékařů, aby se zamysleli nad možností darovat krevní destičky. Akci sponzoruje Čínský červený kříž, a nechybí jí heslo: S láskou stavíme život, se zdravím vyhrajeme olympiádu.
A nakonec nesmějí chybět ani v Číně zvířátka. Pekingský Úřad ochrany zeleně ve spolupráci s Úřadem pro lesní hospodářství v provincii Kuang-si uspořádaly na čínské poměry ojediněle rozsáhlou akci: v červenci odeslali z Pekingu do přírodních rezervací v subtropech v Kuang-si skupinu 148 zvířat – 146 mladých ptáků a dvou mláďat zmijí. Autor reportáže popisuje, jak „někteří ptáčci vylétli a nezbylo po nich ani stopy, někteří se dlouho neodvážili z klece, někteří oblétli kolečko a vrátili se k ochranářům. Celé údolí naplnil uchu lahodící zpěv ptáků.“
Z čínskojazyčného tisku vybírala Anna Dostálová.