literatura
Ve vinohradském klubu Rybynaruby (Mánesova 87) přednesou 7. 9. ve 20.00 Johana Švarcová a Petr Marek rozhlasovou hru Život nedoceníš.
Ve stejný den od 18.00 proběhnou v Kladně v kavárně Ateliér (Trojanova 309) veřejná autorská a editorská čtení. Vystoupí Martin Zet, Josef Štogr, Antonín Petruželka, Jiří Kovařík, Vít Zavadil a Radka Schmelzová.
Spolu se křtem alba brněnské skupiny Květy bude 8. 9. v pražském klubu Kaštan (Bělohorská 150) pokřtěna druhá sbírka Padavčata teplického básníka Jakuba Čermáka (19.30).
V rámci básnického festivalu a soutěže Ortenova Kutná Hora vystoupí 8. 9. Jiří Ornest, Lukáš Hlavica a Hana Kofránková ve večerním programu připraveném Marií Valtrovou. Texty vybrané z básní a korespondence Jiřího Ortena a Ivana Blatného zazní v sále základní umělecké školy v Kutné Hoře ve 20.00.
Jako součást projektu Listování se 8. 9. uskuteční scénické čtení z knihy Denise Learyho Rakovinu nevyléčíš. „Smrtíci gagy z arzenálu ultračerného humoru“ otřesou Klubem Semtex Culture Brno (Mariánské údolí) ve 22.00.
Rovněž v pátek 8. 9. se v rámci festivalu Umění na černo 2006 v bývalém dole Mayrau (v Hornickém skanzenu Mayrau, Vinařice u Kladna) bude konat autorské čtení básníka Tomáše Míky za doprovodu skupiny Siderodrom; akce začíná v 18.00.
Svou novou knihu Umrlý kraj uvede a pokřtí Rudolf Čechura 11. 9. v 17.00 v Literární kavárně Okresní knihovny v Chomutově. Následovat bude beseda se spisovatelem.
–pa–
film
Vzdálené a jiné světy
Uvedení dokumentárního filmu do kin je vždy malý zázrak, 7. 9. zažije česká distribuce takové zázraky hned dva. Byť o Iné svety se stará společnost Artcam a o Pururambo Atypfilm, spojuje tyto dva snímky daleko více než jen země původu, Slovensko. Režiséři Marko Škop i Pavol Barabáš nechali do objektivu kamery pronikat světlo a tmu světů na hranicích prostoru a času; světů, které působí dojmem zaniklého (či nepoddajného), soupeřících (ne)úspěšně se silou civilizace a globalizace. V případě Iných svetů je to „babylónský“ región Šariš, neuvěřitelná směs náboženství, národností a mentalit. Střetání západního racionálního individualismu s expresivní emocionalitou Východu, ale také poevropšťování něčeho zcela svérázného, to jsou víry v šarišských vodách. Marko Škop sleduje šest osobitých individualit, jež se k tomu „boji“ staví jinak, každý po svém. To Pavol Barabáš, dokumentarista-dobrodruh, se po svých exkurzích na Sibiři, v Etiopii či Amazonii vydal do světa vzdálenějšího jak geograficky, tak de facto i časově. Nahlédnutí do života divokých Kombajů, obyvatel vnitrozemí Nové Guiney, je nahlédnutím do dob pravěku. Barabáš se ocitnul na místech, kde dosud žádný bílý člověk nebyl, kde ani projevy kanibalismu nejsou velkou neznámou. Je pochopitelné, že jeho dokument tak bude pojednávat zejména o střetu civilizace (a našeho způsobu žití) s divokostí domorodců a nevyhne se kritice nás civilizovaných, ale také katolických misionářů, kteří vštěpováním víry narušují kořeny tohoto kmene. Přes silné momenty se naštěstí nebrání ani humoru, což Pururambo, stejně tak i Iné svety, osvěžuje. Zatímco film Marka Škopa bude promítán i na klasickém filmovém páse, Atypfilm předvede již několikrát oceněné Pururambo výhradně při DVD projekcích.
Kráska v nesnázích
V souvislosti s duem Hřebejk-Jarchovský se často mluví o jistotě, především divácké, nezřídka i kritické. Bez osobního zaujetí jsou skutečně snímky režiséra Hřebejka jistotou pro všechny, avšak jako by se z nich vytrácela esence překvapení, radosti z toho, že se další film povedl. Sbírání Lvů přestává být adrenalinové, vždyť už je jich docela dost, spíše překvapí, když se Lev nedostaví. Horem pádem bylo cestou do současnosti, daleko syrovější atmosféra převládá i v zatím poslední Krásce v nesnázích. Vděčné téma citového tápání a rodinných (často krutých) vztahů dominuje příběhu o Marcele (Aňa Geislerová), jež se rozhoduje, zda žít s manželem, s nímž ji spojuje jen sex a děti, nebo podlehnout luxusu a bezpečí, které jí nabízí neznámý starší muž Evžen (Josef Abrhám). Na duševní pohodě jí nepřidá šikanující otčím Richard (Jiří Schmitzer) či zlá finanční situace rodiny. Hřebejk opět sází na (příliš) osvědčené herce, nevyhne se Jarchovského poněkud černobílému pohledu na současnost, naštěstí ale stále dokáže být precizním filmařem s citem. Kráska v nesnázích je chladná, vypočítavá a až moc přesvědčivá. Hřebejk je možná pro mnohé jistota, ale s tak trochu smutným nádechem…
Pravidelní milenci
V jedné kopii do českých kin posílá Národní filmový archiv zatím poslední film Philippa Garrela Pravidelní milenci, jehož rukopis nezapře snahu navázat na francouzskou novou vlnu a její poetiku. Strohost filmového jazyka (černobílá statická kamera) se snoubí s prázdnotou prostoru a izolovaností hlavních hrdinů. Zlomový rok 1968, víra v osvobodivou sílu revoluce, opium, volná láska a zamilovanost. Oproti spíše nostalgickým Snílkům Bernarda Bertolucciho je Garrel více přítomen v době, o níž vypráví, jako by chtěl pomocí světla a čočky zachytit ještě cosi z Francie šedesátých let.
Rychnovská 8
Ve dnech 8. až 10. 9. můžete navštívit mezinárodní soutěž neprofesionálních filmů a videoprogramů, která je rozdělena do čtyř kategorií: reportáže, dokumenty a vědecko-populární, hraná, animovaná a experimentální tvorba. Akce bude zahájena v pátek 8. 9. v 16 hodin v kině v Rychnově nad Kněžnou.
Kurs filmové historie
Od 12. 9. přichystal Národní filmový archiv na každé úterý filmovou projekci z dějin světové a české kinematografie. V prostorách archivního kina Ponrepo tak můžete po zakoupení permanentky (20 představení za každý školní půlrok stojí 400 Kč) shlédnout to podstatné, co kinematografie nabízí. První pololetí kursu filmové historie přinese jak němé filmy (např. Chlaplinův film Kid, švédský snímek Vozka smrti, mimořádné zpracování osudu Johanky z Arku Carla Theodora Dreyera Utrpení Panny orleánské, ale také československý Erotikon Gustava Machatého), tak i filmy zvukové (v titulech do roku 1945 nemůže chybět Vigova Trojka z mravů, Fordovo Přepadení či Wellesův Občan Kane). Každou projekci, začínající ve 14.30, bude provázet úvod filmového historika, navíc bude doplněna tištěnými materiály, seznamujícími s okolnostmi vzniku filmu, jeho poetikou a tvůrci.
–lg–
Jahodový Jam
V Modřanském biografu (U kina 44) se 9. 9. uskuteční první ročník amatérského filmu s proslulou zavařeninou v názvu. V čase od 13 do 22 hodin čeká návštěvníky několik filmových bloků těch, pro něž je natáčení zábavou a divácký úspěch sladkou odměnou. Vedle nápaditých snímku z dílny Taranis filmu budete mít možnost vidět třeba také famácký absolventský snímek Jakuba Sommera Maj kompjůtr. Kromě filmových projekcí jsou připravena i divadelní představení spolků Němá barikáda (Muž zákona), Neomluvené divadlo (Osamělost fotbalového brankáře) nebo poetická performance Kachny na jahodách.
–jgr–
hudba
Eurockzik 2006
Ve dnech 7. až 12. 9. bude Děčín hostit další ročník hudebního klubového festivalu Eurockzik, který se každý rok koná v jiné evropské zemi. V Děčíně bude probíhat již potřetí (poprvé v roce 1998, podruhé v roce 2001). Tentokrát do Děčína zamíří hudební skupiny z Francie, Německa, Slovenska, Polska a účastnit se budou i děčínské formace. Idea festivalu Eurockzik (zkratka z euro-rock-muzik) vznikla v roce 1995 ve francouzském Vauréalu a jeho hlavním smyslem je multižánrovost bořící jak hudební, tak územní i další hranice. Festival ve čtvrtek zahájí jamsession v Palermo music baru s podtitulem „kdo přijde, ten hraje“. Na koncertech pak zahrají skupiny Dom Gilbertson trio (Francie), Vivos o muertos (Německo), Atellier11 (Slovensko), Free akcja (Polsko), Destroyself (ČR), The Arytmics (ČR), Jack si udělat hračku (ČR), Papaya Days (ČR). V neděli se pak účinkující přesunou do restaurace Šlechtovka v pražském parku Stromovka. Více informací najdete na spolek.decin.cz.
Besh o’droM
Během posledních deseti let, kdy se Evropa učí poslouchat hudbu jiných kultur, se na našem kontinentě změnilo hudební klima: vzrostla poptávka po hudbě z Afriky, Balkánu i jiných exotických končin, což povzbudilo vznik nových skupin. Jeden z takových novotvarů – devítičlenný Besh o‘droM – bychom mohli zařadit do „druhé generace“ balkánsky hrajících kapel. Přicházejí s fúzí pikantních rytmů i melodií z jihovýchodního konce Evropy. Dechy, cimbál, darbuka i velký buben, housle, akordeon, občas i DJ, a především neuvěřitelný Ádám Pettik v roli zpěváka. Kapela se hravě obejde bez sexy tanečnic a umělé mlhy a na pódiu rozpoutá totální chaos, v němž má ovšem každé ťuknutí na cimbál své místo. Skupinu založili roku 1999 dva švagři – Gergely Barcza (saxofon) a Ádám Pettik (zpěv). Trojčlenné obsazení se nakonec rozrostlo na folkový big band. Besh o‘droM se nesnaží o věrné kopie lidových melodií. Skupina zpívá maďarsky, romsky, albánsky a řecky. Osmičlenná sestava se od dechovek z Balkánu liší zdravým punkovým kořínkem i šířkou inspirace. Čerpá z Řecka, Jemenu, cikánských stylů a díky svému maďarsko-izraelskému kapelníkovi i z židovské hudby, za sebou má úspěchy na festivalech v Glastonbury i v Rudolstadtu. Jako host s nimi přijede prvotřídní romská zpěvačka Mónika Juházs „Mitsoura“ (ex-Ando Drom).
Célia Mara
Célia Mara obratně a originálně aranžuje brazilskou hudbou s akustickými i elektrickými zvuky. Její moderní hudební pojetí je označováno jako nu-brazil. Za doprovodu několikačlenné kapely zpívá majitelka sytého barvitého hlasu nejen v rodném jazyce, ale také francouzsky, anglicky či německy. Célia je zároveň autorkou hudby, aranžmá i textů. V roce 2000 byla Célia Mara v Rakousku, kde se trvale usadila, vyhlášena nejlepším umělcem v žánru world music a v roce 2003 získala cenu The Herta Pammer Award za přínos hudební scéně. Její třetí album Bastardista ihned po vydání atakovalo hitparády world music v Evropě a sklidilo uznání hudebních kritiků. Živé provedení projektu Bastardista nese výmluvný podtitul „hudba k tanci“. Koncert se koná jako předzvěst festivalu Music on Films / Films on Music. 10. 9., 19.30, Roxy, Praha.
Sunburned Hand Of The Man
Hudebníci z této skupiny hned v několika ohledech rozmetávají na kusy obvyklou představu o tom, jak má vypadat a fungovat „rocková kapela“. Kromě klíčové osoby uskupení, kterou je frontman John Moloney, se její osazenstvo čile obměňuje a zůstává v anonymitě. Alba, kterých stihli za pár let existence nahrát zhruba 14, jsou většinou syrovými záznamy uvolněných jamů, kde není ostudou, když chvíle vášnivého políbení múzou střídá uši hudebního gurmána týrající instrumentální selhávání. I kvůli tomu SHOTM desky vydávají sami v pálených exemplářích. Živelnost, neústupnost v naprosté tvůrčí svobodě i v tom, jak s jejími výsledky nakládat, a z toho plynoucí totální anarchismus ve vztahu k hudebnímu průmyslu, to všechno z nich dělá fenomén vzbuzující pozornost. V roce 2003 se coby reprezentanti vlny New Weird America objevili na obálce časopisu Wire. Dobře zvolená je i předkapela, ústecko-pražský spolek Lidoví léčitelé, který osvědčil originalitu i odvahu hned v několika směrech, například neokoukaným designem dřevěného obalu debutového alba. Muzikantský všeuměl a globální vizionář ze Skalska Květoslav Dolejší by si se členy SHOTM mohl porozumět nejen co se hudby týče. 10. 9., 20.00, klub Cross, Praha.
–mk–
výtvarné umění
Meret Oppenheimová – retrospektiva
Německo-švýcarská umělkyně Meret Oppenheimová (1913––1985) byla skandály obklopená múza, tajemný, fatální, a proto vyhledávaný model a věčný mýtus surrealistů, krom toho všestranná autorka věnující se malířství, sochařství, poezii, kresbě a designu. Její dílo jako celek znamená velký přínos výtvarnému umění 20. století. Pro shrnující výstavu v bernském Kunstmuseu byly vybrány klíčové realizace charakterizující jednotlivé etapy jejího tvůrčího směřování. Nechybí ani legendární, mnohokrát reprodukovaný ikonický objekt umělkyně – kožešinový šálek (Pelztasse, 1936). Vedle akvizic ze světových muzeí a galerií (New York, Vídeň, Paříž, Stockholm) se představují také artefakty ze soukromých sbírek. I když se dílo Meret Oppenheimové příčí jakékoliv užší kategorizaci, lze vymezit alespoň jeho základní linie. Těmi je určitě hledání, nacházení a postihování lidské identity, a to jak v širším smyslu společenském a přírodním, tak čistě sexuálním. Retrospektiva trvá v Bernu, Kunstmuseum, Hodlerstraße 8–12, do 8. 10.
–pev–
Cesta Poláků ke svobodě
Do 15. 9.můžete ve Varšavě navštívit několik tematicky podobných výstav, mapujících osud Polska ve 20. století. Ačkoli každá z expozic se věnuje jiným historickým událostem, mají mnoho shodného. Výstava Chléb a svobody – nezlomní v časech PLR probíhá pod otevřeným nebem u městských hradeb vedle Zámeckého náměstí. Připomíná důležité roky poválečného období (1946, 1956, 1966, 1976, 1981, 1982), kdy se Poláci v několika vlnách spontánně postavili komunistickému režimu. Za Boha, vlast, svobodu a chléb, s těmito hesly vyšli v červnu 1956 do ulic dělníci z poznaňské Vagonky, brzy se k nim přidali i zaměstnanci dalších podniků. Před 50 lety se v Poznani uskutečnila první vzpoura polských dělníků proti totalitnímu útlaku, a právě po této události je i výstava pojmenována. Přestože armáda tehdy povstání brutálně potlačila, jeho význam přesáhl hranice své doby, navázali na něj dělníci z gdaňských loděnic roku 1980 a vznikla Solidarita, která napomohla k postupné agónii komunistického režimu. V parku u prezidentského paláce pak je možno navštívit výstavu dobových fotografií z vojenského převratu řízeného v květnu 1926 maršálem Józefem Piłsudským, který v Polsku zavedl na deset let diktaturu. V dobové fotoreportáži uvidíme vojáky v akci i přihlížející zvědavce. Další výstava, Evropa 20. století – tváře totalitarismu, se koná naproti témuž parku v ulici Karowa a vypráví o zrození dvou totalitních systémů, nacismu a komunismu, různých, přesto však navzájem propojených, a jejich triumfu za druhé světové války, následném pádu nacismu a expanzi komunismu. Obsahuje fotografie a filmové záznamy z aktivit ruských revolucionářů roku 1917, vojáků Rudé armády, příslušníků jednotek SS a gestapa, důstojníků komunistické tajné policie, jak zatýkají, mučí a popravují své oběti. Výstava je postavena výhradně na historických materiálech (propagandistické plakáty, dobové kinožurnály, zvukové nahrávky, reportážní fotografie, ukázky článků, které vycházely v oficiálním tisku, ale i osobní deníky apod.), jež nejsou nijak interpretovány. Hned u vchodu zaujme dobová karikatura: podnos z šesti talířů, na jehož vrcholu sedí na trůnu car s carevnou (My nad vámi panujeme). Pod nimi stojí ministři (My vás řídíme), pod kterými je namalováno několik pravoslavných kněží (My vás balamutíme). Na dalším talíři stojí řada vojáků se zdviženými puškami (Střílíme do vás) a pod nimi tucet měšťanů a továrníků sedí u stolu prohýbajícího se pod jídlem (Jíme za vás). Celou hierarchii těžkého podnosu pak na svých ramenech drží úpící rolníci a dělníci, kteří únavou omdlévají a prosí o trochu odpočinku. K vidění jsou fotografie z revolučních dní roku 1917, druhé světové války, propagandistické plakáty, videozáběry pálení pravoslavných ikon a bourání kostelů (obrázek ze sovětské vesnice: selka si postaví před skříň židli, aby dosáhla nahoru, a podává ikony vojákovi, který je potom na návsi spálí). Opodál visí série fotografií: tři sovětští partyzáni si kopou vlastní hrob, klečí u něj, smějící se Němci jim střílejí do zátylku, těla padají do jámy. O kus dál velký obraz usměvavého Stalina, který cosi píše brkem, a na něm nápis: Stalin v Kremlu se o nás stará. Staneme se svědky lidských dramat, hromadných poprav, válek, hladomorů. Výstava názorně ukazuje, co dokázala udělat z lidí propaganda a ideologie.
–lgs–
televize
Stanley Kubrick: Život s filmem
Druhý kanál České televize nachystal pro milovníky filmu cyklus, který bude pravidelně dávkovat po sedm čtvrtečních večerů. Jde o profil (bez přehánění) geniálního tvůrce Stanleye Kubricka. Retrospektiva jeho díla bude vhodně uvedena dokumentárním snímkem, jenž je zatím nejobsáhlejším portrétem režiséra známého pro svůj perfekcionismus či až nadpozemské vizuální cítění. Téměř 140 minutová výpověď o jeho díle očima těch, s nimiž spolupracoval, či jeho obdivovatelů (Spielberg, Allen, Pollack aj.), a jeho životě (vystupuje zde manželka Christiane) je dílem Kubrickova švagra a jeho producenta Jan Harlana. Ten dokázal do tohoto dokumentu zakomponovat ukázky z tvorby Stanleye Kubricka a navíc se snaží odkrývat více než jen jeho gloriolu. Seznamuje nás i se stínem, který vrhá sošnost génia, a zápalem, jímž Kubrick proslul (jak v dobrém, tak i zlém). Harlanův filmový portrét je i fascinující cestou po stopách toho, za čím jeho švagr šel, zač bojoval, ale čeho nedocílil.Litovat můžeme snad jen nepřítomnosti Lolity či brilantní satiry Dr. Divnoláska v Kubrickově profilu. Čtvrtek 7. 9., 21.40, ČT 2
–lg–
Příběh pop music a politiky
Šestidílný cyklus německo-francouzských dokumentů bude vyprávět příběh, jak byl potenciál hudby využit v marném, ale neúnavném boji za zlepšení světa. „Nelze vytvořit skvělou píseň. Ta totiž stvoří vás, a vy se jí podřídíte. Změníte-li myšlení jediného člověka, vyhráli jste,“ tvrdí jeden z písničkářů v úvodní části cyklu. Ta nese název We Shall Overcome a probírá padesátá a šedesátá léta. Vystupují: Bob Marley, Bob Dylan, Curtis Mayfield, Peter Gabriel. Sobota 9. 9., 13.50, ČT 2.
–mk–
Čt 7. 9. Góóól! – o tom, jak se chudý mladík z mexické rodiny propracuje až do anglického fotbalového A týmu, vypráví film Dannyho Cannona, jenž získal k natáčení podporu britské Premier League i organizace FIFA (20.30, HBO); Láska a smrt – vtipný filozofický příspěvek na téma sex a konec života, ale také parodie na historické romány typu Vojna a mír v režijním i hereckém podání Woody Allena (20.00, Cinemax); Zlatá reneta – příběh na motivy Františka Hrubína rekapituluje život knihovníka Jana v lyrickém ztvárnění Otakara Vávry (17.05, Filmo Box)
Pá 8. 9. Smrtonosná zbraň – již klasické dílo akčního žánru, Mel Gibson a Danny Glover vyšetřují případ obchodů drogového gangu (22.00, Nova); Sexuální rekonstrukce – Rachel Weiszová coby studentka umělecké školy hledá vhodný objekt pro své zásadní umělecké dílo, zamilovaný Paul Rudd však na poněkud šokující umělecký pokus přistoupí... (21.55, Nonstop Kino)
So 9. 9. Simpsonovi – první díl patnácté série ve znamení speciálního čarodějnického vydání (12.00, ČT 2); Můj boj / Mein Kampf – komedie Georga Taboriho v nastudování Národního divadla moravskoslezského (20.00, ČT 2); Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly – dobrodružný velkofilm, jenž se zasadil o to, aby se piráti nevytratili z dějin kinematografie (20.00, Nova); Dannyho parťáci – kombinace jemného napětí a svižného humoru v podání Stevena Soderbergha a jeho hvězdného hereckého ansámblu (21.10, Prima)
Ne 10. 9. Revizor – vynikající nastudování Gogolovy hry v pražském Činoherním klubu z roku 1971, v hlavních rolích Pavel Landovský, Helena Růžičková a Jiří Kodet (12.00, ČT 2); Svět umění: Roberto Benigni – portrét italského komika, scénáristy a režiséra (13.55, ČT 2); Constantine – lidstvu hrozí velké nebezpečí, Satanův syn Mamon se chce zmocnit světa, zabrání mu John Constantine, vyděděnec, ten, který vidí démony a dokáže je vymítat (20.00, HBO); Den kobylek – hororové drama o Hollywoodu, alkoholismu, náboženském fanatismu, režie John Schlesinger (22.00, Cinemax)
Po 11. 9. Těžká váha – Ron Howard a jeho verze života legendární postavy amerického boxu Jamese J. Braddocka, v hlavní roli Russell Crowe (20.00, HBO); Pavouk – z psychiatrické léčebny se vrátil Dennis Clegg (Ralph Fiennes), přesvědčený, že jeho matku před lety brutálně zavraždil otec. Další hra s neuchopitelnou hranicí mezí realitou a představami od Davida Cronenberga (23.10, Nonstop Kino); Sochařka – thriller o propojenosti mysteriózna s krutou skutečností, o snech, které po probuzení mají reálnou podobu, o vraždách, jež se k nám blíží (23.45, Film Box)
Út 12.9. Zdrhej o 106 – francouzská komedie o tom, že někdy stačí pouhá radost ze života (19.20, HBO)
St 13. 9. Kongekabale – dánský politický thriller o mladém ambiciózním novináři, který postupně odhaluje spiknutí, vedoucí až k nejvyšším místům (18.15, HBO); Filmový hrdina – Blake Gardner trpí utkvělou představou, že ho po celý život někdo sleduje jako ve filmu; v romantické komedii se mu snaží pomoci mladá terapeutka Elizabeth (20.00, Cinemax)
–lg–
rozhlas
Čt 7. 9. Mark Polevoj: Setkání – povídka (16.00, Vltava); The Charlatans: Us And Us Only – CD Nonstop (19.00, Radio 1); Arthur Conan Doyle: Tři studenti – detektivní hra (20.00, Vltava); Zelené peří – začínající básníky uvádí Mirek Kovářík (22.30, Praha)
Pá 8. 9. Jakob Wassermann: Kašpar Hauser aneb Cizí hoch – první část dvanáctidílné četby na pokračování (18.30, Vltava); Basement Jaxx: The Singles – CD Nonstop (19.00, Radio 1); Nevděk i naděje – Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, slavný stavitel jihočeských rybníků, hrdina historických románů i lidových pověstí (20.00, Vltava)
So 9. 9.Máme se bát islámu?: Západ a islám – beseda Milana Hanuše, šéfredaktora revue Prostor, inspirovaná monografickým číslem této revue o vzájemných vztazích islámu a světa západní kultury, s Vladimírem Sáňkou, ředitelem Islámského centra v Praze, publicistou a nakladatelem Alexandrem Tomským a orientalistou a afrikanistou Lubošem Kropáčkem (9.00, Vltava); Jiří Bednář: Dětství Henriho Toulouse Lautreca – původní rozhlasová hra (13.00, Praha); Henrik Ibsen: Nepřítel lidu – rozhlasová hra (14.00, Vltava); William Saroyan – dokument (14.30, Praha); Zdeněk Matěj Kuděj: Samotář – povídka (17.30, Praha); Gioacchino Rossini: Hrabě Ory – tragikomická opera o dvou dějstvích na libreto Eugena Scriba a Charlese Gasparda Delestre-Poirsona. Záznam z představení, které se konalo 4. 3. 2006 v Opéra Royal de Wallonie v Lutychu (20.00, Vltava); Wislawa Szymborská: Bude tam dvojtečka – listování v zatím poslední sbírce polské básnířky, nositelky Nobelovy ceny za literaturu (22.45, Vltava)
Ne 10. 9.Přesýpání nálad – literárně-hudební pásmo z poezie českého krajináře Františka Kavána (9.32, Vltava); Jean Brüler Vercors: Nepřirozená zvířata – první část čtyřdílné četby na pokračování (10.30, Vltava); Jakob Julius David: Hanačka – povídka (11.30, Vltava); František Pavlíček: Ten chytrák Nasreddin – pohádka (13.00, Praha); Setkávání se zajímavými hosty a tématy pro nedělní odpoledne – hostem Jana Vedrala bude profesor Albert Pražák (14.00, Vltava); Tovaryšstvo mezi věky – první část sedmidílného cyklu (16.00, Vltava); Paní Jitřenka – příběh milostného vztahu básníka Ivana Blatného a herečky Milady Matysové (20.20, Vltava); 2x Georges Courteline – rozhlasové frašky Hortensie, ulehni! a Jako dvě hrdličky (20.30, Praha)
Po 11. 9. Po stopách Erbenovy Kytice – první část pětidílného seriálu z cyklu Výlety s Vltavou (8.42, Vltava); Jaroslav Blahoš – první část desetidílných rozhlasových vzpomínek lékaře, medicínského diplomata, muzikanta a lingvisty (11.30, Vltava); Kritický klub: Letní filmová škola 2006 – o přínosech a nedostatcích letošní Letní filmové školy rozmlouvá se svými hosty filmový kritik Vladimír Hendrich (16.00, Vltava); Wunder: Wunder – CD Nonstop (19.00, Radio 1); Koncertní sezóna SOČR 2006/2007 – přímý přenos slavnostního koncertu k zahájení 80. sezóny SOČRu z Dvořákovy síně pražského Rudolfina (19.30, Vltava); Eskymo Welzl: Hrdinové Ledového moře – první část pětidílné četby na pokračování (22.05, Praha); Vladimír Škutina: Svět jako duhová kulička – první část pětidílné četby na pokračování (23.00, Vltava)
Út 12. 9. Jan Masaryk – dokument (17.30, Praha); MHF Pražský podzim 2006 – přímý přenos zahajovacího koncertu z Dvořákovy síně Rudolfina (19.30, Vltava); Carl Djerassi: Neposkvrnění – rozhlasová hra (21.30, Vltava)
St 13. 9.Historický klub: Jak milovat Prahu – o tom, co určovalo vztah Čechů a Němců k metropoli s Jiřím Bílým (16.00, Vltava); Zámecký koncert – přímý přenos koncertu ze zámku Dolná Krupá (20.00, Vltava); Jiří Strnad: Zdenko Zásmucký aneb Rytíři z hory Blaník – rozhlasová hra na motivy obrozeneckých textů (21.05, Praha); Bronislava Janečková: Idealismus – dokument z cyklu -ismy po česku (22.00, Vltava)
–jgr–
jgr – JiříG. Růžička / lg – Lukáš Gregor / lgs – Lubomír Gombos / mk – Matěj Kratochvíl / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous