Nových vydání se dočkaly hry Julia Zeyera Radúz a Mahulena a Fráni Šrámka Měsíc nad řekou: jako svazky 32 a 33 Edice D v pražském nakladatelství Artur (2006).
Na výstavu o díle Karla a Josefa Čapků, kterou 30. 6. 1946 v Malých Svatoňovicích otevíral za přítomnosti prezidenta Edvarda Beneše její hlavní tvůrce editor Miroslav Halík, vzpomínala v příloze Documenta Čapkiana č. 44 (Zprávy Společnosti bratří Čapků č. 81, červen 2006) poslední žijící účastnice příprav výstavy Věra Pokorná.
Výročí autora přírodních próz Jaromíra Tomečka (30. 9. 1906 – 15. 7. 1997) připomněl v příloze Kam zářijového kulturního přehledu Kam v Brně... Bohumil Hlaváček.
Snad nejoriginálněji připomněli srpen 1968 Listy: v čísle 4/2006 otiskli studii Pavla Urbáška o „úloze ultraradikální levice v letech 1968–1970“ (jodasovci a famírovci, Levá fronta, Leninský svaz mladých, ‚konzervy‘). Významné místo v studii připadlo spisovateli Rudolfu Černému (1920-1982), autoru mj. „analýzy“ Jak se dělá kontrarevoluce (Svoboda 1970), záhy stažené z prodeje, a spoluautoru v úplnosti nikdy nezveřejněných vzpomínek prezidenta Antonína Novotného.
Na téma Václav Havel a politika, hlavní téma Dějin a současnosti č. 9/2006 (podtitul Disident a intelektuál v politice), se vyslovili Petr Pithart, Vilém Prečan, Petruška Šustrová a Jiří Suk. Poslední Havlovu knihu Prosím stručně. Rozhovor s Karlem Hvížďalou, poznámky a dokumenty (Gallery 2006) recenzoval Tomáš Zahradníček. – V už zmiňovaných Listech č. 4/2006 se Havlovou knihou zabývali Jiří Vančura a Milan Znoj.
Text Josefa Škvoreckého Příběh o Ince otištěný poprvé v Dannym č. 1/2003 našel konečně místo svého původního určení: v knize Ondřeje Suchého Inka Zemánková. Dívka k rytmu zrozená (Ikar 2006). Varianta tohoto textu se objevila už na obalu LP desky Inky Zemánkové Slunečnice (Globus International 1992) a potom v 22. svazku Spisů Josefa Škvoreckého Ráda zpívám z not a jiné eseje (Ivo Železný 2004). Škvorecký je také autorem nekrologu zpěvačky. Ten byl publikován pouze v krajanském časopisu Nový domov (Toronto, 12. 8. 2000).
Novému albu Boba Dylana Modern Times (Columbia 2006) věnoval větší část svého čtvrtečního fejetonu v Lidových novinách 31. 8. 2006 Jan Rejžek, týž den o něm psal v Hospodářských novinách Ondřej Konrád, v Reflexu č. 35/2006 Vojtěch Lindaur, v Mladé frontě Dnes 26. 8. 2006 Kateřina Hejdová a v Právu 28. 8. 2006 – v den vydání alba – Jaroslav Špulák. – Příručku Michaela Graye („shromažďuje třicet milionů faktů a konsoliduje je do uživatelsky příjemného referenčního zdroje“) The Bob Dylan Encyclopedia (New York, Continuum 2006, 736 s. + interaktivní CD-ROM s textem knihy v PDF formátu) stručně popsal v Uni č. 9/2006 Zdenek Pecka.
František Knopp
Nizozemsko
Kulturně-politický týdeník Vrij Nederland přinesl v čísle 34 (26. 8. 2006) reportáž o natáčení americké verze nizozemského filmu Interview. Původní film režíroval Theo van Gogh, zavražděný v listopadu 2004 náboženským fanatikem. Režie i hlavní role se tentokrát ujal Steve Buscemi, jeho ženský protějšek hraje Sienna Millerová, zbytek štábu zůstal beze změny.
V pravidelné rubrice Nová fikce se představuje americký autor českého původu Mark Slouka (nar. 1958 v New Yorku). Úryvek z jeho nového, autobiografického románu The Visible World (Viditelný svět), který má vyjít v roce 2007 a jehož nizozemský překlad se chystá v nakladatelství Nieuw Amsterdam, líčí příběh z pražské tramvaje, kde se dá vypravěč do řeči s „mužem ve filcové hučce “. Starý pán vypráví o svém otci, náruživém ornitologovi, který se stal obětí heydrichiády, a až po jeho smrti rodina zjistila, že byl činný v odboji. Je to jeden ze střípků, z nichž se autor snaží složit osud svých rodičů, kteří emigrovali do Ameriky po druhé světové válce, ale nikdy se nedokázali odpoutat od své minulosti.
Pod titulem OSN – méně, než jsme čekali, více, než jsme mysleli recenzuje Bart Tromp knihu o šedesátileté historii OSN The Parliament of Man. The United Nations and the Quest for World Government od Paula Kennedyho.
Allard Schröder vítá nový nizozemský překlad klasického díla italské literatury Tatarská poušť od Dina Buzzatiho – od prvního překladu uplynulo více než padesát let. Novému vydání jiného klasického díla věnuje svou pravidelnou rubriku Reputace Gerrit Komrij: jde o román Zomerleven (Letní život) vlámského autora Cyriela Buysseho (1859–1932). Pro Komrije je tento román – „originální kronika každodenního života na předválečném vlámském venkově“ – především záminkou k brilantnímu útoku na bezobsažnost módních románků ve stylu Bridget Jonesové.
Carel Peeters rozebírá kreslířský styl francouzského výtvarníka, který pracuje pod jménem Floc’h (nar. 1953) mj. pro americký týdeník The New Yorker.
V souvislosti s premiérou španělského filmu Volver se zamýšlí Bregtje Schudelová nad filmovou tvorbou režiséra Pedra Almodóvara a dochází k závěru, že „ženy se klidně obejdou bez sexu“.
Magda de Bruin-Hüblová