editorial

prezident minulý týden upadl do morálního neklidu. Měl si jistou dobu nepovšimnout návrhu zákona o registrovaném partnertsví, v lepším případě ho podepsat. Ale „k 8. únoru dostal 374 vášnivých výkřiků nepodepisujte a jenom osm názorů podepisujte. To bychom, myslím, všichni také měli brát v úvahu,“ řekl Klaus MfD. K tomu se v pátek 10. 2. v podvečer sešla na Václavském náměstí v Praze miniaturní demonstrace iniciativy Tradiční rodina (v celkovém počtu jedné větší rodiny), která svého prezidenta žádala, aby zákon vetoval. „Ať si homosexuálové doma dělají, co chtějí, ale ať nechodí do parlamentu lobbovat za svá práva, která za práva považují jen oni,“ řekl zástupce iniciativy Dalibor Musil. Krásná ukázka postsocialistického demagogického jazyka, to člověka hned uklidní. K tématu tradiční rodiny doporučujeme recenzi Rodinné slavnosti (s. 9), esej o Manželských etudách Heleny Třeštíkové (12–13), rozhovory s bývalými disidentkami (14–15) a prózu Angeliky Overathové (26–27). V sedmém čísle A2 poprvé přinášíme stranu věnovanou kritice médií (21).