Studie Jiřího Brabce o vztahu T. G. Masaryka k literatuře je úvodem k takto tematicky vymezenému 13. svazku Masarykova sborníku (2006).
Literární kvality fundamentálního díla české folkloristiky – Veselých chvil v životě lidu českého od Čeňka Zíbrta (Vyšehrad 2006) – ocenila v Lidových novinách 24. 2. 2007 Jana Machalická.
Přehled evropských pokusů o typologickou klasifikaci lidových pohádek a pověstí s odkazy k vědeckému dílu Jiřího Polívky (1858–1933), Václava Tilleho (1867–1937) a Jiřího Horáka (1884–1975) podává studie Jana Luffera v časopisu Český lid č. 3/2006.
O náboženské stránce díla Arna Nováka (1880–1939) se v Proglasu č. 1/2007 rozepsal Martin C. Putna. – Dvouměsíčník Proglas (s podtitulem Kultura Literatura Náboženství) se v letošním 18. ročníku oddělil od Revue Politika, jíž byl v letech 2003–06 přílohou. Současně číslem 6/2006 zanikl dvouměsíčník Teologie & společnost, vydávaný, stejně jako Proglas, Centrem pro studium demokracie a kultury v Brně. – Zániku slezského literárního časopisu Alternativa Plus (poslední č. 3/4 z roku 2004) se dotkl ve své úvaze v Tvaru č. 4/2007 Vladimír Novotný.
Vztahem Jana Čepa k Paulu Claudelovi, doloženým dvěma Čepovými dopisy Claudelovi a dvěma vzpomínkovými texty vysílanými Rádiem Svobodná Evropa, se zaobírá studie Jana Zatloukala v České literatuře č. 5/2006.
Texty na úmrtních oznámeních a náhrobních kamenech Jana Zahradníčka (1905 – 7. 10. 1960), Jakuba Demla (1878 – 10. 2. 1961), Jaroslava Durycha (1886 – 7. 4. 1962), Bohuslava Reynka (1892 – 28. 9. 1971), Jana Čepa (1902 – 25. 1. 1974), Bedřicha Fučíka (1900 – 2. 7. 1984), Josefa Heyduka (1904 – 29. 1. 1994), Ladislava Jehličky (1916 – 11. 2. 1996), Jaroslava Dreslera (1925 – 23. 1. 1999), Karla Křepelky (1946 – 13. 4. 1999), Víta Urbana (1943 – 18. 7. 2002) a Ivana Slavíka (1920 – 24. 12. 2002) analyzoval Pavel Studnička v stati Poslední krok vpřed dvanácti českých literátů (sborník Listopad 2006, Pelhřimov 2006, s. 43–50).
Esej Milana Kundery Estetika a existence, tvořící pátou kapitolu Kunderovy knihy Le Rideau (Gallimard 2005), otiskl v autorově překladu Host č. 9/2006. – V Hostu č. 10/2006 jsme si mohli přečíst rozhovor s překladatelkou Kunderovy esejistické knihy Les testaments trahis (Gallimard 1993) do ruštiny Mariannou Tajmanovou.
V článku kritizujícím dnešní antiamerikanismus tenistky Martiny Navrátilové se Ota Ulč (Český dialog č. 1–2/2007) zmínil i o financování nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu a nezájmu celebrit českého exilu o ně.
Prózu Radky Denemarkové Peníze od Hitlera (Brno, Host 2006) recenzoval v časopisu Central Europe č. 2 (listopad 2006) Robert B. Pynsent.
František Knopp
Spojené státy
Vzácné vydání Steinbeckova románu Hrozny hněvu z roku 1939 z pozůstalosti Elizabeth Steinbeck Ainsworthové, sestry slavného spisovatele, bylo vydraženo v aukci za částku 47 800 dolarů. Její sbírka prvotisků bratrových románů pokořila hned několik aukčních rekordů; americká periodika se pozastavují především nad tím, že román Hrozny hněvu překonal světový rekord – v aukčních cenách knih nositelů Nobelovy ceny. Vysokou cenu měly na svědomí především osobní autorovy poznámky, které mají hodnotu nejen pro sběratele, ale i pro literární badatele. Pozorovatelé se podivují mj. tomu, proč je poslední dobou takový zájem zrovna o Steinbecka (další horentní suma byla 25. 1. zaplacena za filmová práva ke stejné knize).
Kromě již známého a každoročního šílenství, jež provází udělování cen pro nejlepší filmy, letošní ročník Oscara (a i jemu předcházející udělování Zlatého globu) mnohým filmovým celebritám poněkud zhořkl. Hvězdy si totiž za poslední léta navykly – kromě zcela běžné a mnohdy i placené reklamy v podobě nejnovějších modelů večerních rób, zapůjčených pro tento účel nejslavnějšími návrháři – na jinou příjemnou záležitost: na tzv. goodie bags, tedy dárkové balíčky od sponzorů. Na tom by nebylo nic zarážejícího, kdyby ovšem tyto „dárečky“ nebyly mnohdy v cenách šplhajících do astronomické výše několika desítek tisíc dolarů. Jak se však zdá, daňová reforma učinila takovému „plýtvání“, jak nazvala americká média dárečky typu hodinky od renomované švýcarské firmy či nejnovější iPody, přítrž. Všechny hodnotné dary přesahující cenu 600 dolarů musí být nově zdaněny. Pořadatelé raději od podobného uplácení upustili, patrně ze strachu, aby za případné daňové úniky nemohli být později postihováni.
Velká Británie
Všechny seriózní britské deníky věnovaly v posledních dnech nemalý prostor rozhodnutí Manchesterské univerzity zaměstnat na pozici profesora tvůrčího psaní enfant terrible anglické literatury – spisovatele Martina Amise. Toto rozhodnutí může v tamějších studentech vzbuzovat obavy, Amis je znám jako ironický a nemilosrdný kritik. Jak však sám prohlásil v rozhovoru pro deník Guardian, hodlá být shovívavým a laskavým profesorem, neboť si uvědomuje, jak náročné je povolání spisovatele. Jako jeden z důvodů uvedl potřebu změny: od sedavé, sebezpytující a hnidopišské izolace od okolního světa, kterou podle něj psaní knih provází, chce být mnohem více mezi lidmi. Rovněž nepopírá, že by mu tato zkušenost mohla posloužit jako inspirace pro další román (mimochodem, jeho otec Kingsley Amis byl jedním z hlavních představitelů tzv. univerzitního románu). Jak navíc dodává s jistou hořkostí a ironií v hlase, ony „divné“ věci v jeho životě, o kterých psával kdysi, někam zmizely a teď dozrál čas napsat nějaký pěkný román z prostředí univerzity, tak jak si to žádá veřejnost.
Markéta Musilová