O překladatelské spolupráci Boženy Němcové s českým divadlem v Praze v posledních čtyřech letech spisovatelčina života (1857–60) píše v Divadelní revui č. 3/2006 Ljuba Klosová.
Novinářsky vděčné téma vztahu T. G. Masaryka a spisovatelky Oldry Sedlmayerové zpracovala v Naší rodině č. 27/2006 Dana Vlčková.
Antisemitismu skrytého ve výtkách českých národně cítících kritiků (mj. Bohumila Mathesia) na adresu historického dramatu Otokara Fischera Přemyslovci (1916), jež bylo uvedeno v roce 1918 v Národním divadle, si povšiml Tomáš Pěkný v glose Prsty na tepnách (Roš chodeš č. 9/2006).
Před sedmdesáti lety, 18. 8. 1936, přijal Thomas Mann domovské právo v obci Proseč na Českomoravské vysočině a o čtvrt roku později, 19. 11. 1936, československé státní občanství. V týdeníku Prager Zeitung č. 36/2006 to připomněla Anneke Müller.
Jak se dílo folkloristy a teatrologa Petra Bogatyreva (1883–1971), mj. inspirátora „lidových suit“ E. F. Buriana a pašijových revokací Jana Kopeckého, promítlo do prací ruské teatroložky-bohemistky Larisy Pavlovny Solncevové, zkoumá Jaroslav Vostrý v stati Larisa Solncevová o Petru Bogatyrevovi a folklorních tradicích v českém divadle (Disk č. 17, září 2006).
Komiksové konvence v díle Ondřeje Sekory je téma i název studie Heleny Žáčkové v revui Umění č. 4/2006.
Souborné literární díloOtty Mizery (1919 Praha – 1952 Paříž) Můj mozek ve skleněné krychli (Concordia 2006) recenzoval v Týdeníku Rozhlas č. 38/2006 Jiří Padevět.
Knihu studií a úvah o české literatuře Od skepse k naději (Svitavy, Trinitas 2006), kterou napsal Jaroslav Med, recenzoval v příloze Katolického týdeníku č. 34/2006 Perspektivy Rudolf Matys.
EsejVladimíra Macury Spartakiáda z jeho knihy Šťastný věk. Symboly, emblémy a mýty 1948–1989 (Pražská imaginace 1992) posloužila Petru Roubalovi jako výchozí bod k studii o „proměně symboliky československých spartakiád 1955–1990“ Dnes na Strahově promluví masy (Kuděj č. 2/2006).
Medailon kritika Vladimíra Novotného u příležitosti jeho šedesátin 19. 8. t. r. publikoval v plzeňském Plži č. 9/2006 Vladimír Gardavský. – V témže čísle se objevila recenze knižního výboru z Novotného sloupků Reflexe z Reflexu (CZ Books 2006).
O autorském čtení Alexandry Berkové a Magdalény Platzové na letošním knižním veletrhu v Edinburghu a na českém velvyslanectví v Londýně 24. 8. t. r. informovaly ministerské České listy č. 9/2006.
František Knopp
Velká Británie
Dne 14. září 2006 byly v Londýně vyhlášeny užší nominace na Bookerovu cenu pro tento rok. Porota v čele s Hermione Leeovou z 19 děl zveřejněných v širších nominacích vybrala následující autory a jejich díla:
Kiran Desaiová – The Inheritance of Loss (Dědictví ztráty)
Jde o druhý román mladé autorky indického původu. Desaiová jej situovala do severovýchodního Himálaje a kombinuje v něm dva příběhy, mladé osiřelé Sai, jež přichází po skončení internátní školy žít s dědečkem, zahořklým soudcem, a chudého Biju, který jde ve stopách tisíců svých soukmenovců a odchází hledat štěstí do USA.
Kate Grenvillová – The Secret River (Tajná řeka)
Historický román situovaný do slumů Londýna na počátku 19. století a trestaneckých kolonií v Austrálii. Australská spisovatelka v něm popisuje strastiplnou cestu, již absolvovaly mnohdy celé rodiny odsouzených, jejich sžívání se s prostředím a svérázným obyvatelstvem, střety mezi starými a novými usedlíky.
M. J. Hyland – Carry Me Down (Sundej mě dolů)
Román je často srovnávám s Podivným případem se psem Marka Haddona. Hlavním hrdinou je dvanáctiletý chlapec uvězněný v dospělém těle, zbožňující Guinnessovu knihu rekordů, jenž má poněkud zvláštní smysl pro pravdu a dostává se až na samý pokraj šílenství. Román, situovaný do Irska sedmdesátých let, řeší mj. následky extrémního puritanismu a konzervatismu.
Hisham Matar – In the Country of Men (V zemi mužů)
Román spisovatele, jenž je kritiky označován za jednoho z nejlepších současných anglicky píšících arabských autorů, se zabývá Libyí za Kaddáfího režimu. Popisuje osudy nejrůznějších lidí, především však lidskou slabost, jež zabraňuje lidem oponovat režimu a diktátu náboženství.
Edward St Aubyn – Mother’s Milk (Mateřské mléko)
St Aubyn využívá barvité zkušenosti, jež má s dysfunkčními rodinami, sexuálním zneužíváním a poznamenaným dětstvím, a předkládá čtenářům otevřenou sondu do života jedné rodiny. Za povšimnutí stojí originální postřehy batolat vůči rodičům a životu obecně.
Sarah Watersová – The Night Watch (Noční hlídka)
Autorka oceňovaného románu Fingersmith přichází s další knihou situovanou do historie, tentokráte do doby Blitzkrieg za druhé světové války. Watersová netradičně propojuje líčení každodenního života hrdinek, jež musely na čas převzít mužské role, a jejich (lesbický) milostný život.
Z užších nominací k údivu všech vypadl favorizovaný Peter Carey se svým románem Theft: A Love Story a také laureátka Nobelovy ceny Nadine Gordimerová či Barry Unsworth. Podle komentářů britského tisku to vypadá, že v letošním ročníku zvítězila na celé čáře mladá generace a porazila na hlavu staré, ostřílené bardy. Stejně zajímavým postřehem je i původ a pohlaví vybraných autorů: ze šesti nominovaných jsou pouze dva autoři rodilí Britové, ostatní pocházejí z nejrůznějších končin světa. Čtyři ze šesti nominovaných spisovatelů jsou ženy. Podle literárních kritiků i bookmakerů zůstává hlavním favoritem na vítězství Sarah Watersová se svou knihou The Night Watch. Konečné výsledky budou vyhlášeny v úterý 10. října 2006 a vítěz si kromě mezinárodního uznání odnese i finanční prémii v hodnotě 50 000 liber.
Markéta Musilová