Stejně jako ostatní čínské noviny byl i Pekingský deník (Pej-ťing ž’-pao) v poslední době zahlcen zprávami tak či onak souvisejícími s pátým výročním zasedáním Čínského lidového politického poradního shromáždění a zasedáním Všečínského shromáždění lidových zástupců, která se konala od 3. března. Témata, jež reprezentanti těchto orgánů na zasedáních zmínili, se ihned objevila i s rozšiřujícími analýzami v novinách. Nejvíce očekávané však nebyly projevy delegátů, ale zpráva z 9. března, sdělující, že byla otevřena internetová stránka, na níž je už možné objednávat vstupenky na 29. olympijské hry. Tato možnost je ovšem zatím vyhrazena pouze čínským zájemcům. Ceny vstupenek například na volejbalové zápasy se vejdou do 1000 juanů (cca 3000 Kč), horší je to s lístky na zahajovací a závěrečný ceremoniál – tam se nejvyšší ceny pohybují mezi třemi až pěti tisíci za vstupenku.
Z 11. března pochází zpráva o akci „Civilizovaně stojíme frontu“, která se téhož dne již podruhé uskutečnila v Pekingu. Celý den po pekingských autobusových nástupištích běhalo přes osm tisíc kontrolorů a dobrovolníků, kteří měli za úkol učit Číňany necpat se do prostředků hromadné dopravy hlava nehlava. Před akcí byly na 1805 zastávkách vyvěšeny plakátky s profesory, hvězdami showbusinessu, modelovými dělníky a olympijskými šampiony nabádajícími obyvatele Pekingu k „uvědomělému a civilizovanému cestování veřejnou dopravou“. I toto úsilí je součástí budování olympijských Potěmkinových vesnic, které budou v roce 2008 nastaveny světovým médiím jako reprezentativní obrázek rozvíjející se Číny.
Stejný deník uveřejnil 13. března informaci o problému, který momentálně hýbe čínskou veřejností: jde o poplatky za nošení vlastního pití do restaurace. Koncem minulého roku se totiž jeden čínský občan soudil s restaurací za to, že mu účtovala „lahvovné“ 100 juanů. Nakonec spor vyhrál a restaurace mu stovku musela vrátit. „Jeden kámen rozpoutal vlnobití!“ komentují to novináři. Dodávají, že jeden z reportérů učinil pokus, který dokázal, že ačkoli v mnohých restauracích visí nápisy „Nekonzumujte prosím vlastní nápoje“, nikdo se tím moc neřídí.
Lidový deník (Žen-min ž’-pao) ve vydání z 8. března informuje o tom, že v západočínské provincii Čching-chaj vzrostl počet dětí z národnostních menšin, které navštěvují pravidelně školu. Ačkoli v roce 1996 činila pravidelná školní docházka u těchto dětí pouhých 79,55 procent, dnes to je 94,28 procent. V absolutních číslech prý počet dnešních „etnoškoláků“ dosahuje 500 tisíc. Na procentuálním nárůstu se podílely mnohé sociální a vzdělávací projekty realizované čínskou centrální vládou za spolupráce vlády provincie Čching-chaj a na tento účel byly vynaloženy nemalé finanční prostředky.
Téhož dne se čtenáři deníku dozvěděli, že v provincii Šan-si bylo vybráno na 8000 vynikajících absolventů vysokých škol, aby plnili úlohu venkovských kádrů v budování „Nového venkova“. Absolventy, mezi nimiž je nejméně 35 procent žen, i jejich zaměstnavatele čeká ještě další kolo přijímacích a kontrolních formalit, které podle úřadů může trvat až čtyři měsíce. Před prvním srpnem by ale nové kádry měly již nastoupit na svá nová působiště.
Článek z 6. března ve stejném listu analyzuje situaci, která vznikla v důsledku provozu kol poháněných elektřinou. V městě Ču-chaj jsou například takové bicykly zakázány, v Pekingu povoleny, výrobce těchto kol ovšem vyrušilo z poklidu, když se rozhodlo zákaz zavést také město Kuang-čou. Výrobci i potenciální zákazníci přitom argumentují prospěšností tohoto prostředku pro životní prostředí města i tím, že je velmi laciný.
Agentura Nová Čína (Sin-chua) si pochvaluje, že jsou čínští vysoce postavení politici doslova pronásledováni zahraničními médii, která se snaží získat informace z nejdynamičtější světové ekonomiky. Profesor ekonomie Wang I-kchaj k tomu říká: „Cokoli se v Číně stane, má dnes světový dopad, informace o čínském dění se cení po celé zeměkouli – to je jenom logickým důsledkem faktu, že je pozice Číny ve světě čím dál tím neotřesitelnější.“ Přitom ještě v letech nedávno minulých byla situace zcela jiná: čínští politici se na světovém fóru setkávali s chladným jednáním. Někdejší čínský vyslanec ve Francii Wu Ťien-min popisuje, jak se počátkem devadesátých let účastnil setkání v Bruselu a nejmenovaný politik nejmenované země nechtěl přijmout jeho pozvání, prý s odůvodněním, že není přece jisté, zda za tři měsíce bude ještě čínská vláda existovat. Ve zprávě pak následuje popis ekonomického významu Číny, doložený mimo jiné faktem, že Čína disponuje nejvyššími devizovými rezervami na světě – což znamená, že v podstatě drží v šachu světovou ekonomiku.
Z poněkud jiného soudku je zpráva, která vyšla 13. března. Čtenáři se z ní mohli dozvědět o dalším připravovaném obrovském vodním díle. Číňané se chystají vybudovat tři kanály, jimiž povedou vodu z Dlouhé řeky do Pekingu. Hlavním důvodem, proč se tento projekt, jehož možnosti se zkoumají už minimálně od padesátých let, uskuteční právě nyní, jsou olympijské hry. Peking totiž trpí nedostatkem vody a nárůst její spotřeby v létě 2008 bude obrovský. Tři projekty (východní, střední a západní) mají zahrnovat vybudování vodních cest z provincií Ťiang-su a Chu-pej, přičemž střední, nejdůležitější, má ústit v jezeře u Letního paláce, jedné z nejnavštěvovanějších pekingských památek. Aby však sportovci z celého světa dostali v Pekingu šanci vysprchovat se ve vodě z Dlouhé řeky, bude mít čínská vláda ještě co dělat.
Rolnický deník (Nung-min ž’-pao) se rozepsal o jednom z problémů zmiňovaném na sjezdu Všelidového shromáždění. Jde o složitou situaci dětí, jejichž rodiče odjíždějí za prací do města a nechávají potomky dlouhé měsíce samotné. Počet dětí, které vyrůstají tímto způsobem odděleně od rodičů, dosahuje až 20 milionů. Často tak trpí nedostatkem lásky rodičů právě v té fázi vývoje, kdy je rodičovská péče nenahraditelná. Skoro devadesát procent takto opuštěných dětí se s rodiči dorozumívá jen telefonicky, z toho 53 procent hovorů je kratších než tři minuty. Příslušné úřady se nyní rozhodly tomuto problému zásadním způsobem čelit. Budou přispívat rozděleným rodinám na telefonní karty, a tak zajistí, aby se rodiče mohli spojit i se školou a aspoň na dálku mít situaci pod kontrolou.
Z čínského tisku vybírala Anna Dostálová.