Anglicky psaný list The Moscow Times se 25. dubna vrátil ke smrti prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. „Jelcin stejně miloval autoritu i svobodu. Znal rozdíl mezi tím, co noviny píší teď a co historie zaznamená na staletí, a netoužil být v učebnicích jako první diktátor Ruské federace. Nerozdal největší firmy v zemi svým kamarádům a nevěznil své nepřátele, nepřevzal kontrolu státních televizí a nepřekroutil perverzně smysl voleb. Za to v televizi z Jelcina dělali blázna a generální prokurátor se hrabal v záznamech tajných služeb a hledal špínu na Jelcinovu dceru. Putin se prý z Jelcinových chyb poučil: televize si z Putina legraci nedělá. Otázkou ale je, co tomu řekne historie,“ míní autor komentáře. Jelcin podle deníku nedokončil rozvoj ruské ekonomiky a nezreformoval tajné služby. „Ale měl svobodného ducha a o svobodu se s námi všemi dělil. Pod Jelcinem zažilo Rusko ve dvacátém století poprvé, co je to svobodná společnost. A tato společnost existuje i dnes, i přes zavírání televizních stanic, přerozdělení významných průmyslových odvětví a agentů tajných služeb v chodbách nejvýznamnějších státních úřadů. Svoboda je totiž něco, co ani Putin nedokáže znovu znárodnit,“ končí list.
Psychologickým faktorem v obchodování s byty se v sobotu 5. května věnoval prokremelský deník Izvestija. „Čím jiným lze objasnit současný fenomén, kdy: za prvé – otázky bydlení jsou stejně jako dřív velmi aktuální, za druhé – příjmy obyvatelstva společně s ekonomikou rostou, za třetí – prostých a pro obyčejného člověka pochopitelných možností uložení kapitálu je málo? Izvestija už psaly, že nemovitosti, jakkoliv jsou žádané, nejsou chleba nebo cukr,” píší tyto noviny. Podle nich se na trhu s byty v Moskvě strhla válka nervů. Ceny od roku 2005 stoupaly a řada expertů mluvila o nevyhnutelnosti jejich pádu, o krachu celého odvětví. Válku však prý vyhráli obchodníci: ceny nespadly, jen zakolísaly. Deník cituje odborníka na nemovitosti Olega Repčenka, podle něhož situaci definitivně projasnil letošní duben. „Ceny bydlení, jež přešlapovaly na místě, s příchodem jara nejenže neobnovily svůj růst, ale začaly se čím dál rychleji snižovat. Znamená to, že nynější stagnace moskevského trhu s byty je zcela jinou stagnací, než tomu bylo v roce 2004,“ řekl Repčenko Izvestijím. Podle deníku je však stále otázkou, zda se najde víc prodejců, kteří budou nabízet své domy i za snížené ceny, nebo zákazníků, kteří stejně jako nyní budou trh bojkotovat.
Prokremelské mládežnické organizace Naši, Mladá Garda a Městnaje ukončily blokádu estonského velvyslanectví v Moskvě, kterou několik dní s požehnáním úřadů udržovaly kvůli přemístění sochy neznámého vojáka a ostatků několika vojáků Rudé armády z centra Tallinu na tamní vojenský hřbitov. Deník Kommersant k tomu 4. května poznamenal, že ačkoliv se záminkou k ukončení akce stal odjezd estonské velvyslankyně na plánovanou dovolenou, protest byl ukončen především proto, aby se mohly vyplnit požadavky světového společenství – proti situaci, kdy ruské úřady excesům před ambasádou nebránily, vystupovaly Spojené státy, Evropská unie i Severoatlantická aliance. „Ještě včera v noci skupina mladých lidí házela na vyslanectví kameny. ‚Viděli jsme dva, jak vylezli na střechu vedlejšího domu a začali házet. Jednou se trefili,‘ řekla listu tisková mluvčí hnutí Naši Anastasja Suslovová; ‚honili je milicionáři, OMON [tj. policejní oddíl zvláštního nasazení] i naši aktivisté, ale podařilo se jim utéct,‘“ popsala Kommersantu, jak se Naši distancovali od méně příjemných stránek několikadenní blokády. A jak na celý konflikt reagovali ruští obchodníci? „Přestože se ruská oficiální místa k případné ekonomické blokádě Estonska nevyjadřovala, podnikatelé a firmy v regionech na sebe dobrovolně vzali tuto odpovědnost,“ poznamenává suše deník. A pokračuje informací, že kritika ze strany Západu nezůstala bez hlasité odpovědi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval estonskou stranu, aby se vyvarovala provokací vůči Rusku, žádal vyšetřování smrti ruského občana za nepokojů v Estonsku a možnost přístupu k ruským občanům zadrženým při těchto nepokojích. „Později k večeru přešla ruská diplomacie do protiútoku. Následovala ostrá odpověď Moskvy na výhrady ze strany EU a NATO,“ podotkl list a připomněl slova ruského vyslance u OBSE, který si stěžoval na „hrubá porušování lidských práv v Estonsku, která jsou následkem lhostejnosti EU a NATO. Tyto organizace nabídly členství zemi, která popírá hodnoty, na nichž stojí evropská kultura i demokracie,“ cituje diplomata Kommersant a končí slovy: „Prohlášení ukazuje, že konflikt s malým Estonskem hrozí přerůst ve velkou konfrontaci Ruska s Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí. A o to snad Moskva nyní nemá příliš zájem.“
Z ruskojazyčného tisku vybíral Jakub Dospiva.