Česká vláda schválila 18. července 2007 novelu zákona o televizním vysílání, která liberalizuje televizní trh.
V současné chvíli má tuzemský divák k dispozici čtyři pozemně vysílající stanice. Jejich signál je dopravován do televizorů analogovou cestou – tedy systémem, který funguje v Česku od počátku televizního vysílání v roce 1953. Nové technologie ovšem nevynechaly ani tuto oblast, a tak Česká republika, podobně jako ostatní vyspělé evropské státy, přistupuje k zásadní změně. Přechází na signál digitální.
Tento přerod však s sebou nese řadu problémů, které je nutno řešit za pochodu. Digitální stanice potřebují prostor v tzv. multiplexech, které se budují na současných analogových kmitočtech, kde momentálně vysílají dva programy České televize a privátní stanice Nova a Prima. Kmitočet, kde nyní analogově vysílá jeden kanál, v budoucnu obsadí multiplex, kam se vejde až šest digitálních televizí. Vypnutí analogu a nástup digitálu však musí proběhnout koordinovaně a koncepčně, aby vznikl časový prostor pro nákup potřebných zařízení na příjem v domácnostech (set-top-box či digitální televizor), případně pro instalaci antén a naladění programů v přijímačích.
Platné licence však oběma komerčním stanicím umožňují vysílat do roku 2017, respektive 2018. Logicky o ně nechtějí přijít. Nelíbí se jim představa, že do poněkud usazeného a vlnami zatím nečeřeného tuzemského rybníčku televizní reklamy, kde se ročně dá vylovit něco okolo devíti miliard korun, budou vpuštěni noví, draví konkurenti.
Mezi ně by mohlo patřit šest stanic, které na jaře loňského roku obdržely od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) licence k digitálnímu vysílání. Mohly se z nich radovat necelý půlrok, během nějž budovaly zázemí a třeba i vytvářely programová schémata. Jejich majitelé v září obdrželi rozhodnutí pražského Městského soudu, který vyhověl žalobám jejich konkurentů – neúspěšných žadatelů a celé řízení Rady zrušil. Nikdo v ten okamžik netušil, jak dlouho se soudní odvolací řízení povleče, a za jak dlouho a zda vůbec se na obrazovky nové stanice Febio TV, RTA, TV Barrandov, TV Pohoda, Z1 a Óčko dostanou.
Patovou situaci se pokusila vyřešit ministerstva kultury a vnitra novelou zákona o televizním vysílání. Na tiskové konferenci ji v polovině května prezentovali ministři Václav Jehlička a Ivan Langer. Po několikatýdenních odkladech byla v pondělí 16. července 2007 projednána Legislativní radou vlády a dva dny poté i vládou samotnou. Jejím jednáním prošla hladce.
Vládní návrh stanovuje termín úplného vypnutí analogového signálu v Česku. Bude jím snadno zapamatovatelné datum 10. 10. 2010. Šestici digitálních televizí s odebranou (původně dvanáctiletou) licencí novela přiřkla licenci přechodnou, platnou do tohoto termínu. Televizím Nova a Prima odměnou za vrácení analogových kmitočtů nabízí po jedné bonusové licenci.
Návrh zákona také zcela liberalizuje přístup nových zájemců o vysílání k divákům. Napříště již nebude muset RRTV rozhodovat o udílení licencí, ale televize budou žádat pouze o registraci a jen na jejich obchodním talentu bude záležet, zda se dostanou do některého z multiplexů, o jejichž obsazení budou plně rozhodovat už jen jejich provozovatelé. Na výběr by tak v Česku postupně mělo být několik desítek stanic vysílajících pozemní digitální cestou, což je číslo neporovnatelné se současnou analogovou skutečností.
Novela také počítá se zachováním prostoru pro reklamu ve veřejnoprávní České televizi až do ukončení analogové éry v roce 2010. Takto navíc získané peníze však nezůstanou na Kavčích horách. Část peněz bude využita na podporu digitalizace a výstavbu potřebných sítí, třetina ročního zisku (cca 150 milionů korun) by měla putovat do Státního fondu na podporu a rozvoj české kinematografie (viz Bypass. Diginovela a čekání na zákon o kinematografii, A2 č. 29/2007).
V průběhu procesu přípravy diginovely si TV Prima stěžovala na špatnou komunikaci se státními orgány, které podle jejích zkušeností nereflektovaly na jí nadhozené téma sdílených kmitočtů. Současná analogová licence totiž umožňuje regionálním televizím vstupovat na několik hodin denně do vysílání Primy svým programem. Tím nabourávají její vlastní programové schéma. Prima by se lokálních spoluvysílatelů ráda zbavila výměnou za vstřícnější postoj při řešení navrácení její analogové licence.
Ani TV Nova si nenechala své připomínky k vládou schválené novele pro sebe. Pár hodin po oznámení, že ministři zákon podpořili, vydala tiskovou zprávu, v níž definovala čtyři okruhy otázek, na které by ráda dostala odpovědi. Týkaly se zajištění dostupnosti jejího signálu pro všechny současné diváky i v digitální éře a nutnosti důkladné informační kampaně, která by dopodrobna vysvětlila všechny nutné náležitosti k přechodu na digitální signál. Nova také poukázala na fakt, že její nynější licence platí do roku 2017, ale podle nového zákona by jí po vypnutí analogu už nikdo nezaručil přítomnost v multiplexu, o niž by musela soutěžit s ostatními subjekty. Připomněla i původní záměr dát jí bonusové licence dvě, a to na celou platnost původní dvanáctileté licence, který se v současné podobě zákona smrskl na zmíněnou jednu a platnou jen do roku 2010.
Teď už záleží pouze na poslancích, senátorech a prezidentu Klausovi, zda posvětí poměrně liberální novelu, nebo podlehnou některým z argumentů privátních vysílatelů. Sněmovna by se jí měla zabývat v polovině srpna. Pokud ji schválí, poputuje k senátorům, kteří mají na její projednání třicetidenní lhůtu. Řeknou-li i oni zákonu ano, bude již chybět pouze podpis prezidenta. V případě, že celý tento legislativní proces proběhne hladce, dostane český televizní trh s platností od Nového roku jasná pravidla i srozumitelně popsanou vizi pro nejbližší roky.
Autor je pražský redaktor RadioTV.