Dámy a pánové,
vztah české společnosti k marihuaně je pokrytecký. Jaký jiný. Přítomné číslo A2 se snaží pochopit, v čem konkrétně a nakolik. Naše tradiční a nebezpečnější drogy alkohol a tabák mají oporu nejen politickou (významný zdroj státních peněz), ale hlavně kulturní; jsou mj. součástí či základem vlažných společenských rituálů. Obyvatelé ČR však zároveň patří k nejvýkonnějším spotřebitelům trávy v Evropě. Kouří se všude, populární hudba, film i literatura se už bez špeka téměř neobejdou. Plošný zákaz látky je nejčastěji používán k buzeraci drobných pěstitelů a samozásobitelů; z nemocných lidí, jimž látka pomáhá přestát bolest, dělá i s jejich lékaři zločince. Černý trh přitom pochopitelně bují. Pokud vás zaujmou články o vztahu americké moci ke konopí indickému, o využití technického konopí, o vaporizérech či zmínka o myšlenkovém výkonu Miltona Friedmana ohledně ekonomických výhod legalizace všech drog, pošlete odkaz na www.tydenikA2.cz svému poslanci. Možná znejistí a začne přemýšlet. I s amotivačním syndromem lze bojovat. – Nepřehlédněte esej Martina Škabrahy (16–17). Ten se zamýšlí nad loňskou podzimní přednáškou Josepha Ratzingera, známého katolického inkvizitora, toho času se skrývajícího v papežském paláci pod falešným jménem Benedikt XVI., v níž byl využit výrok byzantského císaře Manuela II. Paleologa. Jozef Cseres se věnuje nástrahám radioartu a poukazuje na význam hluku v umění, tudíž v životě (18). Bertrand Schmitt a Anna Pravdová hovoří s Annie Le Brun, francouzskou surrealistkou, přítelkyní Toyen, o díle markýze de Sade. A trochu o Štyrském (14–15).
Neukojitelné čtení!
Libuše Bělunková