Mezi Velkou Británií a Ruskou federací začala diplomatická válka, shodovaly se v posledních dnech ruské deníky. Více prostoru než informování o podobě zaváděných diplomatických sankcí či o důvodech sporu obou zemí ale například v pátek 20. července věnoval prokremelský list Izvestija citování z klasiky britské humoristické literatury Tři muži ve člunu, o psu nemluvě. Člun, to je prý vratká loďka rusko-britských vztahů. Pes, to je samozřejmě někdejší ruský oligarcha Boris Berezovskij, bývalý dobrý přítel prezidenta Vladimira Putina a nyní pro část ruských politiků i novinářů záškodník číslo jedna. Deník Kommersant ve stejný den ve stati nazvané případně Bezvízový režim, neboť britští i ruští úředníci se nyní ocitají bez víz druhé země, napsal, že ostrý diplomatický spor může trvat výrazně dlouho. „Podobnou taktiku už Moskva použila v dubnu, kdy Kreml
doporučil vysoce postaveným představitelům Ruské federace nejezdit na ruské ekonomické fórum v Londýně, ale zákaz tehdy nebyl veřejný. Nyní už ruské ministerstvo zahraničí přistoupilo k bezprecedentnímu kroku: v zásadě vyhlásilo bojkot cizí země bez formálního zpřetrhání vzájemných vztahů a odvolání velvyslance. I když na Smolenském náměstí korespondenta Kommersantu ujišťovali, že podobné opatření je plně v pořádku, zdroj listu si nedokázal vzpomenout ani na jeden precedent v diplomatické praxi,“ napsal list. Otázku, zda Moskva brzy z Londýna dostane požadované vysvětlení o změnách vízového režimu pro ruské představitele, přešli v rozhovoru s Kommersantem britští i ruští diplomaté mlčením.
Ruský „Ústavní soud neubránil malinkých“, poznamenaly 17. července Vedomosti v článku o rozhodnutí této instituce, že je nový volební zákon země zcela v souladu s ruskou ústavou. Podle nových pravidel musí mít politická strana nejméně 50 000 členů, a to ještě tak strategicky rozmístěných, aby fungovali v polovině ruských regionů stranické organizace s nejméně 500 lidmi. Pro mnoho malých ruských stran je to rozhodnutí likvidační, čímž se ostatně příliš netajili ani autoři nových pravidel. Některé z malých stran se proto obrátily na soud. „Soud stannovil, že zákonodárce má právo rozhodnout o početním stavu politických stran, vycházeje při tom z konkrétních a historických podmínek rozvoje Ruska,“ uvedl deník. Nová pravidla podle ruských ústavních soudců „nejsou diskriminační, protože nebrání vyjadřování nejrůznějších politických programů.“ Členům stran, které nové podmínky nedokážou splnit, pak ústavní soud připomněl možnost změnit se v nevládní organizaci nebo se spojit s jinou, větší politickou stranou. „Zástupce prezidenta u soudu Michail Krotov rozhodnutí soudců uvítal a připomněl, že již nyní mají politické strany významná práva – formují parlamenty, schvalují kandidatury gubernátorů, a proto je logické, když pro ně platí i některá omezení,“ pokračoval deník. Politolog Alexej Makarkin poznamenal, že bylo dopředu jasné, jak Ústavní soud rozhodne. Flexibilita soudců se projevila také tím, že otázku vyřešili rychle, aby nemohly být zpochybněny prosincové volby do Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Politolog uzavřel, že z „právního úhlu pohledu je rozhodnutí oprávněné, ale v politickém slova smyslu takové řešení nejen že odseklo mrtvé a nefunkční strany, ale zlikvidovalo i některé reálně existující organizace“.
„Mezi věci, které rozhodně přitáhnou zrak návštěvníků letního tábora mládežnického hnutí Naši, patří obrazy tří opozičních politiků převlečených za prostitutky,“ zahájil 19. července obsáhlou reportáž z tábora prokremelské mládeže anglicky psaný list The Moscow Times. Aktivisté hnutí se prý zastavují a pochechtávají před třemi velkými obrazy pod nápisem Čtvrť červených luceren. Vtip je v tom, že obličeje tří spoře oděných žen byly nahrazeny tvářemi někdejšího premiéra Michaila Kasjanova, šachisty Garriho Kasparova a spisovatele Eduarda Limonova, tří výrazných předáků protikremelského hnutí Jiné Rusko. „,Jsou to lidé, co rozprodávají Rusko,‘ vysvětlila Jelena Jefremovová, aktivistka hnutí Naši, která dostala za úkol provádět reportéra a fotografa při jejich jednodenní návštěvě v táboře asi 350 kilometrů severozápadně od Moskvy,“ pokračuje deník. Tábor na březích jezera Seliger letos hostí okolo 10 000 aktivistů, to je dvakrát více než loni, a je plný činorodosti. Mladí lidé se totiž připravují na volby do Dumy, které proběhnou letos v prosinci. „Ale budoucnost Našich je nejasná poté, co jejich lídr Vasilij Jakemenko oznámil, že odchází. V úterý novinářům řekl, že po prezidentských volbách odstoupí, aby uvolnil místo novému lídrovi, který bude vybrán ve volbách na konci příštího týdne. ,Jsem příliš starý na práci v mládežnické politice, na vedení mládežnického hnutí,‘ prohlásil šestatřicetiletý Jakemenko. Na otázku, kde tedy bude v budoucnu pracovat, odpověděl tajemně: ,Kdekoliv, kde budu moci své zemi sloužit s maximální efektivností‘,“ citoval jej deník.
Podle týdeníku Russkij Newsweek nedá ruský prezident Vladimir Putin ani na chvíli vydechnout primátorovi Moskvy Juriji Lužkovovi. Když se totiž primátor obrátil na prezidenta s žádostí o vyjádření důvěry, Putin prohlásil, že v ruském hlavním městě ještě není zdaleka všechno hotovo, a tak ať Lužkov starostou zůstane. „S jasným náznakem, že je to dočasně. Na inauguraci řekl primátor prezidentovi, že je jeho městská vláda jedním sehraným orchestrem. Putin nečekaně odpověděl starou anekdotou o dirigentovi, který na zkoušce říká hudebníkům: ,Takže vy, a vy...‘ Jeden hudebník se zeptá: ,A já?‘. ,A vy taky. Všichni vypadněte‘,“ poznamenal časopis. Objevují se tedy různé náznaky, ale i přesto byl Lužkov jmenován primátorem Moskvy už popáté a to je i maximum, co mohl v principu očekávat, napsal Newsweek. Putin prý odmítl před dvěma složitými volbami riskovat a zcela měnit situaci v hlavním městě. Lužkova prý jeho současná pozice těší a chová se sebevědomě. Podle časopisu už ale údajně existuje seznam možných kandidátů na Lužkovovo místo. A všichni jsou původem z Petrohradu, tedy z místa, kde začala politická kariéra Vladimira Putina. „Celá moskevská vláda je zatím formálně rozpuštěná. Zákon neomezuje Lužkova v tom, do jakého termínu musí zformovat novou vládu, a sám primátor už řekl, že o kádrech bude přemýšlet beze spěchu,“ dodal týdeník.
Z ruského tisku vybíral Jakub Dospiva.