literatura
Zarafest
Sedmý ročník festivalu, jehož název – shodný s názvem děčínského hostince, kde byl festival založen – pochází ze španělského slova Zarabanda (druh tance), se uskuteční v Děčíně. V průběhu autorského čtení se vystřídají básníci Ladislav Zedník, Jonáš Hájek, Josef Straka, Kateřina Rudčenková, Stanislav Beran, Petr Pazdera Payne, Martin Langer, Petr Král a brněnské literární sdružení Vítrholc. Doprovázet budou koncerty skupin Loutkové divadlo (Děčín), Vítrholc (Brno) a Plastic People of the Universe.
Růžová zahrada děčínského zámku (Dlouhá jízda 1253, Děčín), v sobotu 25. 8. ve 13.00.
–pa–
divadlo
Vlnobití – druhá vlna
Festival Vlnobití, jehož první část probíhala na divadelní lodi Tajemství (patří Divadlu bratří Formanů) od května do července, od 19. 8. pokračuje. Diváci se opět mohou těšit na divadelní představení, na koncerty či na filmy promítané v lodním kině. Kabaret ze života hmyzu pro děti i dospělé, nazvaný Šťastní jako blechy, uvede Hafan studio 26. 8. Tato společnost divákům nabídne i představení Výletnice (27. 8.) a workshop Gymnastická kola. Loď Tajemství kotví v Praze na Vltavě u Libeňského mostu, začátky představení jsou vždy ve 20.30. Více o programu se dozvíte na www.formanstheatre.cz.
–kv–
Theatrum Kuks
Vždy poslední týden v srpnu probíhá v prostoru někdejších Šporkových lázní na obou březích Labe festival barokního umění. Nabízí divadelní, operní, hudební a transžánrová představení včetně chůdařů, hudby na vodě, kázání v kostele Nejsvětější Trojice, Tance smrti ve Šporkově hrobce nebo ringrennen závodů – rekonstrukce kukského barokního sportu, jímž byl běh kolem trpaslíků. Projekt Theatrum Kuks navazuje na výjimečnou kulturní tradici lokality a na kombinaci jazykových kultur domácího baroka. Po třech stech letech se vrací divadlo nejen do Kuksu, ale i do Comoedien-Hausu, bývalého dřevěného divadla pro činohru k zábavě lázeňských hostů, jež dal zakladatel zámku a špitálu, hrabě František Antonín Špork, otevřít v roce 1702. Zapomenutý fenomén Šporkova gesamtkunstwerku a uměleckých vizí o spojení barokního divadla, opery a hudby tak ožívá v celém areálu kukského „krásného oudolí“.
Letošní pátý ročník festivalu se uskuteční ve dnech 23. až 26. 8. Během nich si návštěvníci budou moci prohlédnout i virtuálně obnovený Šporkův zámek na levém břehu Labe, který vrací iluzi symetrického lázeňského břehu. Podrobný program na www.theatrum.zde.cz.
–vmk–
film
Grindhouse: Planeta Teror
Z distributory násilně roztrženého double-feature filmu Grindhouse přichází do našich kin jako druhý segment Roberta Rodrigueze s názvem Planeta Teror. Zatímco Quentin Tarantino natočil svou část jako slasher-hororový příběh, do úmoru špikovaný nekonečnými (meta)dialogy, Rodriguez se vydává cestou čisté akce. Jeho film je poctou béčkovým zombie-hororům, které v dávné minulosti excelentně zvládal George A. Romero (Noc oživlých mrtvol), na něhož navazoval například Ital Lucio Fulci (Zombi 2). Planeta Teror se hemží vnadnými hrdinkami, z nichž některé mají místo amputované nohy samopal, drsnými chlapíky, odpornými mutanty a rozpadajícími se zombies, zabíjením na stovky způsobů, nechutnostmi, slizem a naprostou absencí jakékoliv logiky. K brakovým filmům odkazuje Planeta Teror i ve formální rovině – filmový materiál je záměrně poškrábán i jinak znetvořen tak, aby navozoval pocit ze sledování nízkorozpočtového díla. Rodriguez ve svém snímku zachází ve všech ohledech dokonale do extrémů – mimo jiné si dovolí okázale pohrdat zásadami posloupnosti tím, že kvůli „chybějící cívce“ posune celý děj bez jakékoliv návaznosti o půl hodiny vpřed.
Premiéra 23. 8.
–jj–
Litoměřice posedmé
Kinoklub Ostrov v rámci svého filmového festivalu už dva roky pokračuje v dramaturgické linii zaměřující se na konfrontaci. Po tématech Střet kultur a Střet pohlaví přichází Střet generací. V jistých ohledech dochází k prolínání s výběrem snímků v rámci letošní LFŠ, konkrétně cyklu Člověk a stáří, litoměřický festival však nestaví do protikladu pouze mládí a stáří, nýbrž rozpory (a hledání společné řeči) mezi všemi generacemi. Program nabízí kromě více či méně čerstvých titulů z kin (Malá Miss Sunshine, Zápisky o skandálu, Invaze barbarů) také výběr děl z filmového archivu (Morgan, případ zralý k léčení, Kdyby, Rodinný život aj.), přičemž je velmi slušně zastoupena i česká a československá dokumentaristika. Některé sekce (ozvěny Famufestu, výběr z tvorby Fera Feniče, Retrospektiva sekce Jeden svět…) působí po dramaturgické stránce poněkud „přilepeně“, ale program, doplněný několika doprovodnými akcemi, tak míří k více divákům. Sedmý ročník se koná od 22. do 26. 8. v Litoměřicích, podrobnosti na www.kinoostrov.cz/filmfest07/.
–lg–
Němé Česko a Německo
Pro milovníky němých filmů je připraven třídenní Open air festival stummfest.cz. Každý den bude promítnuta trojice snímků, mezi nimiž nebudou chybět klasické poklady filmových počátků Erotikon (1929) a Kabinet dr. Caligariho (Das Kabinet des Dr. Caligari, 1920), ale i u nás málo známé filmy jako loutkové drama Velká láska malé tanečnice (Die grosse Liebe einer kleinen Tänzerin, 1924) a dokumentární snímky z počátku české kinematografie, mj. Bezúčelná procházka Alexandra Hackenschmieda. Ke všem filmům improvizují na nejrůznější hudební nástroje profesionální hudebníci z Česka a Německa. Výtěžek ze vstupného bude věnován na sbírku Pomozte dětem!.
Na dvoře Klubu v Jelení (Jelení 15, Praha 1), od 30. 8. do 1. 9. Více info na www.stummfest.cz
–ml–
hudba
Jean-Marc Luisada na Chopinově festivalu
V Mariánských Lázních se do 25. 8. koná 48. ročník Mezinárodního Chopinova festivalu, v jehož rámci vystoupí francouzský klavírista Jean-Marc Luisada, který studoval v Paříži a v Anglii a je držitelem významných evropských ocenění, mj. vyhrál ve Varšavě soutěž F. Chopina. V červnu 1989 byl jmenován Rytířem řádu umění a literatury a o deset let později Rytiřem řádu za zásluhy, který uděluje francouzská vláda. V roce 2003 obdržel titul důstojník řádu umění a literatury. Více informací na www.chopinfestival.cz
Městské divadlo v Mariánských Lázních (Třebízského 106, Mariánské Lázně), ve čtvrtek 23. 8. ve 20.00.
–pa–
Sonic Youth v Arše
Do pražského divadla Archa přijedou obezdít své posluchače hlukovými stěnami slavní Sonic Youth. Kapela byla založena již v roce 1981 v New Yorku, kdy začala vyvíjet svůj osobitý zvuk a styl na základních kamenech postpunku. Jejich věhlas stoupal společně s tím, jak se dostávali k větším labelům; vydávali pro Blast First Records, odštěpek vlivné značky Doublevision, pro Rough Trade a posléze přešli například k Sub Pop či Geffen. Přibližně od poloviny devadesátých let se jejich tvorba dá rozdělit na posluchačsky přívětivější nahrávky, produkované pro velké firmy, a na experimentálnější polohu, jíž dávají průchod na svém vlastním vydavatelství SYR. Českému publiku zahráli v roce 1992 při příležitosti výborného alba Dirty a naposledy před jedenácti lety (tedy roku 1996) po vydání Washing Machine. Zatím poslední nahrávkou Sonic Youth je Rather Ripped (Geffen, 2006). Předkapelu jim na pražském koncertě bude dělat nadějná čínská skupina Carsick Cars, založená teprve v roce 2005. Jejich spolupráce sahá například k Blixovi Bargeldovi nebo k avantgardistovi Glennovi Brancovi, s nímž v počátcích vystupovali právě i samotní Sonic Youth.
Divadlo Archa (Na Poříčí 26, Praha 1), v sobotu 25. 8. ve 20.00.
–jp–
Ostravské dny nové hudby
Již počtvrté se černá Ostrava probarví soudobou hudbou díky festivalu, za nímž stojí skladatel Petr Kotík. Po třech týdnech skladatelských kursů a přednášek se na koncertech představí díla mladých skladatelů z celého světa vedle skladeb uznávaných veličin současnosti i celého 20. století. Namátkou: Morton Feldman, Kaija Saariaho, John Cage, Karlheinz Stockhausen, Helmut Lachenmann, Luigi Nono, Iannis Xenakis nebo György Ligeti. Jedním z posluchačských vrcholů pravděpodobně bude Feldmanova opera Neither na text Samuela Becketta. Hrát bude mimo jiné newyorský FLUX Quartet, Janáčkova filharmonie Ostrava, nestor avantgardního jazzu Muhal Richard Abrams, za domácí Janáčkova filharmonie Ostrava či Ostravská banda. Doprovodný program obsahuje projekce filmů o soudobé hudbě a také debatu o hudebním dění v Praze v šedesátých letech za účasti aktérů (Petr Kotík, Peter Kolman, Ladislav Kupkovič, Marek Kopelent). Vstupné je více než přívětivé. Více informací najdete na www.ocnmh.cz. 26. 8. – 1. 9.
–mk–
výtvarné umění
POOR THING
Výstava POOR THING v basilejské Kunsthalle představuje práce osmi umělců pohybujících se na mezinárodní scéně. Charakter a současná podoba pěti různě velkých prostor v přízemí, kde probíhá, doznala změny po celkové rekonstrukci v roce 2004. Původní historický ráz interiérů byl potlačen a přeměněn na moderní prezentační síně s horním přirozeným světlem. Pozvaní umělci reagují, každý svým způsobem, na dané místo: mají za úkol se ve své práci zabývat architekturou kunsthalle a jejím historickým kontextem nebo vytvořit něco, co naruší či pozmění konkrétní prostorové vnímání – instalační intervence, objekty, procesuální sochy apod. Díla většinou odkazují k minimal artu a konceptuálnímu umění 60. a 70. let, které ovšem přetvářejí. Umělci přejímají určité osvědčené motivy a postupy, aby artikulovali svou odpověď na dnešní společenské podmínky. Používají k tomu jednoduché, surové nebo nestabilní materiály, jaké si vybírali kolem poloviny 60. let například Robert Morris (filc) nebo Eva Hessová (guma, latex, provazy). Norský umělec Knut Henrik Henriksen (1970) je improvizující architekt, který akcentuje a transformuje existující prostorové struktury prostřednictvím sochařských intervencí, většinou za použití dřevěných desek a jiných krycích materiálů. Basilejská autorka Karin Hueberová (1977) pečlivě analyzuje půdorys spodní místnosti kunsthalle. Skotská umělkyně Karla Blacková (1972) pracuje se sádrovým práškem nebo vazelínou, které kombinuje s látkami konotujícími ženskost (pudr, krémy, rtěnka nebo pleťové mléko). Další basilejská autorka Kilian Rüthemannová (1979) se ve svém díle přímo věnuje sochařským vlastnostem běžně dostupných surovin a polotovarů. Německá umělkyně žijící v Basileji Dagmar Heppnerová (1977) vyvíjí soubory instalační povahy z architektonických prvků, objektů a fotografií. Angličan Ian Kiaer (1971) vytváří křehké, pomíjivé instalace např. z papíru, celofánu nebo styroporu, které ve svém výrazu odkazují na utopické základy architektury, literatury a filosofie. Martin Heldstab (1972), žijící také v Basileji, pracuje s tak triviálními elementy, jakými jsou žárovky nebo dřevěná paleta, ale drobnými, takřka minimálními zásahy mění jejich původní funkce. Američan Robert Breer (1926) se od 50. let věnuje malířství, animovanému filmu a soše, kde zkoumá především intenzivní zkušenost abstraktních forem v reálném časoprostoru. Výstavu, k níž byl vydán i doprovodný katalog, lze navštívit v basilejské Kunsthalle (Steinberg 7, Basilej) do 2. 9.
Socha 3 v Českých Budějovicích
Výstava děl pražského ateliéru AVU Jindřicha Zeithammla probíhá v Alšově jihočeské galerii v Českých Budějovicích. Pražský sochařský ateliér se vyznačuje koncentrací na tradiční umělecké hodnoty příslušné disciplíny; rozvíjí, transformuje a přetváří jeho podoby v čase nových technologických a informačních možností. Realizace vyšlé z tohoto prostředí si zachovávají „půdorys“ objektu se všemi jeho zákonitostmi, které autoři využívají, nebo jež záměrně negují. Prostor je tu respektován jako neměnná danost, kterou nelze obejít, ale jíž lze proniknout či již je možné parafrázovat. Vystavují Adéla Bébarová, Pavel Hošek, Monika Immrová, Jiří Kobr, Jan Kovářík, Jakub Lipavský, Bronislava Malá, Luděk Míšek, Veronika Resslová a Petr Stibral. Alšova jihočeská galerie, Wortnerův dům (U Černé věže 22, České Budějovice), do 9. 9.
televize
Šepoty a výkřiky
Filmový klub v rámci připomenutí osobnosti Ingmara Bergmana vybral jeden z jeho formálně nejpropracovanějších titulů. V době odcházejícího 19. století se odehrává příběh, v němž dvě zámožné sestry přijíždějí na rodinný statek za svou umírající sestrou, aby s ní strávily poslední dny jejího života. Vinou vlastního egoismu jsou citově vychladlé; jedině věrná služebná se o umírající ženu dokáže starat až do smrti. Šepoty a výkřiky mají velmi blízko k staršímu Mlčení, také pojednávajícím o citovém propadlišti mezi sestrami. Zde však Bergman nenahlíží pouze do trpké ženské duše, ale objektem kamery doslova ohmatává všudypřítomné umírání a smrt. Se svým dvorním kameramanem Svenem Nykvistem inscenuje děj jako na divadle, záběry však jsou ještě výrazně stylizovány do agresivní rudé barvy, která dokonale souzní s bolestivými výkřiky umírající ženy. Obraz je jako krev, tichá hudba jako vysílený šepot. Hlavní role ztvárnily přední Bergmanovy herečky Harriet Anderssonová, Kari Sylwanová, Ingrid Thulinová a Liv Ullmannová. Film získal několik mezinárodních ocenění, mimo jiné Oscara za kameru a čtyři nominace (včetně za nejlepší film a režii).
ČT 2, ve čtvrtek 23. 8. ve 21.50.
–lg–
rozhlas
Svět před čtyřiceti lety
Pokračování za pět minut je název pořadu, který patří pouze do letních měsíců. Dvouhodinové čtení prokládané hudbou je proto orientované na prázdninová témata. Tentokrát bude na řadě jeden z nejpodnětnějších cestopisů 20. století. Švýcarský fotograf, spisovatel a cestovatel Nicolas Bouvier svým Návodem na použití světa inspiroval řadu dalších umělců. V polovině 60. let vzniklo mnoho próz na základě cestovatelských zážitků. V dnešní době vzbuzuje obzvláštní zvědavost právě oblast, ve které se Bouvier pohyboval –od Balkánu přes Turecko a Írán až po Afghánistán. Autor je odpůrcem spěchu, cestování podle něj vyžaduje svůj čas, zážitky z cizích zemí si má člověk pamatovat i po dvaceti letech. A ještě jedno dobré ponaučení od autora: pozorovatel se nemá snažit za každou cenu včlenit do lokálního způsobu života, lepší je udržet si realistický odstup.
Český rozhlas 3 – Vltava, v pátek 24. 8. ve 20.00.
To nejlepší z rozhlasové režie
O víkendu se můžeme zase jednou setkat s tvorbou dvou rozhlasových režisérů, kteří v druhé polovině 20. století patřili mezi největší legendy. Stanice Praha zařadila na sobotní večer od osmi hodin vzpomínky na Jiřího Horčičku, jež připravila Eliška Závodná. V neděli ve stejnou dobu a na téže stanici bude reprízován Johan Doktor Faust režiséra Josefa Henkeho. Adaptace textů českých lidových loutkářů byla natočena v roce 1966. V hlavních rolích účinkují Miloš Nedbal a Vladimír Šmeral.
Český rozhlas 2 – Praha, v sobotu 25. 8. a v neděli 26. 8. vždy ve 20.05.
–ja–
ja – Jiří Adámek / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / kv – Kateřina Veselovská / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / ml – Marta Ljubková / pa – Petr Andreas / vmk – Veronika Musilová Kyrianová