literatura
Ortenova Kutná Hora
14. ročník literárního festivalu spojeného s vyhlášením soutěže mladých básníků bude trvat tři dny. Po zahájení se v sále Základní umělecké školy uskuteční scénické čtení s názvem Poznat svou bolest v podání Ivana Trojana, Lukáše Hlavici a Hany Ornestové; z básní a korespondence Gustava Schorsche a Jiřího Ortena scénář sestavila Marie Valtrová, režie Hana Kofránková, na klavír doprovodí Jan Valter. Sál ZUŠ (Vladislavova 376, Kutná Hora), v pátek 14. 9. v 17.30.
V sobotním pořadu z básní Jana Skácela A znovu láska budou účinkovat Josef Somr a Hana Kofránková s klavírním doprovodem Jiřího Šlupky Svěráka. Galerie Felixe Jeneweina – Sankturinovský dům (Palackého nám. 377, Kutná Hora), v sobotu 15. 9. v 10.30.
Kutná Hora, od pátku 14. 9. do neděle 16. 9., podrobný program a info na www.okh.cz.
–pa–
Literatura v rozhlase – naživo
Kulturní vysílání německé rozhlasové stanice MDR (Mitteldeutscher Rundfunk) a Pražský literární dům autorů německého jazyka připravily program FIGAROS LESE--Café – 90 minut literatury v rozhlase. Rozhovor o literatuře, podmínkách jejího vzniku, o situaci české a německé literární scény povedou český prozaik Jaroslav Rudiš a nadějný německý autor Martin Becker (1982), který v srpnu 2007 debutoval sbírkou povídek Krásný život (Ein schönes Leben). Oba spisovatelé, kteří během večera přečtou ukázky ze svých děl, spolupracují na novém projektu rozhlasové hry Lost in Praha, v němž chtějí ukázat, jak se vyvíjejí česko-německé literární vztahy mladé spisovatelské generace. Celá akce je v němčině a bude následně odvysílána rozhlasem MDR v Německu.
České centrum Praha (Rytířská 31, Praha 1), v úterý 18. 9. ve 20.00.
–ml–
Co si pozorující usmyslí
Překladatel Daniel Soukup čte ze svých textů a překladů (Staroanglické hádanky, texty amerického modernistického básníka Wallace Stevense). Uvádí Petr Borkovec.
Café Fra (Šafaříkova 15, Praha 2), v úterý 18. 9. ve 20.30.
Deset myšlenek o čase
Představení knihy švédské fyzičky a spisovatelky Bodil Jönssonové, která se věnuje studiu fenoménu času a jeho rytmu. Kniha Deset myšlenek o čase (1999, česky 2007 v překladu Jany Holé, viz A2 č. 33/ 2007), věnovaná problematickému vztahu k času, byla přeložena do řady jazyků, její autorka připravovala rozhlasové i televizní pořady s tímtéž tématem.
Přednáškový sál Skandinávského domu (Zlatnická 10, Praha 1), ve čtvrtek 20. 9. v 18.30.
–pa–
divadlo
Horáková x Gottwald
Dvanáct představení včetně obnovené premiéry čeká inscenaci Divadelního studia Továrna. Hru Karla Steigerwalda Horáková x Gottwald, která byla nominována na cenu Alfréda Radoka za rok 2006, v rámci projektu Perzekuce.cz inscenovala Viktorie Čermáková (viz A2 č. 18/ 2006). Zatčení, Výslech, Proces, Poprava – site specific projekt v industriálním prostoru bývalé slévárny hliníku v Holešovicích sleduje nejen osudy titulních historických postav (inscenace není jejich realistickým portrétem), ale především jejich dobu – tragikomicky, jak uvádějí autoři inscenace. La Fabrika (Komunardů 30, Praha 7), 12. a od 14. do 16. 9. v 19.30.
Peer Gynt v opeře
Byl Peer Gynt vůbec někdy sám sebou, dobrý nebo špatný, nebo se „vymazal“, takže zůstane „nanicovatý“? Tuto otázku staví Henrik Ibsen na konec své dramatické básně z roku 1867, která původně vůbec nebyla určena k jevištnímu provozování. V roce 1874 se ji autor rozhodl spojit s hudbou a sám se obrátil na svého krajana, norského skladatele Edvarda H. Griega. Premiéra jejich společného díla, která se konala v roce 1876 v Christianii – dnešním Oslu, slavila velký úspěch. Ze scénické hudby k dramatu, v němž se po celou dobu střídá pohádka se syrovou skutečností, se proslavily zejména symfonická věta Jitřní nálada (předehra ke 4. jednání), Arabský tanec a Solvejžina píseň. Za Griegův opravdový „hit“ lze považovat efektní, orffovsky traktovaný sbor rozběsněných trollů, nazvaný V jeskyni krále hor. Ke stému výročí Griegova úmrtí uvádí scénickou hudbu k Peeru Gyntovi v úplné původní divadelní verzi se sólisty, sborem a melodramy Státní opera Praha (Legerova 75, Praha 1). Zazní zde spolu s kombinací norštiny (zpěvní čísla) a češtiny (mluvené části) v nastudování dirigenta G. Tourniaira a sbormistra T. Karloviče za režijní spolupráce P. Mančala poprvé ve čtvrtek 13. 9. v 19.00. Repríza v sobotu 16. 9. v 16.00.
–vmk–
film
Koření života
Režisér Scott Hicks (rodák z Ugandy žijící v Austrálii) patří mezi tvůrce, jejichž každý nový opus je očekávanou událostí. Po celosvětovém úspěchu Záře, příběhu geniálního pianisty v podání Geoffreyho Rushe, natočil Hicks pouze tři snímky – Sníh padá na cedry, Srdce v Atlantidě a zatím nejnovější Koření života. Snímek s Catherine Zeta-Jonesovou a Aaronem Eckhartem v hlavních rolích je remakem úspěšné německé romantické komedie Recept na lásku z roku 2001. Kate Armstrongová (Zeta-Jonesová) je brilantní šéfkuchařkou luxusní manhattanské restaurace, která žije výhradně svou prací. Po smrti sestry se její život radikálně mění – do péče dostává devítiletou neteř Zoe (Abigail Breslinová) a do restaurace nastupuje šarmantní kuchař Nick (Eckhart). Jejich počáteční rivalita přerůstá postupně v romantický vztah… Koření života je standardní romantická komedie, jiskřící především spojením prověřené herecké hvězdy (Zeta-Jonesová) a jednoho z nejviditelnějších nových zástupců produktivní herecké generace (Eckhart).
Premiéra 12. 9.
–jj–
Třinecké filmové léto
Před čtrnácti lety vznikla ze spolupráce Sdružení polské mládeže a Kongresu Poláků v ČR přehlídka polských filmů. Akce od svého zrodu prošla řadou změn (dramaturgie například zařadila mezi promítané filmy i tituly z Česka a Slovenska). Součástí jednotlivých cyklů je tzv. zlatý fond, v jehož rámci pořadatelé prostřednictvím profilů představují podstatná díla jednotlivých kinematografií (letos to bude Jan Svěrák, Dušan Rapoš a Juliusz Machulski). Druhou část tvoří snímky nejen zcela nové, ale dokonce jde o režisérské debuty. Program je však ještě rozšířen o tzv. hity sezony (např. Roming, Obsluhoval jsem anglického krále, Medvídek), dokumentární filmy a několik titulů z přehlídky středoevropských filmů. Samozřejmostí je také doprovodný program (koncerty, přehlídky studentských etud ad.). Filmová akce se pořádá v Třinci od 13. do 16. 9. Informace o programu, místech konání, vstupném, ale i možnostech ubytování na www.tfl.cz.
Malý průvodce dějinami filmu
Tak je pojmenována útlá brožurka, která přináší výsledky ankety, v níž filmoví odborníci a veřejnost vybírali tituly, jež lze zařadit do tzv. filmového dědictví. Publikace vedle tabulek s vybranými snímky a počty hlasů nabízí k jednotlivým dekádám kinematografie stručný pohled od vybraných filmových historiků či kritiků, a také obhajuje smysl ankety a důležitosti filmové výchovy v Česku. Průvodce lze stáhnout v PDF na www.filmaskola.cz.
–lg–
hudba
Joanna Newsomová zahraje v Arše
V rámci svého turné se v Praze zastaví jedna z předních představitelek svěžího hudebního směru zvaného freak-folk. Joanna Newsomová je pětadvacetiletá písničkářka, která vyrůstala v hudební rodině v americké Nevadě. Své obskurní a většinou poměrně dlouhé písňové kompozice doprovází harfou. Do povědomí kritiky i fanoušků alternativní hudby se dostala vydáním loňské (její teprve druhé) desky Ys (2006; Drag City). Za pomoci středně velkého symfonického tělesa a zvukařského mága Steva Albiniho vytvořila nahrávku, jíž si podmanila posluchače. Letos ještě stihla vydat krátké album Joanna Newsom & the Ys Street Band EP, které má (jak už název napovídá) oproti Ys výrazně úspornější aranžmá.
Divadlo Archa (Na Poříčí 26, Praha 1), v pátek 14. 9. ve 20.00.
–jp–
výtvarné umění
MEMORY XZ
Připravovaná výstava MEMORY XZ reflektuje osobnost a dílo jednoho z nejvýraznějších rakouských dramatiků Wolfganga Bauera. Prezentace, kterou zvolil kurátor projektu Karl Welunschek, je založena na simultánní videoinstalaci jako vzpomínkové koláži umělcových přátel a spolupracovníků, mezi něž patří spisovatelé, básníci a novináři, jako např. Gert Jonke, Christian Ludwig Attersee, Herbert Achternbusch, Max Droschl, Franz Ringel, Barbara Frischmuthová, Gottfreid Helnwein, Alfred Kolletitsch, Olga Neuwirthová, Paulus Manker, Heribert Sasse, Ulrich Schulenburg, Heinz Sichrovsky, Peter Weibel nebo Heidi a syn Jack Bauer. Tento kaleidoskop je „vyroben“ jako dějinný extrakt a vzpomínková image o „člověku Bauerovi“ z hlediska mnoha významových rovin – autor, režisér, erotoman, excentrik, myslitel, hráč, hazardér, malíř apod.
V průsečíku mezi dokumentární autenticitou a propůjčeným uměleckým výrazem je použita a zdůrazněna forma novinářského rozhovoru, který zvolil kurátor jako vlastní model zpřítomnění (nebo spíše stálého zpřítomňování) osobnosti Wolfganga Bauera. Protagonisté výstavy vytvářejí mýty o něm i o sobě samých. Stejně tak ti, kteří byli osloveni, se podílejí na spoluvytváření mýtu a svým vstupem obohacují látku líčeného životního příběhu.
V rozhovorech, jež jsou součástí výstavní instalace, krystalizují vzpomínkové obsahy protagonistů do úhrnné podoby jakoby pevně dané historie. V paralelně běžících projekcích video-interview se stále znovu a znovu rekonstruuje jakýsi polyfonní „vzpomínkový prostor“, v němž se vzájemně posunují a protínají různé roviny vyprávěného a tím zpřítomňovaného času. Tato kreativně manipulovaná paměťová nepatřičnost vložená do instalace vrací nepřítomného umělce v okamžiku inscenace zpět do přítomnosti. Jedná se o experiment překračující tradiční představu o tom, jak vypadá pietní výstava, i o tom, jak lze (volněji) zacházet s historickou chronologií v rámci (re)prezentace.
Wolfgang Bauer (1941–2005) je jedním z nejuznávanějších autorů z okruhu štýrského Grazer Forum Stadtpark. Jeho nejúspěšnější divadelní hry Magické odpoledne (Magic Afternoon) nebo Change byly přeloženy do řady jazyků a hrány v mnohých zemích světa. Bauer je mj. nositelem rakouské státní ceny za literaturu. MAK – Ausstellungshalle (Weiskirchnerstraße 3, Vídeň), od 19. 9. do 13. 10.
Jiří Sopko v Rudolfinu
Prostory pražské Galerie Rudolfinum se na zahájení podzimní sezony otevírají rozsáhlé retrospektivě jednoho z předních umělců české scény, malíře Jiřího Sopka (1942). Autor patří mezi nejvýraznější umělce generace 70. let. Během své malířské kariéry, započaté již na sklonku 60. let, si vytvořil nezaměnitelný výrazový styl, v kterém spojuje groteskní figuraci, formální zkratku (barva, kompozice, struktura) a existenciální rozměr vizuálního sdělení. V našem prostředí vyniká především výrazně volnou, čistou barevností a charakteristickou stylizací (např. hlavonožci). Sopkův malířský svět je charakteristický svou ambivalencí. Za cirkusovou, klaunsky veselou maskou lze hledat a nacházet čistou životní prózu, mnohdy velmi krutého ražení. Klidné obsahové roviny střídá vyhraněná erotičnost, typický je také absurdní prvek mechanicky se opakujících pohybů odnikud nikam (chůze, běh, plavání, potápění, přenášení), jakási pohybová recyklace směřující k otupení a vysílení jedince.
Jiří Sopko patří k okruhu autorů generačního seskupení 12/15 a je také členem Umělecké besedy. V současnosti působí jako rektor pražské Akademie výtvarných umění, kde zároveň vede výrazný malířský ateliér. Galerie Rudolfinum (Alšovo nábřeží 12, Praha 1), do 18. 11.
–pev–
Industriální stopy
Čtvrté bienále Industriální stopy se bude odehrávat v Praze, v Kladně, v Liberci a v Ostravě a nabídne přes padesát akcí: divadlo, performance, koncerty vážné hudby nebo eklektické produkce, instalace či krátkodobé výstavy. Upozorňujeme především na konferenci „Průmyslové dědictví kulturním potenciálem trvale udržitelného rozvoje“ v Ekotechnickém museu v Praze-Bubenči. Bienále chce poukázat na alternativní možnosti využití průmyslových objektů a areálů. Umělci a vědci se nechali inspirovat průmyslovou architekturou – její minulostí, aktuálním stavem i možným využitím do budoucna. V mnoha případech tak půjde o projekty připravené pro konkrétní industriální prostory. Na festivalu akčního umění v ostravském Dolu Hlubina se například představí Malamut Petra Lysáčka a Jiřího Surůvky. V bývalé továrně na Pražskou šunku v Holešovicích, pro kterou se vžil název M Factory, bude výstava studentských projektů na téma nové využití průmyslových objektů a areálů. Staroměstská radnice zpřístupní výstavu historických fotografií Tvář průmyslové doby, autory snímků jsou renomovaní fotografové, jako např. František Fridrich, Rudolf Bruner-Dvořák, Jan Langhans, Otto Bielfeldt, Jindřich Eckert, Carl Pietzner nebo František Drtikol. Od 17. do 23. 9., www.industrialnistopy.cz.
–kb–
televize
Princezna Mononoke
Anime, animované filmy kreslené japonským stylem manga, jsou téměř bez hranic. Všemi druhy prostupují zažité tradice, narativní i formální normy, zároveň se dílo od díla, tvůrce od tvůrce něčím liší. Osobitost rozhodně nechybí Hayo Miyazakimu, který své snímky vytváří pod křídly studia Ghibli. V příbězích se objevuje téma vzájemných vztahů mezi člověkem, přírodou a technikou. V čele většinou stojí silné, nezávislé dívky či mladé ženy, ale ani ony, stejně jako další postavy, nejsou jednoznačné; jejich vykreslení je pravým opakem černobílého schématu. Je tomu právě deset let, kdy do světových kin vstoupilo jedno z nejznámějších Miyazakiho děl, vyprávějící o mytickém boji mezi rozrůstající se civilizací lidí a zvířecími božstvy, jež vládnou lesům. Vychází z tradic „džidaigeiki“, jde tedy o látku čerpající z japonské historie. Princezna Mononoke je zářným příkladem reprezentativního vzorku anime, který pronikl i tam, kde tuto „odrůdu animace“ neznají či běžně nesledují. Nechybí mu silný melodramatický náboj, stejně jako dynamické (a dlouhé) akční pasáže. Miyazaki navíc umí mimořádně zacházet s barvou a zkratkou, čímž příběh získává mimořádně působivý výtvarný háv.
Filmbox, ve středu 19. 9. ve 21.00.
–lg–
rozhlas
Mezi spisovatelem a spisovatelkou
Hostem čtvrteční Čajovny bude Petra Hůlová. Mladá romanopiskyně si mezi zájemci o současnou domácí literaturu získala jméno už před lety, kdy vyšel její první román Paměť mojí babičce. Tato prvotina vyprávěla hořko-smutným způsobem o těžkém údělu žen, týkajícím se nejen obyvatelek exotického Mongolska. Zatím poslední kniha Hůlové, nazvaná Umělohmotný třípokoj, vyšla v loňském roce v nakladatelství Torst. Rozhovor s autorkou bude moderovat Jaroslava Haladová a Jaroslav Rudiš, další z poměrně známých spisovatelů mladé generace (mj. autor předlohy k filmu Grandhotel).
Český rozhlas 3 – Vltava, ve čtvrtek 13. 9. v 19.00.
Vzpomínka na Masaryka
14. září tomu bude sedmdesát let, co zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Patří mezi největší legendy našich dějin. Jeho osobnost v sobě spojovala odvahu, vzdělanost a politický talent. Ze všeho nejvíce je ale Masaryk pro Čechy zosobněním celé éry první republiky, podle všeobecného přesvědčení nejšťastnější doby v novodobé české historii. Masarykovskému výročí bude zasvěceno archivní Rádio na kolečkách na stanici Praha. Zazní různé Masarykovy projevy, ale také vzpomínky z úst syna Jana a dalších příbuzných. Bude to bezpochyby poučné připomenutí toho, že v dávných dobách se nemusel politik stydět za své intelektuální zázemí. Že směl mít na věci vlastní názor. A že mohl, jakožto vrcholný představitel státu i národa, po svých spoluobčanech požadovat různé lidské, mravní kvality. Součástí bude i reportáž z pohřbu, poznamenaného už i tíhou doby – blížícím se vpádem nacistů.
Český rozhlas 2 – Praha, v sobotu 15. 9. v 17.30.
Vzpomínka na Kemra
Rozhlasovou komedii Hodiny napsal Karel Cop, natočena byla v roce 1963. Kromě režie Jiřího Horčičky může k přijímačům přilákat hlas Josefa Kemra, představitele hlavní postavy. Tou je popletený pašerák, neschopný zločinu. Údajně se jedná o jeden z nejproslulejších Kemrových výkonů v oblasti rozhlasové tvorby.
Český rozhlas 2 – Praha, ve středu 19. 9. v 20.05.
A ranní inspirace
Krátce po půl osmé a znovu o hodinu později zní na Rádiu Česko pravidelně Ranní zamyšlení. Tento cyklus patří několikaminutovým fejetonům, které obvykle předčítají sami autoři. Bývají jimi známé osobnosti, jako Leo Pavlát, ředitel a nedávný předseda PEN klubu Jiří Stránský. Skoro vždycky se lze dočkat vtipného a zároveň chytrého komentáře k dnešní době. V poslední době zvláště vynikla ironická úvaha k prezidentskému vyznamenání Waldemara Matušky od hudebního kritika Pavla Klusáka.
Český rozhlas – Rádio Česko, každý všední den v 8.34 a v 9.34.
–ja–
ah – Anna Hejmová / ja – Jiří Adámek / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / kb – Karel Brávek / lg – Lukáš Gregor / ml – Marta Ljubková / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous / vmk – Veronika Musilová Kyrianová