Podzimek a spol. jdou do školy. Učitelé připravení na nový, mezioborový způsob výuky, ale i někteří konzervativní docenti mohou – jako my všichni – z různých důvodů činit chyby, jež ovlivní vývoj jim svěřených osobností. Nabízíme nejen užitečné rady, jak se lze vyhnout diskriminaci toho kterého pohlaví v učebním procesu, jak nahlédnout vlastní hluboko vrostlé stereotypy, ale dáváme k úvaze též další otázky. Týkají se takzvaného mužského i feministického umění, mezí korektnosti či inzultace lhostejných lidí uměním. Ze tematických článků vyplývá, že škola nemůže napravovat hierarchické a normalizované modely tržní společnosti, nezmění vliv okolí, médií či reklamy, ale nesmí jimi hloubené nerovnosti prohlubovat. Může (se) učit je vidět a dodávat člověku protilátky. Číslo vychází s finanční podporou Nadace Open Society Fund Praha, programu Společnost, muži a ženy z aspektu genderu. Na straně 24 a 25 je první lekce třídílného kursu základů kulturní politiky od Martina Cikánka. Berme ji prosím jako výzbroj při sledování etud našich politiků na dané téma. A při debatě se svým poslancem. Z textů čísla doporučuji především poemu Bohumily Grögerové Mlha se choulí, texty Martiny Pachmanové, Sylvy Polákové a Šárky Gmiterkové.
A2sexuální čtení!
Libuše Bělunková