Celá řada především liberálně a levicově orientovaných médií v USA a západní Evropě publikovala v uplynulém týdnu recenze a komentáře věnované vydání nové knihy ikony alterglobalizačního hnutí Naomi Kleinové. Časopis Time přinesl ve svém vydání ze dne 27. září s Kleinovou dokonce rozsáhlý rozhovor, ve kterém autorka vysvětlovala pozadí vzniku knihy Šoková doktrína: Vzestup katastrofálního kapitalismu (The Shock Doctrine: The Rise of Disaster Capitalism). V rozhovoru kanadská novinářka, aktivistka a spisovatelka mimo jiné popisovala, jak došla k teorii katastrofického kapitalismu, kterou v knize aplikuje nejen na vývoj v Iráku, ale i ve střední a východní Evropě i dalších částech světa. „Začala jsem se zajímat o to, co se děje v našich myslích, když jsme donuceni procházet stavem šoku, a o to, proč se stal tento termín tak silnou metaforou vojenských i ekonomických architektů války. Nebyla jsem si ale tehdy jistá, zda jde o něco, co překračuje případ Iráku. Poprvé jsem frázi ,katastrofální kapitalismus’ použila po zjištění, že se něco velmi podobného stalo na Srí Lance po asijské tsunami, když jen několik dní po jejím úderu začala vláda prosazovat velmi nepopulární program privatizace vody a elektřiny, který byl ve skutečnosti voliči odmítnut ve volbách jen osm měsíců před katastrofou.“ Podle Kleinové lze vypozorovat, že k prosazování extrémně protržních reforem docházelo v posledních letech a desetiletích po celém světě právě v okamžicích, kdy jednotlivé země procházely šokem, ať už způsobeným přírodní pohromou, válkou či zhroucením starého systému. Tato opatření se přitom neopírala o souhlas většiny společnosti. Odpovědnost za negativní dopady prosazování trhu bez jakéhokoliv omezení přitom podle autorky neleží jen na politických vůdcích, jako je George Bush, nebo ideolozích trhu, jako Milton Friedman. Svou zodpovědnost nesou i akademické instituce, jako například chicagská univerzita, která byla využívána coby nástroj amerického ministerstva zahraničních věcí, a samozřejmě CIA, v USA často vystudovaní šéfové centrálních bank i ministři financí a rovněž Wall Street, tedy lidé z nadnárodních společností.
Český prezident nebyl ve svých snahách nabourat nebo alespoň přesměrovat zaměření plánované konference OSN ke změnám globálního klimatu opuštěn. Britský list Guardian dal 27. září prostor kritickým (i když anonymním) hlasům diplomatů, kteří odsuzovali krok amerického prezidenta Bushe, který si svolal na konci září vlastní konferenci ke klimatu. Byli na ni pozváni zástupci zemí EU plus dalších patnácti vybraných států. Podle jednoho z diplomatů se tak americká administrativa snaží vyhnout tlaku ostatních světových vůdců, kteří po USA chtějí, aby se výrazným způsobem připojily k boji proti globálnímu oteplování. Bush však místo slibů o omezení emisí neustále zdůrazňuje potřebu technologické inovace. Jiní diplomaté zase v kuloárech uváděli, že zvláštní Bushova konference má za cíl pouhé pózování před televizními kamerami pro domácí publikum, přičemž skutek ve prospěch klimatu mezitím utíká. I přes tuto kritiku však někteří evropští diplomaté naznačují, že v postojích Bushovy vlády dochází v posledních měsících k určité změně. Někteří představitelé Spojených států (i když ne nutně Bush sám) jsou již ochotni uznat, že za klimatické změny může člověk.
List New York Times nedávno zpřístupnil zdarma své články na internetových stránkách. Tento krok následoval po neúspěšné snaze profitovat na placeném přístupu k plnému obsahu tištěného vydání. Kromě této revoluční změny však v posledních měsících dochází k další, i když poněkud pozvolnější. List stále přitvrzuje ve své kritice současné administrativy. Editorial z 28. září poukazuje na nesrovnalosti mezi nedávným vyjádřením amerického prezidenta, který oznámil, že uvažuje o tom začít stahovat americké vojáky z Iráku, a skutečností, že zároveň požádal Kongres o více peněz na vedení války. Jde o částku přes 42 miliard dolarů, určenou na „mimořádné potřeby“ operací v Iráku a Afghánistánu. Pokud by byla schválena, dosáhl by celkový válečný rozpočet na příští rok 190 miliard, což představuje největší navýšení rozpočtů na válku v americké historii a patnáctiprocentní zvýšení oproti roku 2007. „Kongres musí tento požadavek pečlivě posoudit, zjistit, proč pan Bush najednou potřebuje peníze navíc, a také využít šanci k změně neúspěšné strategie v Iráku,” píše NYT. List také připomíná odhady expertů, podle nichž dosáhnou do konce tohoto roku celkové náklady na konflikty v Afghánistánu a Iráku více než 800 miliard dolarů. Irák tak prý při započítání inflace stojí Spojené státy více než válka v Zálivu, v Koreji a pravděpodobně překročí i náklady na intervenci ve Vietnamu.
The Economist otiskl 27. září rozsáhlý materiál nazvaný Učíme se žít s Velkým bratrem. Jedná se o druhý článek ze série, jež je zaměřena na nebezpečí spojená se zaváděním nových technologií pro shromažďování a zpracovávání osobních informací občanů. Článek popisuje nové metody sledování a kontroly obyvatel, kterými v současnosti disponují jak vlády demokratických zemí, tak i ty autoritářské. Například v Číně byly podle časopisu vydány milionům městských obyvatel „inteligentní“ karty rezidenta. Na nich jsou obsaženy nejen údaje o etnickém původu, náboženském vyznání, vzdělání, záznamy z policejních rejstříků, ale i údaje o počtu dětí. V Británii jsou zase zaváděny kamery, které automaticky rozpoznávají „antisociální“ chování a provinilce dokážou na místě napomenout. V téže zemi a také v Itálii a Spojených státech policie zavádí miniaturní dálkově ovládaná letadla, která jsou napěchovaná normálními i infračervenými kamerami a umožňují odhalit „podezřelé chování“. V USA jsou lidem implantovány na dálku čitelné rádiové čipy, které údajně usnadňují péči o staré lidi nebo umožňují pověřeným pracovníkům přístup do přísně střežených zařízení. V Nizozemí a Španělsku si čipy nechávají dobrovolně implantovat zákazníci některých nočních klubů. Údaje sbírané nejrůznějším způsobem státními úřady i soukromými společnostmi je také možné stále efektivněji zpracovávat, a to i když jich je obrovské množství. Databáze FBI brzy dosáhne počtu 20 miliard údajů, ze kterých je možné usoudit, zda se někdo může jednoho dne stát teroristou. Američtí celníci jen v roce 2005 automaticky prověřovali ve svých databázích 431 milionů cestujících do USA.
Z anglickojazyčného tisku vybíral Filip Pospíšil.