Již dnes je nedokončená věž Burdž Dubaj ve Spojených arabských emirátech se svými více než 600 metry nejvyšší budovou na světě. Až v roce 2009 skončí stavební práce na tomto supermrakodrapu, bude se tyčit do výšky 818 metrů. Stavební horečka zachvátila celý Blízký východ a Burdž Dubaj se tak stane součástí tzv. City Downtown – středu města. Nejvyšší mrakodrap bude stát přes 4 miliardy dolarů a celý nový střed přes 20 miliard. Navíc byla nedávno v hlavním městě Bahrajnu otevřena luxusní čtvrť pro obchodníky, nazvaná Bahrajnský finanční přístav. A nedaleko byl před dvěma lety vybudován nový ovál pro závodní vozy F-1. V katarském Dohá se také předělává celý střed města. Dubaj, Abú Dhabí a Dohá budují nová obří letiště. Stavbaři jsou ve všech případech cizinci z Pákistánu, Indie a asijských rozvojových zemí. O dodržování jejich práv snad ani nemá cenu mluvit. Na ulicích saúdských měst žebrají desítky tisíc chudých. Ani jedno z měst Zálivu nemá fungující hromadnou dopravu. Historické čtvrti Dohá, Dubaje a Manamy jsou v ubohém stavu. Elity ale pořád chtějí šokovat svět svým bohatstvím. Zdroje nafty však jednou vyschnou a ani jedna z těchto zemí nebude mít železnici, slušnou továrnu, výzkumné středisko či kvalitní univerzitu.
André Vltchek
Nikdo nerozumí tomu, proč se ještě pořád musí auta cpát a srážet na dálnici D1. Vždyť pro přetíženou automobilovou dopravu existují tak jednoduchá řešení. Problém je třeba zakopat. Je to řešení univerzální. Alespoň na papíře. Do pražského tunelu Blanka se prý svedou auta projíždějící přes centrum města (cena se odhaduje na 30 miliard). Přátelé tunelů z ODS nyní také prosadili změnu územního plánu, podle níž bude vybudován pod Vltavou pětikilometrový „ekotunel“. Má začínat na úrovni podolského nábřeží, pokračovat podél Vyšehradu, Nového Města, Starého Města, Josefova a vynořit se má v oblasti Štefánikova mostu, s vjezdy v úrovni Jiráskova mostu, Slovanského ostrova nebo ulice Divadelní (vše za bratru asi 150 miliard). I ten prý má pomoci dopravně přetíženému centru. Do třicetikilometrového železničního tunelu mezi Prahou a Berounem se za 28 až 40 miliard mají svést rychlovlaky. Proč dosud někdo nenavrhl tunel do Brna? Nemáme tu snad dost tunelářů?
Filip Pospíšil
Sympatie s teroristy a vůbec extremismus – těchto zločinů se podle článků v týdeniku Euro a na serveru iDnes.cz dopouští iniciativa Ne základnám. Přesněji řečeno jeden její člen, na základě jedné věty v jednom dva roky starém rozhovoru, ve kterém vyjádřil nadšení nad porážkou Izraele v Libanonu. K diskreditaci rozsáhlého hnutí a napsání několika článků taková informace stačí. Bylo by pochopitelně možné připomenout, že autory těchto článků jsou Lukáš Petřík a Adam Bartoš, členové Mladé pravice, tedy organizace, která vychvaluje Pinocheta, Evropskou unii má za reinkarnaci Hitlerovy Třetí říše a jako svého patrona uvádí Milana Paumera, člena skupiny bratří Mašínů. Opravdu, arbitři nad jiné povolaní, pokud jde o extremismus a terorismus. Podstatné je ale něco jiného: přechod z debaty argumentů o základně k vylučování z této debaty. Ten je extremista, ten sympatizuje s teroristy, ten se kamarádí s oním; ten dělá to a ten zas tohle. Jen abychom nakonec nezjistili, že vlastně každý z nás je aspoň v něčem „extrémní“. To bychom se pak mohli vzájemně z diskuse vyloučit všichni a o základně by jaksi neměl už kdo rozhodnout.
Pavla Červeňáková
Co všechno musí udělat české divadlo, aby si ho všimla masová média? Nemá-li v záloze Lucii Bílou v jakékoliv roli (a takových stánků je minimum) a potíže s jeho financováním jsou pro běžné žurnalisty příliš komplikované, je třeba přijít se zprávou, které rozumí každý... Pokud se s inscenací spojí mediálně známé jméno, návštěvnost by snad mohla být zajištěna, či přinejmenším potenciální zájem. Přitom nejde ani tak ve výsledku o to, zda se publikum a čtenářstvo tak trochu klame. Nebozí návštěvníci nejrůznějších internetových serverů (včetně mých redakčních kolegů) se domnívají, že Jan Kubice byl „poradcem“ u nejnovější inscenace pražského Divadla Na zábradlí. Sugestivní vylíčení jeho účasti dokonce v některých lidech vzbudilo dojem, že bude o čem psát i po premiéře. Málokdo ví, že podobných „poradců“ bývá při zkušebním procesu víc, přinejmenším proto, aby se všichni zúčastnění snadněji nadchli pro věc. Kubice se zúčastnil „jedné schůzky s režisérem a herci“ (lidovky.cz), kdo by na to ale v očekávání senzace dbal. Jeho „poradenství“ nemůže mít na výsledek žádný vliv, jisté ovšem je, že v dnešní době je i okolo divadelního představení potřeba vyrobit kauzu, ber kde ber.
Marta Ljubková