VĚNOVÁNÍ

(1920–1999)

 

Než usnu věčně

věnuji vděčně

přátelům stálým

(leč pozůstalým)

 

(– – –)

 

Z ulity

vyjdu jako ulitý

začnu žít znova

krásně oblý

 

odvrhnu ženy

a plané snění

vyzvu vás všecky

k samooplození

 

(– – –)

 

Věřím jen životu – mnohotvárnému

v němž si každý sám a po svém

hledá svou cestičku k smrti