literatura
Literární stisk Jaromíra Typlta
Jaromír Typlt (1973) proslul v devadesátých letech provokativním Vratifestem: Rozžhavenou krou, kterou hodil rukavici čtenářstvu i kritikům, a v loňském roce vydal soubor svých starších rozmanitých textů Stisk (viz A2 č. 18/2008). Prozaik a básník, který interpretaci svých textů doprovází audiovizuálními efekty, hereckými vsuvkami a performancemi, bude hostem Jakuba Řeháka na pravidelném čtení pořádaném literárním serverem Totem.cz.
Café Fra (Šafaříkova 15, Praha 2), v pátek 16. 5. v 19.30.
O původu českého frankofilství
České frankofilství sahá svými kořeny hluboko do devatenáctého století, dokonce samo slovo „frankofilství“ bylo používáno v češtině dříve než ve francouzštině. Bylo oporou českému národnímu hnutí proti poněmčování a blízké vazby přetrvaly až do časů první republiky. Stéphane Reznikow, absolvent Ecole Normale Supérieure a profesor historických věd, je autorem díla Francophilie et identité tchèque / Frankofilství a česká identita, které právě vychází v českém překladu. Specialista, který spolupracoval s Karlovou univerzitou a v současnosti vyučuje na Francouzském lyceu v Praze, uvede svou knihu přednáškou na téma původu frankofilství a francouzsko-českých vztahů.
Kavárna Francouzského institutu (Štěpánská 35, Praha 1), v pondělí 19. 5. v 18.00.
Co je interpretace?
Filosof Pavel Kouba se zabývá interpretacemi díla Martina Heideggera, Friedricha Nietzscheho a literární kritikou F. X. Šaldy (kniha studií Smysl konečnosti), přednášku o interpretaci prosloví nejen pro odbornou veřejnost.
Ústav pro českou literaturu AV ČR (zasedací síň, 2. patro, vchod C, Na Florenci 3, Praha 1), v úterý 20. 5. v 17.00.
Být sám. Deníky a autoportréty Edvarda Muncha
Deníky malíře Edvarda Muncha zůstávají neznámou částí jeho tvorby. Kniha Edvard Munch. Být sám. Obrazy-Deníky-Ohlasy, kterou vloni vydalo nakladatelství Arbor vitae, se věnuje umělcovu životu a tvorbě, obsahuje část Munchových deníků a zhodnocuje českou recepci umělce. V přednášce Munchovo literární dílo na pozadí jeho portrétů představí překladatelka Jarka Vrbová a historik umění Otto M. Urban.
České Centrum Praha (Rytířská 31, Praha 1), ve čtvrtek 22. 5. v 19.00.
–pa–
divadlo
Šamhorodský proces
Divadlo U stolu nechalo z francouzštiny přeložit hru Elie Wiesla Šamhorodský proces (Soud nad Bohem), kterou uvádí v české premiéře. Divadlo na divadle – potulní komedianti chtějí hrát po pogromu v jedné hospodě. Místo veselohry ale zahrají soud nad Bohem, který mlčí nad lidským utrpením. František Derfler, který hru nositele Nobelovy ceny míru režíruje, přizval ke spolupráci mimo jiné Kláru Apolenářovou, Viktora Skálu nebo Ladislava Koláře. Divadlo U stolu, které bylo v Brně aktivní již před sametovou revolucí, se ve svém repertoáru zaměřuje na texty s filozoficko-existenciálními otázkami lidského života.
Šamhorodský proces tedy divadlo uvádí vedle adaptace Zapomenutého světla Jakuba Demla, dramatizace Tajbele a jejího démona od Isaaka Bashevise Singera nebo Máje Karla Hynka Máchy či Shakespearova Macbetha (s Helenou Dvořákovou z pražského Divadla v Dlouhé v roli lady Mackbeth). Divadelní soud uvádí Divadlo U stolu (Zelný trh 9, Brno), ve čtvrtek 15. 5., v pátek 16. 5. a v pondělí 26. 5. vždy v 19.30.
Poslední omyl Miloše Zemana
Kluzká plocha, off cyklus politické satiry brněnského HaDivadla, odstartovala v březnu Groteskou z Hradu: Obyčejný den Václava Klause. Po dvou měsících přibývá další díl věnovaný Miloši Zemanovi. Za Posledním omylem Miloše Zemana (Groteskou z Vysočiny) stojí autorsky i výtvarně Luboš Balák, režíruje ji Marián Amsler. Tvůrci na Kluzké ploše nahlížejí do světa politických stran, večeří, státních návštěv. Novodobou politickou satiru na českých jevištích „nakopla“ Iva Klestilová trilogií Má vlast – Standa má problém, Paroubek je kamaráth a Strejda nás má všechny rád, kterou uvedlo například pražské Divadlo Rokoko v čase jediné sezóny týmu Svoboda, Zielinsky, Čepek (viz A2 č. 23/2006). Na paškál své dramatické anekdoty Václav Klaus sedí na opuštěném ostrově a natáčí novoroční projev si pak Klestilová (podobně jako HaDivadlo) vzala také prezidenta (viz A2 č. 52/2007). Zeman je k vidění v HaDivadle (Poštovská 8d, Brno), v neděli 18. 5. a v pondělí 19. 5. vždy v 19.30.
Premiéry v Ponci
Hned dvě premiéry, a to těsně po sobě, uvádí v květnu pražské taneční Divadlo Ponec. Střepy života připravilo občanské sdružení Africký dům a v jednom projetku propojilo čtyři tanečnice s vokální skupinou Yellow Sisters.
Tančí i choreografka Aya Řezaninová. Druhou novinkou je Vrásčitá choreografky Aleny Dittrichové na hudbu Jana Buriana, Ágnes Kutasové a Zuzany Vlčinské. Tématem bude mísení mládí a stáří v jedné ženě. Tolik žen a ženských témat najednou by si po pravdě řečeno zasloužilo vyvážit mužskými premiérami a jiným úhlem pohledu. I když je zřejmé, že celá nezávislá taneční scéna je mnohem více feminní než maskulinní a choreografky jsou na ní v převaze. „Tanec je zázrak, zrcadlící, že nemožné se může stát možným, poskytující každému možnost zažít, slyšet, vcítit se,“ napsala ostatně nedávno tanečnice a choreografka Gladys Faith Agulhasová v poselství k Mezinárodnímu dni tance (29. 4.). Premiéry se uskuteční v Divadle Ponec (Husitská 24a/899, Praha 3), v neděli 18. 5. a ve středu 21. 5. vždy ve 20.00.
–jb–
film
U mě dobrý
Nový film skupiny Jan Hřebejk (režie) – Petr Jarchovský (scénář) – Ondřej Trojan (produkce) zavádí diváka do další, zatím relativně neprobádané etapy naší nedávné historie, konkrétně do počátku devadesátých let.
Porevoluční eldorádo přibližují tvůrci opět skrz panoptikum ústředních postav, vedlejších postav-karikatur a jejich proplétajících se vztahů. V centru dění stojí trojice tvořená hipísáckým hospodským (Jiří Schmitzer), ňoumovitým outsiderem (Miroslav Vladyka) a kouzelníkem na penzi (Bolek Polívka), ve vedlejších úlohách se objevují Vladimír Javorský, Petr Forman či Lenka Vlasáková. Děj je, dle Hřebejkových tradic, epizodický a nekontinuální, silnější linka se objevuje až v poslední třetině filmu, kdy se nálada i rytmus snímku mění do specifické podoby filmu o zlodějíčcích ve stylu Sbal prachy a vypadni či Dannyho parťáků. Parta skořápkářů, proti které vyrážejí hlavní hrdinové do boje, je jedním z nejtrefnějších symbolů první poloviny devadesátých let, Hřebejk dovedně využívá i další takové „anachronismy“: peep show v autobusu na holešovické tržnici, demonstrace proti McDonald’s či stylové porevoluční oblečení. Po delší přestávce je U mě dobrý dalším Hřebejkovým filmem natočeným na motivy textů Petra Šabacha a po snímcích Šakalí léta, Pelíšky a Pupendo má šanci stát se novou celonárodní hřebejkovsko-šabachovskou klasikou.
Premiéra v ČR 15. 5.
–jj–
Květnový Jakubisko v pražském Ponrepu
Kino Ponrepo pražského Národního filmového archivu připravilo do svého květnového programu kromě jiných projekcí i obsáhlou retrospektivu československého režiséra Juraje Jakubiska, s jehož tvorbou se můžete setkat v rámci dvanácti projekcí. Uvidíte režisérovy krátkometrážní prvotiny jako Mlčení (1963), Déšť (1965) či Čekání na Godota (1966), ale i slavnější díla natočená v rámci české nové vlny (Kristove roky, 1967; Zbehovia a pútnici, 1968; Vtáčkovia, siroty a blázni, 1969) či pozdější snímky Postav dom, zasaď strom (1979), Tisícročná včela (1983) a Perinbaba (1985) s Giulliettou Masinovou v hlavní roli. Poslední Jakubiskův snímek Bathory (2008) bude mít premiéru na letošním MFF v Karlových Varech. Více informací na nfa.cz.
Ponrepo (Bartolomějská 11, Praha 1), od 2. 5. do 30. 5.
Filmový festival v Cannes po šedesáté prvé
Jeden z vrcholů každoroční festivalové sezony představuje už dlouhou dobu festival v Cannes, který letos vstupuje do šedesátého prvního ročníku. Původně poklidné přístavní městečko se promění od 14. do 20. 5. v přehlídku novinek světové tvorby, které divákům doprovodí řada předních tvůrců. Předsedou poroty se letos stal názorově nekompromisní Sean Penn, s nímž bude soutěžní snímky sledovat i Natalie Portmanová, režisérka Marjane Satrapiová či dnes už celosvětově známý Alfonso Cuarón. Soutěžní sekce slibuje mnoho atraktivních titulů – od mysteriózního thrilleru Clinta Eastwooda Changeling v čele s Angelinou Jolieovou, nový snímek Arnauda Desplechina Vánoční pohádka (Un conte de Noël), čtyřhodinový životopisný Che Stevena Soderbergha či napjatě očekávaný debut Charlieho Kaufmana s názvem Synekdocha, New York (Synecdoche, New York). Největší pozornost si ale jistě vydobude mimosoutěžní uvedení Indiana Jonese a tajemství křišťálové lebky Stevena Spielbergha, které bude mít v Cannes celosvětovou premiéru. Woody Allen tentokrát také figuruje pouze mimo soutěž s filmem Vicky Christina Barcelona, ovšem tvůrci, jako je kanadsko-arménský režisér Atom Egoyan, Brazilec Walter Salles, argentinská režisérka Lucrecia Martelová či Wim Wenders, se o Zlatou palmu utkají. Cannes doplní řada doprovodných akcí včetně plážového kina, kde se promítnou předchozí vítězové Zlaté palmy či filmového trhu. Více informací na festival-cannes.fr.
Cannes, od 14. 5. do 20. 5.
–ph–
hudba
Freejazz s pilou a fujarou
Již počtvrté se do Divadla 29 vrátí George Haslam, tentokrát v rámci festivalu FreeTime Improfest v mezinárodní sestavě s hudebníky z Británie, Čech, Slovenska a Estonska. Téměř osmdesátiletý anglický barytonsaxofonista a hráč na maďarský dřevěný dechový nástroj tarogát už téměř třicet let cestuje po různých koutech světa a dopřává si potěšení jazzové i zcela volné improvizace s místními muzikanty. V roce 1986 vystupoval jako první britský jazzman na Kubě a o čtyři roky později v Argentině, kam se od té doby pravidelně vrací. V rodné Anglii a na mnoha festivalech po světě často hraje s mistry volné improvizace, jakými jsou trombonista Paul Rutherford, saxofonisté Lol Coxhhill, Evan Parker a Steve Lacy nebo americký pianista Mal Waldron. Haslamova saxofonová hra, ceněná zejména pro svůj neomylný rytmus a cit pro lyrické polohy, byla renomovanými kritiky přirovnána k mistrovství Lestera Younga nebo Gerryho Mulligana. V Čechách hrál například s Jiřím Stivínem, Emilem Viklickým, Jaroslavem Kořánem, Agnes Kutasovou, Vojtěchem Havlem nebo s Mikolášem Chadimou. Z doprovázejících hudebníků stojí za zmínku špičkový perkusista Robin Jones, jehož bravurní hru lze slyšet z alb Cheta Bakera, Sade i Pet Shop Boys, a slovenský skladatel a multiinstrumentalista Swetja, který kromě elektrické kytary zahraje na pilu a fujaru.
Divadlo 29 (Sv. Anežky České 29, Pardubice), ve středu 14. 5. ve 20.00.
Rolling Stones klezmeru…
… tak se o newyorských Klezmatics, vůdčím souboru současné vlny zájmu o klezmer, židovskou hudbu, k jejímuž bujnému rozvoji docházelo od druhé světové války především ve Spojených státech, vyjádřil Borkowski Akbar, vydavatel jejich debutu. Soubor vznikl v roce 1986 a jeho první album, nahrané za dva dny, odstartovalo v Evropě a USA hnutí klezmer revival. Žánrová čistota je skupině ale už delší dobu příliš těsným kabátem, a tak se členové Klezmatics Frank London, Matt Darriau a další pouští do četných kolaborací na poli soudobé hudby, jazzu, improvizace i balkánské dechovky.
Bazilika (Česká 66, České Budějovice), v pátek 16. 5. ve 20.00.
Free Fest Troja 2008
Nultý ročník festivalu, který – jak již název napovídá – bude „free“, což znamená, že představí umělce, kteří nerespektují hranice mezi žánry, a vstup bude zdarma. Dramaturgové chtějí představit méně známé, o to zajímavější skupiny.
Největším lákadlem je bezpochyby vítěz soutěže Líheň 2008, alternativně popový soubor Woodoojam s výrazným zpěvákem Lukášem Burianem a držitelka divadelní ceny Alfreda Radoka Talent roku 2005, zpívající houslistka a hráčka na kvinton Gabriela Vermelhová. Objeví se čtrnáctičlenný dívčí voiceband Brécy, popový výlet skladatele Petra Wajsara HI-FI, anglicky zpívající Jazzika, improvizace klavíru, hlasu a stepu. O afterparty se postarají Tchendos Djs.
Sportovní areál Loděnice (Praha – Troja), v sobotu 17. 5. ve 14.00.
–pf–
výtvarné umění
Pavel Hayek
Galerie Ad astra v Kuřimi připravila na přelom jara a léta výstavu brněnského malíře Pavla Hayeka (1959). Tento autodidakt se dokázal etablovat na špičce brněnské vizuální scény a dokonce přesáhnou region. Autor dnes spolupracuje například s vídeňskou Galerií Lindner nebo německou Galerií Hoffmann.
Pro Hayeka je charakteristická práce se znakem a jeho opakováním a řazením do struktur, přičemž znakem jako základní jednotkou seriálního řazení bývá nějaká vybraná přírodnina. Autor se vyjadřuje zpravidla v polaritě černo-bílé /pozitiv--negativ. Na kuřimské výstavě nazvané Bestiář a herbář Pavla Hayeka se prezentuje novými dosud nevystavenými obrazy s motivy zvířat skládaných z jednotlivých elementů. Novou obrazovou sérii doplňují starší díla s motivy stromových korun a jiných florálních přírodnin. Výstavu lze navštívit na adrese Kuřim – zámek, do 8. 6.
Spleen & Ideal
Po celoroční pouti se do Česka vrací kolektivní výstava Spleen & Ideal. Projekt startoval v roce 2007 v brněnské Galerii Brno a poté putoval přes Banskou Bystricu (Štátna galéria), Bratislavu (Galéria Bastart), Košice (Galéria V. Löfflera) až se dostal zpět do ČR, konkrétně do prostor Karlin Studios. Malířské seskupení slovenských a českých umělců dala dohromady kurátorka Beáta Jablonská za vydatné asistence jednoho z vystavujících Martina Gerboce. Podtitul výstavy – Kategorie extází – prozrazuje zaměření pozornosti na stavy autorského vytržení stejně jako na formální jazyk současné malby, který v sobě „zadržuje“ něco z autora, ale „brání“ divákovi vstoupit do sdíleného obrazového prostoru a ztotožnit se s předkládanými emocemi. Je to tak trochu provokace, násilí na divákovi, co drží hlavní linii tohoto výstavního konceptu představujícího díla Veroniky Drahotové, Josefa Bolfa, Martina Gerboce, Jakuba Hoška a Erika Šilleho. Výstavu lze zhlédnou v Karlín Studios (Křižíkova 34, Praha 8 – Karlín), do 8. 6.
–pev–
televize
Otec a syn v honbě
za svatým grálem
V roce 1989 se na dlouhou dobu a skoro definitivně uzavřela skvělá filmová série v čele s doktorem Jonesem (Harrison Ford), který ve snímku Indiana Jones a poslední křížová výprava prahl po legendárním svatém grálu, jenž jeho vlastníkovi slibuje lákavou vidinu nesmrtelnosti. K Indianovi, se kterým jsme se v přecházejících dvou dílech dostatečně seznámili a jehož vtipné poznámky a akce jsou esencí dobrodružného filmu, se přidává Jones senior ve skvělém podání Seana Conneryho. Možná právě proto je poslední díl zatím tím nejlepším, co v sérii vzniklo. Vzájemné špičkování mezi otcem a synem („A neříkej mi juniore!“) střídá výtečně vyvážená akce, které nechybí ani humorné momenty například v podobě křesla a otáčejícího se krbu. Krásná pocta brakové dobrodružné literatuře a seriálům ani po letech neztratila nic ze svého kouzla a můžeme jen doufat, že se dvojce Spielberg-Lucas ve čtvrtém dílu opět podaří namixovat skvěle vyváženou porci zábavy.
Nova, v pátek 16. 5. ve 20.00.
Dracula
Na počátku devadesátých let jsme byli svědky částečné renesance klasického hororu (Frankenstein, 1994; Interview s upírem, 1994), který ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století produkovalo zejména studio Universal. Žánr ale prošel zákonitým vývojem, který s sebou přinesl větší psychologizaci postav, a s tím i prožívání jejich často nestvůrného údělu. Francis Ford Coppola byl první, který se na toto pole vydal už v roce 1992 adaptací klasického románu Grahama Stokera s názvem Dracula. Oproti předchozím snímkům na toto téma použil Coppola celý příběh předlohy, v níž sledujeme, jak se z transylvánského knížete stal obávaný piják krve a co jej žene vpřed v jeho nesmrtelné touze. Coppola do hlavní role obsadil výtečného Garryho Oldmana, který měl řadu let monopol na ďábelské filmové záporáky, ale i mladý obchodník s nemovitostmi (Keannu Reeves), Van Helsing Anthonyho Hopkinse či andělská Mina Murrayová Winony Ryderové věrně doplňují dnes již ikonický ansámbl postav klasického horroru.
Dracula je skvělým příkladem modernizace jednoho příběhu, ovšem ne ve smyslu narace, ale zejména formy, jež na sebe upozorňuje nejen obrazovými víceexpozicemi.
Nova, v sobotu 17. 5. ve 23.30.
Tři barvy: Bílá
Prostřední díl filmové trilogie Tři barvy polského režiséra Krzysztofa Kieślowského má v názvu bílou barvu francouzské trikolory, od níž se odvíjí nejen tematika, ale i estetika celého snímku v kongeniálním zapojení kameramana Edwarda Klosinského. Kieślowski se inspiroval nejen trikolorou, ale i francouzským heslem „volnost, rovnost, bratrství“ a tentokrát sleduje příběh Poláka Karla (Zbigniew Zamachowski), který stojí před zlomovým okamžikem svého života. Manželka Dominique (Julie Delpyová) se s ním rozvádí, čímž Karel ztrácí nejen svou velkou lásku, ale i práci v podobě kadeřnického salonu, do nějž vložil veškeré úspory.
Zcela bez prostředků v metru naráží na svého krajana Mikolaje (Janusz Gajos), který mu nabídne práci nájemného zabijáka. Film o lásce a pomstě, která může mít různé podoby, získal kromě jiných cen Stříbrného lva za nejlepší režii na Berlinale v roce 1994.
ČT 2, v úterý 20. 5. ve 20.30.
–ph–
rozhlas
Osudy
Bohumil Doležal (1940), dnes působící jako politolog a politický komentátor, absolvoval na počátku 60. let bohemistiku a germanistiku. Záhy se zapsal do kulturního povědomí jako břitký komentátor soudobého literárního dění z okruhu časopisu Tvář. Zde se seznámil s mladým ekonomem Václavem Klausem. Po roce 1969 se celý kolektiv odebral nejprve na montáže, pak k výrobě hraček v komunále v Hostivicích, nakonec je Tomáš Sokol přeškolil na programátory. Už jako chartisté začali vydávat ineditní sborníky na historická, filosofická a společenská témata. V 90. letech byl Doležal nejprve poradcem Václava Klause, po názorových neshodách začal učit Dějiny politického myšlení na FSV. Proti nálepce „pravičák klausovec antihavlovec“ by se rezolutně ohradil: s opozicí levicovost versus pravicovost totiž vášnivě bojuje.
ČRo 3 – Vltava, od 19. 5 do 23. 5., vždy v 11.30.
Z Brna do Evropy
V pondělí 26. 5. tomu bude 80. let, co byla v metropoli nad Svratkou zahájena legendární Výstava soudobé kultury. Na výstavišti, kde vyrostl soubor dnes vysoce ceněných funkcionalistických staveb, se tehdy představili naši přední výtvarníci, designéři, skladatelé a architekti. Události, míněné jako projev národní hrdosti nad úspěchy desetiletého státu, bude tři dny před výročím věnován Páteční večer, v němž pohovoří historikové Jiří Kroupa a Milena Flodrová nebo muzikolog Miloš Štědroň.
ČRo 3 – Vltava, v pátek 23. 5. ve 20.00.
Myslív
Mezi Plzní a Klatovy, respektive v pomyslném trojúhelníku mezi městečky Nepomuk, Horažďovice a Plánice, se nachází jedna z četných českých obcí, o nichž ví – kromě rodáků z blízkého okolí, několika státních úředníků a popř. zainteresovaných literárních vědců – asi sotvakdo. Na místa, s nimiž je spjat román Josefa Váchala Živant a umrlanti, do farnosti, kde svého času působil Francois Joachim Pawlovski, osvícený kněz vydávající Voltairovu bustu za sv. Františka, zavítáme alespoň zprostředkovaně – spolu s Blankou Stehlíkovou, dcerou spisovatele L. Stehlíka, autora knížky Můj Myslív. Popis tamní hospody se skleněnou podlahou, stejně jako vyprávění o častých výskytech kulového blesku, nás nepochybně navnadí k osobní návštěvě.
ČRo 3 – Vltava, v sobotu 24. 5. v 9.20.
Ze zlatých časů Broadwaye
Jednou z her, které stihli Voskovec s Werichem nastudovat v poválečném Osvobozeném divadle, byla americká komedie Přišel na večeři. Její autor George S. Kaufman (1889–1961) patřil k čelným newyorským tvůrcům své doby. V roce 1998 přeložil (a pro rozhlas upravil) režisér Josef Červinka jeho Velice tichý poplach, mikrohru pojednávající o „mužích, kteří i v plamenech zůstali chladní“. Hlavní role tehdy vytvořili Jan Kraus, Jiří Ornest, Antonín Molčík ad.
ČRo 3 – Vltava, v sobotu 24. 5. v 11.30.
–mc–
společnost
Kulturní politika – zblízka!
Ve čtvrtek 22. 5. proběhne v Divadle Disk veřejná rozprava k aktuálním tématům kulturní politiky, kterou organizuje Spolek Richelieu, Spolek posluchačů, absolventů a přátel DAMU za podpory nadace VIA a CEE Trust, ve spolupráci s divadlem DISK a Divadelní fakultou AMU. Cílem diskuse je popularizace aktuálních témat v oblasti kulturní politiky a podpořit zájem zejména nejmladší generace. Co, jak a proč sledovat? Jaký to má smysl a výsledky? Debatu za účasti studentů, pedagogů a odborníků z praxe moderuje Roman Černík a Martina Musilová. Debata je uváděna jako bonus k realizované diskusní trilogii AUTOR MOTOR ANIMÁTOR, jejíž záměrem bylo otevřít dlouhodobou debatu na téma animace kultury a kulturního managementu, jejich studia i praxe v českém i zahraničním kontextu. Více informaci na divadlo.cz/spolekrichelieu.
Divadlo DiSK DAMU (Karlova 26, Praha 1), čtvrtek 22. 5. od 15.00 do 17.30 .
–mam–
jb – Jana Bohutínská / jj – Jan Jílek / mam – Marcela Mojžíšová / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / pf – Petr Ferenc / ph – Petr Hamšík / pev – Petr Vaňous