Komiks není próza. Komiks není film. Není to text doplňovaný obrázky, obrazová náhrada vyprávění ani statická verze filmu. Komiks je komiks: médium s vlastními prostředky, inovátory, klišé, žánry, pastmi a možnostmi. Říká odborník a novinář Douglas Wolk. Ve dvacátém čísle A2 vás na několika stránkách udeří nelogicky umístěná ilustrace. Nenechte se vyvést z míry, jde o ukázky různých výtvarných řešení žánru. Průběžný nevtíravý kurs připravil Tomáš Kučerovský. Také beletrie, již čítáváte na s. 26–27, výjimečně ustoupila neobvyklým ukázkám od málo známých českých autorů komiksu. – Současné nepokoje na pražské kulturní scéně nemají příliš velké zastání u svého (jinak docela vstřícného) ministra kultury, neboť ten – KDU-ČSL člen – je zahlcen protlačováním zákona o vyrovnání s církvemi. Co si o bohatství katolické i jiných církví myslí religionista Ivan O. Štampach, si přečtete na straně pět. Proti privatizační hysterii mexické vlády, jež ničila kulturní statky, se tamější divadelníci vzbouřili tak, že se do kongresu vloudila desítka lidí, kteří pak nazí, s těly pomalovanými hesly vběhli do jednacího sálu mezi politiky. Na případ vzpomíná v hlavním rozhovoru režisér a herec Rafael Degar, jenž nyní pracuje v České republice. Nepřehlédněme též jeho slova o rozkoši z osobního poznání.
Neklidné čtení!