glosa

Byly doby, kdy byl rock nebo blues spojen nejen novým typem hudby, ale i s postojem nebo způsobem života. Ještě na konci devadesátých let se křaplavý hlas Toma Waitse nesl kanceláří běloruských opozičníků. Nelegální kopie tehdy právě vydané desky Mule Variations tam z Moskvy dorazila dřív než z Ameriky do Prahy. Beatnická stylizace, nálada vyvržence, drcený zpěv a doprovod vyvolávaly pocit, jako

by Waits desku nahrával ve vedlejší garáži. Kdyby tak byla možnost si do nějakého malého klubu rovnou zajít na jeho koncert! O devět let později to v druhé polovině července bude v Praze opravdu možné. Jen

 

musíte dopředu přes internet nahlásit své jméno, zaplatit až 3250 korun, u vchodu se prokázat svou občankou nebo pasem, prohledají vás a pak už jen usadí do plyšových sedaček v klimatizovaném paláci,

 

který si pro své sjezdy postavila KSČ. Na obří scénu vystoupí vágus a bude vám něco zpívat o mořských pannách, srážkách vlaků a tarantulích. Možná si i vykouří cigáro, což ovšem v publiku radši ani nezkoušejte. Pořád máte ale na výběr. Buď Waitse sterilizovaného, anebo skutečný rockový dýchánek s tím starým známým u vás v garáži.