Čínská média všeho druhu zcela pochopitelně okupuje tragické zemětřesení, ke kterému došlo 12. května v provincii S’-čchuan a které je v posledních dnech hlavním předmětem zájmu i západních médií, pokud informují o Číně. Téma přírodní katastrofy tak částečně a jistě dočasně vytlačilo zprávy související s olympiádou a olympijskou pochodní, a to na obou stranách zeměkoule. Čínské noviny krom informací o síle a opakování otřesů, počtech obětí a tryznách za desetitisíce zemřelých obsahují i ideologické texty dodávající odvahy plné rétoriky o síle čínského lidu a jeho schopnosti celou situaci zvládnout a ještě z ní něco vytěžit. V Pekingském deníku (Pej-ťing ž‘pao) z 26. května například čteme: „Zástupy dobrovolníků spontánně přicházejících do postižených oblastí nejen ztělesňují dobrou tradici čínské humanity, ale hlavně představují dozrávání moderního občanského vědomí. To, že se přes milion lidí přihlašuje do dobrovolnických konvojů a že ještě mnohem více lidí přispívá finančně i věcnou pomocí, znamená, že lid po třicetileté zkušenosti reformní politiky a na cestě k výstavbě moderního státu a civilizované společnosti právě dozrál k občanskému vědomí.“ Právě toto je podle autora článku hlavní poselství, které je třeba si z katastrofy odnést jako dobrou zprávu. S tím souvisí i patos dalšího článku Pekingského deníku ze stejného dne, který údajně cituje ze zahraničních diskusí: „Z ruin zemětřesení povstává velkým písmem napsané ‚Číňané‘.“ Dozrávání občanského vědomí Číňanů má jít ruku v ruce s posunem v hodnotových prioritách i na politické úrovni. Vyspělost se neměří jenom ekonomickými ukazateli a rozvojem legislativy, ale pozná se z hodnotového systému společnosti. „Dříve jsme více zdůrazňovali celostní ideu ‚lidu‘, kolektiv a kolektivismus, po třiceti letech politiky otevřenosti se držíme vytyčeného hesla ‚člověk jako základ‘. Dbajíce na prospěch kolektivu, čím dále tím více hledíme na práva jednotlivce, respektujeme práva a zájmy každého občana,“ tvrdí Pekingský deník.
Článek z Lidového deníku (Žen-min ž‘pao) se zabývá zřícenými školami, tedy stránkou katastrofy, která zaujala i média na Západě. Tiskový mluvčí čínského ministerstva školství Wang Sü-ming ujišťuje, že za účelem zdokumentování situace v postižených oblastech se budou koordinovat všechny zainteresované úřady i odborníci. Vyhodnocování stavu škol v oblasti by mělo zajistit, že se v budoucnu nebudou používat budovy nevyhovující bezpečnostním standardům. „Rekonstrukce postižených oblastí tak bude stát na vědeckých základech.“ Kromě toho prý se provede vyšetřování celostátní, se zvláštním zaměřením na oblasti více ohrožené zemětřeseními. Budovy nevyhovující standardům nebo přímo hrozící zřícením mají být nekompromisně vyřazeny z provozu. V odpovědi na pochybnosti veřejnosti Wang Sü-ming uvádí, že síla zemětřesení byla „naprosto bezprecedentní“. Zároveň ovšem nepopírá, že by se „při výstavbě škol vyskytl šlendrián“, a „kdyby se podobná situace měla opakovat, bude se s veškerou vážností vyšetřovat a řešit“. Stanoví se i nové standardy pro výstavbu škol, které budou přísnější než pro ostatní civilní stavby, a na jejich dodržování, neovlivněné úplatky, se prý bude bedlivě dbát.
Zpravodajská agentura Nová Čína (Sin-chua) se 26. května věnovala v sérii článků a obrázkových příloh právě započaté návštěvě předsedy tchajwanského Kuomintangu Wu Bo-siunga na pevnině. Jedná se o první setkání na nejvyšší úrovni mezi Čínou a Tchajwanem za posledních skoro šedesát let. „Dnes odpoledne na nankingském letišti přistál speciál s šestnáctičlennou delegací vedenou předsedou čínského Kuomintangu Wu Bo-siungem a zahájil tak šestidenní návštěvu pevniny.“ Reportáž z návštěvy Wu Bo-siunga u Sunjatsenovy hrobky v Nankingu svědčí o veliké obřadnosti a důstojnosti celé návštěvy. Obyvatelé Nankingu přišli návštěvu uvítat a lemovali ulice, kterými delegace projížděla. „Předseda Kuomintangu“ položil u Sunjatsenova památníku věnec, po ceremoniích „lehkým štětcem načrtl slova ‚svět patří všem, lid je největší‘“ a také přednesl krátký projev. Upozornil v něm na to, že Číňané z obou břehů jsou spjati pokrevními svazky. Dále Wu Bo-siung mimo jiné zadoufal, že příští rok, na který připadne osmdesáté výročí Sunjatsenova uložení do této hrobky, vyšle Tchajwan mnohem větší delegaci a že tou dobou už bude existovat přímé letecké spojení mezi oběma břehy. „Zveme všechny občany Nankingu, aby k nám častěji jezdili na výlet, všichni je uvítáme s otevřenou náručí,“ uvedl předseda Wu. Důležitých zahraničně-politických otázek se týkala i další zpráva agentury, která se věnovala tiskové konferenci mluvčího čínského ministerstva zahraničí Čchin Kanga na téma korejsko-čínských vztahů. K nové diplomatické strategii korejského prezidenta Lee Mjung-baka, který chce v budoucnu ustavit princip strategické spolupráce s Čínou, se Čchin postavil pozitivně a na přímý dotaz dodal, že celkové dobré směřování ve vztazích k takto důležitému sousedovi není možné zvrátit epizodami kolem olympijské pochodně (v Jižní Koreji se jako jinde na světě sešla u ceremonií s olympijskou pochodní demonstrace proti Číně). Vojenská aliance mezi Koreou a USA však pochopitelně nevzbuzuje nadšení, protože „se jedná o relikt minulosti, a jak každý ví, časy se změnily a zahraniční politiku nelze stavět na takzvaných vojenských aliancích jako za studené války“. Čína totiž zastává v mezinárodní politice stanovisko „vzájemné důvěry, prospěchu a rovnosti“ a problémy se nemají řešit vojensky, ale posílením komunikace a prohlubováním spolupráce. Čínských předpokládaných 400 jaderných zbraní podle této koncepce nemá sloužit k vojenským účelům, ale k prohlubování spolupráce mezi národy.