literatura
Literární Vysočina 2008
Šestý ročník literárního festivalu nese motto Kam oko doslechne. Ze známých autorů přijali pozvání J. H. Krchovský, Jiří Dědeček, Pavel Šrut a lužickosrbský básník Timo Meškank, který představí svoji novou knihu v pořadu o historii slovanské Lužice a jejích tradičních vazbách na české kulturní prostředí. Na literárním molu proběhne módní přehlídka literárních časopisů, webů a zajímavostí, Pavel Lutner uvede tradiční maraton autorského čtení. Zajímavá bude prezentace vydání čtyřsvazkové Korespondence Boženy Němcové (Magnesia Litera za nakladatelský čin), o přípravách vydání i o dopisech pohovoří vědecká redaktorka edice Jaroslava Janáčková z FF UK. Hudbou a slovem doprovodí Terezie Palková a Pavel Lutner.
KD Junior Chotěboř (Tyršova 793, Chotěboř), zahájení v pátek 11. 7. v 16.00, potrvá do neděle 13. 7.
Jaromír Šavrda – vězeň svědomí
Jaromír Šavrda (1933–1988), básník, publicista a disident, byl v sedmdesátých letech zatčen za šíření samizdatové tvorby a odsouzen k pětapadesáti měsícům vězení; po návratu z výkonu trestu se aktivně zapojil do Charty 77. V roce 1998 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka. Výstava, kterou pořádá Národní knihovna ČR ve spolupráci s knihovnou Libri prohibiti, se koná na památku 20. výročí jeho předčasné smrti a představuje na padesát knižních publikací a řadu fotografií. Součástí expozice jsou samizdatové i exilové publikace, materiály Charty 77 a VONS k Šavrdově perzekuci a věznění nebo dokumenty o mezinárodní solidaritě s vězněným.
Národní knihovna ČR (Klementinum 190, Praha 1), do 31. 8.
–pa–
divadlo
Mojžíš
Na druhém zámeckém nádvoří v Litomyšli se ve světové premiéře oratoria Mojžíš, které na objednávku 50. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl složila Sylvie Bodorová, sejdou pěvci Gabriela Beňačková, Ivan Kusnjer a Otokar Klein s herci-recitátory Janem Šťastným a Otakarem Brouskem st.
Na premiéře se podílí také Kühnův dětský sbor, Pražský filharmonický sbor, Symfonický orchestr Hlavního města Prahy FOK a Markéta Mazourová, hráčka na bicí nástroje. Textově vychází oratorium ze Starého zákona a Bible kralické. V Litomyšli není Bodorová nováček. Například před šesti lety se tu představila s biblickým oratoriem Juda Maccabeus, které v premiéře tentýž rok uvedl jeho objednavatel Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v Chrámu svatého Víta. Oratorium Mojžíš uvádí festival Smetanova Litomyšl na druhém zámeckém nádvoří 3. 7. ve 21.00.
Letní Kašpar v Celetné
Ačkoliv divadelní spolek Kašpar ústy svého ředitele Jakuba Špalka původně avizoval, že letos v létě z důvodu nedostatku finančních prostředků nebude hrát, nakonec přece jen svůj letní divadelní program zachoval. Na červenec nasadil „malá večerní představení“ norway.today od Igora Bauersimy a To nemá chybu Davida Ivese. Na program vrátil také loňský letní speciál Rozmarné léto podle klasiky Vladislava Vančury s Janem Potměšilem nebo Miroslavem Hanušem v roli plovárenského mistra Antonína Důry. V srpnu se k Rozmarnému létu přidají Smíšené dvouhry a předloňský letní klasický speciál Cyrano s Martinem Hofmannem v titulní roli. Ačkoliv tedy letos diváky – zřejmě z pochopitelných finančních důvodů – čekají jen reprízy a žádná letní novinka, je dobře, že Kašpar své divadelní léto ustál. Letní divadelní Praha by bez něj byla nejen chudší, ale také zase o trochu víc komerčnější. Letní sezona v Divadle v Celetné (Celetná 17, Praha 1) začíná v úterý 8. 7. v 19.30 a pokračuje až do středy 27. 8.
Vše o mužích
Téměř do roka a do dne od premiéry inscenace hry Vše o ženách chorvatského dramatika Mira Gavrana uvádí Studio Dva mužský pandán Vše o mužích. Zatímco v první, ženské inscenaci si v režii Jany Janěkové zahrály Jitka Schneiderová, Anna Šišková a Jana Krausová, v mužské inscenaci pod vedením téže režisérky hrají Maroš Kramár, Filip Blažek a Michal Slaný. Miro Gavran není na domácích jevištích neznámý.
Národní divadlo Brno uvedlo před třemi lety jeho hru Lásky George Washingtona, Horácké divadlo v Jihlavě hru Básník a královna. Vše o ženách režírovala Janěková i ve Slezském divadle v Opavě a před dvěma lety hru nastudoval například také inscenační tým Středočeského divadla v Kladně. Vše o mužích však má českou premiéru. Jestli nová inscenace dosáhne vyšší mety než být letním spotřebním zbožím, uvidíme 8. 7. ve 20.30 v rámci Metropolitního léta hereckých osobností na Letní scéně Vyšehrad v Praze 2.
–jb–
film
Hancock
V New Yorku narozený režisér Peter Berg patřil k spolehlivému hollywoodskému průměru, jeho poslední dva snímky jej však stavějí do poněkud jiného světla. Thriller Království, odehrávající se v Saúdské Arábii, byl velmi úspěšný u diváků i u kritiků a zatím poslední film Hancock vzbuzuje rovněž naděje. Příběh filmu poněkud kopíruje Úžasňákovy od studia Pixar: Hancock (Will Smith) je zkrachovalý superhrdina, který promrhal všechny své nadpřirozené schopnosti a tráví většinu času v alkoholickém opojení. Pokud se jednou za čas odhodlá k superhrdinské akci, končí vše dokonalým fiaskem. Iniciačním momentem Hancockova života (a současně narativu stejnojmenného filmu) je záchrana života PR managera Raye Embryho (Jason Bateman). Posléze se Hancock seznamuje s Embryho ženou Mary (Charlize Theronová) a začíná procházet cestou vnitřní očisty… Scénář k Hancockovi se povaluje v hollywoodských přihrádkách již od roku 1996, celý projekt měli původně režírovat Tony Scott, Jonathan Mostow, Gabrielle Muccino a dokonce i Michael Mann. Snímek Hancock měl světovou premiéru na filmovém festivalu v Moskvě.
Premiéra v ČR 3. 7.
–jj–
Filmové lázně v Karlových Varech
43. ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech nabízí přes 220 celovečerních snímků, většinou uvedených v ČR úplně poprvé, které naleznete v nejrůznějších sekcích, od tradiční Soutěže s českým zástupcem Děti noci Michaely Pavlátové či netradičního kriminálního thrilleru Pátrání Attitla Gigora přes oblíbené Fórum nezávislých, které letos promítne 12 převážně autorských snímků, až k poctám Dušanu Hanákovi, Juraji Jakubiskovi či Ivanu Passerovi. Díky loňské popularitě sekce Nový Hollywood se letos vrací její pokračování, jež uvede například Francouzskou spojku Williama Friedkina či New York, New York Martina Scorseseho. Zásadní sekcí pro toho, kde nestihl letošní prestižní Cannes či jiné zahraniční festivaly, jsou Horizonty, jež letos nabídnou například I’m not There režiséra Todda Haynese či Muže z Londýna Bély Tarra. Na kolonádě letos můžete potkat naživo Christophera Leeho, Armin Mueller-Stahla či netrpělivě očekávaného Roberta De Nira. Více informací na mffkv.cz.
Karlovy Vary, 4.–13. 7.
Letní kino v Praze
Už popáté se na pražském Rohanském ostrově rozzáří filmové plátno letního kina River City Prague, kde je každý pátek a sobotu pro diváky připraven program složený z již známých evropských snímků, na které si v červenci můžete zdarma zajít od 22 hodin a v srpnu o půl hodiny dříve. Uvidíte například romantický snímek Once (r. John Carney, 2006), britské drama Poslední skotský král (r. Kevin Macdonald, 2006), oceňovaný Volver (r. Pedro Almodóvar, 2006), romanticko-dramatické Pokání (r. Joe Wright, 2007) či snímek z letošní soutěže MFF v Karlových Varech Karamazovi (r. Petr Zelenka, 2008).
Letní kino (Rohanský ostrov, Praha 5), 4. 7. – 30. 8.
–ph–
hudba
Pařížský hluk…
Bülanz Orgabar, trio pocházející z pařížské experimentální noisové scény, kultivuje směsi hluku, navrstvení melodických odpadů, výbušných vokálů, prvky rocku a free jazzu. Záměrně nečitelná konstrukce skladeb se na koncertech často promění v organický chaos bez začátku a konce. Skupina využívá kytary, bicí a elektroniku a vznikla v loňském roce rozšířením dvojice U.N.D.O. Předkapelou na pražské zastávce turné Bülanz Orgabar bude německá elektronická dvojice Abraxas Apparatus a tuzemský věrozvěst breakcorových temp Ježíš táhne na Berlín.
Klub 007 Strahov (areál kolejí ČVUT, Chaloupeckého 7, Praha 6), ve čtvrtek 3. 7. v 19.30.
Osvědčený Kořen
Festival Litoměřický kořen ani letos nevybočuje z obvyklé dramaturgie a představuje průřez alternativní hudbou, jak ji v devadesátých letech přibližně definovalo působení sdružení Unijazz. Plastic People ve spolupráci s orchestrem Agon předvedou svou Vlakovou operu a festival přivítá i jejich souputníky DG 307, Psí vojáky a MCH Band.
Brno zastoupí Jan Budař a Vladimír Václavek v duu s virtuózním bubeníkem Milošem Dvořáčkem, po dlouhé pauze se vracejí pohrobci Dunaje, brněnsko-rakouští Boo. Němečtí Guts Pie Earshot předvedou drum’n’bass pro bicí a cello, jejich krajanka Barbara Buchholzová zakouzlí na theremin, milovnice dechovky Švýcarka Shirley Anne Hofmannová zahraje na akordeon a eufonium. A to není zdaleka vše.
Letní kino Litoměřice (Střelecký ostrov, Litoměřice), v pátek 4. 7. v 16.00 a v sobotu 5. 7. ve 12.00.
… a islandské písně
Z Islandu, který má sice méně obyvatel než Brno, o to víc ale, jak se zdá, hudebních talentů, přijíždí do Prahy poprvé Örn Elías Guđmundsson. Umělecké jméno Mugison si prý zvolil na počest svého otce Muggiho, světoběžníka, prodejce rybářských potřeb a vyhlášeného zpěváka karaoke. Mugisonovo debutové album Lonely Mountain (2003) vzbudilo pozornost hlavně na domovském ostrově, nabídku na soundtrack k filmu Niceland režiséra Thora Fridrikssona však hudebník nepromrhal a s albem Mugimama, Is This Monkey Music? se trefil do černého. Pověst o písničkářském showmanovi, který dokáže výtečně pobavit davy pouze s kytarou a laptopem, se rozšířila do všech stran. Zatím poslední album Mugiboogie si Mugison sice vydal sám (rád vypráví, jak s otcem, se kterým stihli na Islandu rozjet i vlastní hudební festival, vyrábějí po nocích ručně obaly z výtisků Bible), ale pro distribuci ve Státech se alba ujal label Ipecac Mikea Pattona. Desku Mugiboogie Mugison v květnu letošního roku propagoval v USA na společném turné s Queens of the Stone Age, na Strahov dorazí v doprovodu čtyřčlenné kapely. Předskokani, brooklynští noise-rockeři Parts & Labor absolvovali svoji českou premiéru na výbornou loni v prosinci v Paláci Akropolis. Skupina vznikla v roce 2003 a vydala tři dlouhohrající desky a několik EP, z nichž poslední, letošní Escapers Two, obsahuje 51 skladeb v celkové délce 30 minut. Její tvorba připomíná hlukové vlny My Bloody Valentine s rytmikou Battles a analogovým kvílením syntezátorů. V současnosti připravuje novou desku, na které se můžete také podílet – kapela vybízí fanoušky k zaslání jejich oblíbených zvuků a samplů, které zakomponuje do právě nahrávaných skladeb.
Klub 007 Strahov (areál kolejí ČVUT, Chaloupeckého 7, Praha 6),
v neděli 6. 7. v 19.30.
–pf–
výtvarné umění
ITCA 2008
V Praze probíhá první Mezinárodní trienále současného umění/ International Triennale Of Contemporary Art (ITCA), jež navazuje na předchozí dvě bienále. Pořadatelem je opět Národní galerie. Téma přehlídky Re-Reading The Future se zaměřuje na postižení paralelních tendencí současného umění podílejícího se na rozvoji kosmopolitního a multikulturního diskursu v rámci globálních, společenských a politických vztahů, zároveň ovšem nepropadajícího svými strategiemi lákavému maistreamu. Na neuvěřitelné ploše cca 9000 m2 v reprezentativních prostorách pražského Veletržního paláce jsou k vidění stovky děl současných umělců, syntetizujících ve své tvorbě oblasti výtvarného umění, hudby, divadla, videa, filmu, literatury, fotografie i architektury.
Prezentace aktuálních proudů v rámci současného umění je výsledkem týmové spolupráce kurátorů z Velké Británie, Finska, ČR, Německa, Itálie, Francie, Portugalska, Bulharska ad. pod vedením šéfkurátora Tomáše Vlčka. Letošní trienále klade spousty provokativních otázek kolem společenského postavení a situace umění: Je umělecké dílo smrtelné? Je umění luxus, nebo nutnost? Má umění smysl? A provokativně, imperativně i odpovídá: Umění zabíjí umění! Z popelnice do popelnice! Velkorysou přehlídku, zaštítěnou prezidentem republiky Václavem Klausem a primátorem hl. m. Prahy Pavlem Bémem, lze navštívit ve Veletržním paláci (Dukelských hrdinů 47, Praha 7), až do 14. 9.
6. bienále mladého umění
Již pošesté připravila Galerie hl. m. Prahy (GHMP) přehlídku mladého současného umění v prostorách Domu U kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Gotický objekt propůjčil také již ustálený druhý název bienále Zvon 2008. Z pozvánky se prozatím mnoho nedozvíme. Snad jen, že „Karel Císař uvádí“, čili známe jméno kurátora, a ze zúčastněných umělců jsou pouze příjmení – např. Bolf, Baladrán, Fexová, Mančuška, Klímová, Šedá, Hošek, Koťátková ad. Dekadentní rys letošní přehlídky naznačuje posmrtná maska kurátora a anotace na vernisážové představení Gabriela D’Annunzia: „Mimořádně brutální násilnické výjevy a popisy neobvyklých duševních stavů, roztroušené v nádherně zobrazených scénách. Živé obrazy, mrtví herci (15 až 20 minut).“ 6. bienále mladého umění/6th Biennial of Young Artists v Domě u Kamenného zvonu (Staroměstské nám. 13, Praha 1), do 21. 9.
–pev–
televize
Iberia
Španělský „národní“ skladatel Isaac Albéniz složil čtyři „knihy“ klavírních skladeb, které nazval Iberia. Stejně se jmenuje i snímek Carlose Saury, který vzdává skladateli i typicky španělské hudbě osobitý hold. Saura, s jehož tvorbou spojujeme hudební témata podobně samozřejmě jako surrealismus s Luisem Buñuelem, tentokrát vytváří spíše audiovizuální suitu na pomezí čistého záznamu tanečních a hudebních vystoupení a filmového příběhu, který však můžeme pouze vytušit. Supervizorem hudební složky byl skladatel Roque Banos, jenž mnoho skladeb upravil pro přizvané interprety, z nichž někteří s ním na podobě hudby spolupracovali. Mezi vystupujícími se objeví i zpěvák Enrique Morente se svou dcerou Estrellou, kytarista Manolo Sanlucar či pianista Chano Dominguez. Kameraman José Luis López-Linares získal za tento snímek cenu Goya za nejlepší kameru. ČT 2, ve středu 2. 7. ve 20.25.
Ping-pong
Není příliš obvyklé, aby se původně absolventský film dostal až do výběru festivalu v Cannes. Německému režiséru Matthiasi Luthardtovi se to ale s jeho filmem Ping-pong (2006) podařilo, přičemž v paralelní sekci Týdnu kritiky (La Semaine Internationale de la Critique), kde byl uveden, získal Cenu Francouzské asociace autorů a skladatelů za scénář a Cenu mladých kritiků.
Luthardův celovečerní debut vstupuje na pole zakázaných vztahů na lince mladší chlapec a starší žena. Šesnáctiletý Paul (Sebastian Urzendowsky) se po otcově smrti doslova vnutí do rodiny své tety Anny (Marion Mitterhammerová), která ho začíná pozvolna přitahovat. Její zralá ženskost, spojená s letmými dotyky, pohledy a narůstající intimitou, ho zcela pohlcuje, aniž by si uvědomil, do jaké hry střemhlav padá. Nenaplněné city totiž v mladé duši zpravidla vyústí v tragédii. Prostředí jednoho domu a čtyři postavy využil režisér vynikajícím způsobem, zejména co se týče vedení ústřední herecké dvojice, kterou snímá flexibilní digitální kamerou, umožňující hereckou improvizaci.
ČT 2, ve čtvrtek 3. 7. ve 23.25.
Nepravý muž
Poctivého hudebníka Mannyho Ballestera při cestě z pojišťovny náhle zatkne několik policistů a začnou s ním objíždět řadu lidí s otázkou: „Je to ten muž?“ Manny se totiž dostal do hledáčku slepé spravedlnosti, která v něm urputně vidí viníka vražedného přepadení, kterého za každou cenu požene k odpovědnosti. Nezáleží už na tom, že pravda je jiná. Ačkoli se Mannymu dosavadní život zcela zhroutí, nepřestává bojovat. Alfred Hitchcock se snímkem Nepravý muž (1956) natočil skoro až kafkovský příběh obviněného muže, inspirovaný skutečným osudem, v němž se odrážejí i ozvuky filmu noir. Tentokrát ale diváckou pozornost zaměřil přímo na ústřední postavu (Henry Fonda), kterou sleduje černobílá kamera v dlouhých a pečlivě komponovaných záběrech, z nichž vyvěrá veškeré hrdinovo zoufalství v konfrontaci s nelidskou a „přesvědčenou“ mašinerií moci. Nabízí se srovnání například s Bressonovým K smrti odsouzený uprchl (1956), přičemž Hitchcockův film, na rozdíl od bressonovského „modelového“ pojetí herců, přes mnohé styčné body zůstává v důsledku mnohem lidštější.
ČT 2, ve čtvrtek 3. 7. v 16.15.
–ph–
rozhlas
Psáno kurzívou
Německá tradice hudební vědy má nedostižné renomé a Hans Heinrich Eggerbrecht (1919–1999) byl patrně nejvýraznějším reprezentantem jejích poválečných dějin. U nás již léta není neznámý: od konce 60. let byl pravidelným hostem brněnských muzikologických kolokvií a pomáhal tak udržovat jejich kontakt se světovým děním v oboru. Jeho poslední kniha, soubor esejů Hudba a krásno, je nicméně prvním titulem, který vyšel (nedávno) i v českém překladu. Setkáme se zde se všemi tématy, která tohoto autora charakterizují (hra, řeč a hudba, étos v hudbě), především však s vášnivou obhajobou formálního (kantovského) pojetí hudebního krásna. Největší filosofický vliv měl na Eggerbrechta Hans Georg Gadamer, zejména jeho pojetí časovosti estetického prožitku. Pětidílnou četbu z překladu Jarmily Gabrielové připravil Jiří Hlaváček. V režii Jana Tůmy účinkuje Alfréd Strejček.
ČRo 3 – Vltava, od pondělí 7. 7. do pátku 11. 7., vždy v 10.00.
Die Andere Bibliothek
Frankfurtské vydavatelství Eichborn vydalo půvabný cyklus 170 let starých gastrosofických přednášek O umění jídla. Za jménem jejich autora – Antonius Anthus – se skrývá psychiatr, soudní lékař a pozdější poslanec Říšského sněmu Gustav Roder B. Blumberg, zamlada exponent hnutí Mladé Německo. Svůj výklad koncipoval zčásti jako historický či etnografický, zčásti pak jako osvětový: nešlo mu jen o sdílení chuťových požitků, považoval za nutné vést svůj Národ k promyšlenější životosprávě. Kompozice knihy má rozhodně symbolický význam: přednášek je 12 – stejně jako apoštolů při eucharistii –, první z nich je nadepsána Předkrm, poslední Dezert. Četbu na dobrou noc z vlastního překladu připravil a uvádí Miroslav Stuchl, hlasové reprodukce těchto stěžejních textů se s maximální zodpovědností ujal umělec vpravdě národní – Jiří Lábus, pod odborným vedením Petra Adlera.
Čro 3 – Vltava, od pondělí 7. 7. do pátku 18. 7., vždy od 23.00.
Bouře
O operu na shakespearovský námět se na sklonku života pokoušel Bedřich Smetana (Viola), dokonané prvenství v kontextu české hudby patří jeho žáku Zdeňku Fibichovi a autorovi libreta Jaroslavu Vrchlickému. Stejně jako ve svých předchozích hudebně dramatických dílech, i zde skladatel navazuje především na odkaz Wagnerův a Smetanův, třebaže mu zjevně není cizí ani německá pohádková opera ve stylu Carla Marii von Webera. V roce 1950 vznikla rozhlasová nahrávka, pod níž jsou podepsáni dirigent Jaroslav Vogel se Symfonickým orchestrem československého rozhlasu, Jiří Pinkas s rozhlasovým pěveckým sborem, ze sólistů pak Beno Blachut (Alfonzo, král neapolský), Zdeněk Otava (Prospero, kouzelník, bývalý milánský vévoda), Ludmila Červinková, Maria Tauberová ad.
ČRo 3 – Vltava, v sobotu 12. 7. ve 20.00.
–mc–
jb – Jana Bohutínská / jj – Jan Jílek / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / pf – Petr Ferenc / ph – Petr Hamšík / pev – Petr Vaňous