rap z evropských ghett

Tématem čísla je rap evropských periferií se zvláštním důrazem na ten, jenž zní z českých ghett. Řada Romů, kteří zde žijí, se jaksi pochopitelně ztotožňuje s černými obyvateli ghett amerických (viz text antropologa Lukáše Radostného na straně 21). Zde je asi třeba hledat důvod, proč se rap i přes svou výraznou komercializaci stále stává řečí chudých, vyčleněných a naštvaných. Slovenští rapeři jej chápou jako cestu, po níž je možné jít „zo stoky hore“ a opustit hranice sídlišť. Příkladem Roma, který nám denně zpívá z komerčních televizí a rádií, je i Gipsy. Ten by se podle zápisníku Karla Veselého (str. 13) od minority, k níž patří, nejraději distancoval úplně nebo ji změnil v obraz své osoby. Svou naštvanost, pokud ji kdy měl, zdá se vyměnil za slávu a roli mentora kázajícího romské většině, která se stále nehodlá přizpůsobit, a pokud to jen trochu jde, tak si žije po svém. Gipsymu jako by zbyl jen tradiční nádech romské muziky a odstín kůže v barvě cappuccina. Rap jako výraz protestu, nikoliv splynutí s většinovým vkusem i názorem však stále zní z francouzských předměstí, kde se vede válka; o jejím průběhu přináší zprávu Felix Xaver na straně 22. V období letních prázdnin vám na straně 25 nabídneme trochu odlehčeného čtení. Ve spolupráci s KomiksFEST!em jsme připravili seriál, který představí to nejlepší ze současného evropského komiksu.

Naštvané a barevné čtení!