O poklesu ilegální imigrace do Španělska informuje deník La Vanguardia (20. 8.). Dle vládních zdrojů se totiž projevují první plody nové politiky větší ochrany hranic, zaměřené proti nelegálním přistěhovalcům z Afriky . Za prvních osm měsíců letos poklesl počet Afričanů zadržených na moři o 9,11 % proti roku 2007 a o plných 58,9 % proti roku 2006. Většinu těchto imigrantů tvoří lidé z Afriky subsaharské, jelikož občané Maroka na tento zoufalý způsob již prakticky rezignovali. Především na Kanárské ostrovy nyní připlouvá mnohem méně „vorů“. Letos tam dorazilo asi 5000 lidí, o polovinu méně než v roce 2006. Na plavidlech už také není tolik lidí. Dříve to bývalo až 100 osob, nyní je průměr 65. A mnohem více „vorů“ je zadrženo na moři. Španělská vláda považuje toto omezení přistěhovalecké vlny jak za důsledek své úspěšné politiky na půdě EU, od níž získala více prostředků na ochranu hranic, tak za pozitivní výsledek strategie koordinované s Marokem, Mali, Senegalem či Mauretánií, jimž na oplátku poskytuje pomoc. Převrat v posledně jmenované zemi však španělskou diplomacii poněkud vyděsil, jelikož stále není jisté, zda nová vláda bude podepsané dohody dodržovat. Vláda v Madridu však současně odmítá zpřísnění imigrační politiky EU, jež by mohla vést k zadržování „ilegálů“ v internačních táborech na dobu až osmnáct měsíců a k zákazu vstupu do EU na pět let. To se ve Španělsku prý „nikdy nebude aplikovat“. Místopředsedkyně Zapaterovy vlády Fernández de la Vega dodala po tomto oznámení s důrazem: „Nikdy.“
Debatě o tom, zda se připojit k projektu tzv. Bolívarovské alternativy pro Ameriku (ALBA), nebo zda spíše preferovat projekt Americké zóny volného obchodu (ALCA), prosazované v minulosti USA, se v komentáři věnuje pravicový honduraský deník La Tribuna (20. 8.). ALBA je projekt navržený a realizovaný hlavně Hugo Chávezem a podílí se na něm – vedle Venezuely – Kuba, Nikaragua, Ekvádor a Bolívie. Současná honduraská vláda prezidenta Manuela Zelayi je pro přístup do společenství. „Nikdo mi nemůže zakázat, abych se přidružil k ALBA,“ říká Zelaya. Takový krok ale musí kvalifikovanou většinou schválit parlament, který zatím nemá jasno. Především místní podnikatelé jsou tvrdě proti vstupu do levicově orientované integrační skupiny, neboť mezi její podmínky patří faktická rezignace na jiné projekty integrace. V Hondurasu přitom za (pro ně) extrémně výhodných podmínek působí americké firmy, jež vytvořily na 140 tisíc pracovních míst. Prezident Zelaya prý již vyhlásil podnikatelům bezmála válku, když je činí odpovědnými za všechno špatné v zemi. Zástupci byznysu pak tvrdí, že pro Honduras je hlavním trhem USA a nikoli země Jižní Ameriky. Dle jiných by přístup k ALBA znamenal stát se automaticky nepřítelem USA, neboť seskupení má i silný vojenský nádech. Ve stejném vydání pak jiný komentář kritizuje i Zelayovu údajnou snahu o další funkční období, což je ostatně trend patrný v mnoha latinskoamerických zemích (u nás tolik chválenou Kolumbii nevyjímaje). Zelaya se prý i kvůli tomu přiklání k levici, vymezující se vůči bohatým a yankeeskému imperialismu. Prý i „ozbrojené síly by se měly třást“. Dodejme, že podobných zastřených výzev bývaly v historii latinskoamerické deníky plné. Vedle nízké vzdělanostní úrovně obyvatel je i toto jeden z důvodů, proč je většinová populace prostě nečte.