par avion

z ruských médií vybíral Ondřej Soukup

 

Uběhl již měsíc od začátku rusko-gruzínského konfliktu. Naprostá většina ruských médií podpořila politiku Kremlu způsobem, který hraničil (a často byl až za hranicí) základních pravidel novinářské práce. Zpravodajský kanál Vesti například sestříhal a přezvučil rozhovor moderátora americké televizní stanice Fox s dívenkou, která přežila gruzínské bombardování Cchinvali. Ve verzi televize Vesti to vypadalo, že americký novinář skákal holčičce do řeči a nakonec rozhovor utnul. Bylo to prezentováno jako západní zamlčování nepříjemných faktů. Zdálo by se, že podobný trik by v éře internetu neměl projít. Obě verze byly k vidění na YouTube, probíralo se to v mnoha blozích. Nicméně o týden později se ukázalo, že Vladimir Putin příliš internet nepoužívá. V rozhovoru pro CCN se celé kauze věnoval několik minut, zjevně rozčilen. „Vzpomeňte si na toho člověka z Fox News! Jak se kroutil, mlaskal, kašlal a nejspíš by si nadělal do kalhot, pokud by to holčičku umlčelo. Tohle je nějaká žurnalistika?“ rozčiloval se Putin. Američtí diváci CNN bez znalosti ruské mediální scény nejspíš neměli šanci pochopit, o čem to Putin hovoří.

 

Jak postupně nacionalistické vášně narůstaly, došlo i na další prozápadní ruské sousedy, jmenovitě na Ukrajinu. Zde se vyznamenal bulvární deník Moskovskij komsomolec, který publikoval fotografii ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka, kterak předává Paulu McCartneymu u příležitosti jeho kyjevského koncertu tradiční vyšívanou košili. Na ní je nápis, který zdobí legrační trika, prodávaná na kyjevském náměstí Majdan nezaležnosti. Djakuj Bože, ščo ja ne moskal, tedy Děkuji Ti, Bože, že nejsem rusák. „Člověk se nemůže nezamyslet, jak daleko jsou schopni někteří ukrajinští představitelé zajít při své chronické rusofobii. A neštítí se jakýchkoli prostředků. Docela by mne zajímalo, jestli alespoň někdo z doprovodu vysvětlil Siru Paulovi, že ho zneužívají v cynické hře. Na Západě tuto fotografii nikdo nezveřejnil. Nejspíš si ji nevšimli, zájem o Ukrajinu je tam mnohem menší než nám chtějí Ukrajinci namluvit. A nebo si toho nechtěli všimnout?“ pohoršoval se Moskovskij komsomolec. Odpověď ovšem byla mnohem prozaičtější. Na Západě fotografii nikdo neotiskl, protože šlo o fotomontáž. Na původní fotografii na košili žádný nápis nebyl. Nejzábavnější bylo, že klíč k pochopení byl přímo na stránkách Moskevského komsomolce. U fotografie byla jako zdroj uvedena stránka jakési izraelské programátorské firmy, kde v jedné ze sekcí diskusního fóra redaktoři MK snímek nalezli. Nevšimli si však, že podsekce má název Vtipy. Bloggeři tudíž k zjištění, jak se věci mají, potřebovali zhruba půl hodiny od doby, kdy se článek objevil na síti. Moskevský komsomolec článek z webu stáhnul a dokonce otiskl opravu. Bylo však cítit, že to pro noviny nebylo jednoduché a ostatně celá omluva se nesla v duchu „ano, udělali jsme chybu, ale může za to Juščenko, který je tak protiruský, že nás to vůbec nepřekvapilo“.

 

Postupně ale válečné nálady vytěsnila světová hospodářská krize, která bez ohledu na ujišťování tandemu Putin – Medveděv zasáhla naplno i Rusko, které uvolnilo velkou část z peněz z ropy pro stabilizaci bankovního sektoru. Ale i mezi optimistickými slovy většiny vrcholných ruských představitelů se vyznamenal šéf Federální služby pro dohled nad finančními trhy Vladimir Milovidov. Ten prohlásil, že situace na trhu není dramatická. „Vzhledem k tomu, že objem našeho trhu se za poslední tři roky prakticky ztrojnásobil, tak dnešní pád o 40 procent není nic dramatického“. Týdeník Vlasť mu za to 15. září přidělil ironickou cenu Výrok týdne. „Jistě, nic dramatického. Za necelé čtyři měsíce burza spadla o 46 procent. To se dělo i v jiných státech. Akorát tam tomu třeba říkali začátek Velké deprese a v Rusko se tomu neříká nijak. A kdyby problém byl jenom v burzách, ze kterých utíkají zahraniční investoři. Ale prchají už i ti domácí. Zase začali vyvážet kapitál do daňových rájů prostřednictvím pololegálních schémat, které už, zdálo by se, dávno přestaly fungovat. Obyvatelstvo se také snaží zbavit peněz, jak může. Občané se s novou silou vrhli do obchodů utratit ruble, které kvůli inflaci ztrácejí hodnotu. Vzpomněli si i na zapomenutý způsob záchrany úspor – na americký dolar. U směnáren se začaly objevovat fronty, což nepamatujeme od roku 1998. Centrální banka přilévá olej do ohně výroky, že nehodlá bránit rubl. Lidé ztrácí důvěru i v moskevské nemovitosti. Přestala zdražovat a čím dál častěji zaznívají prognózy o pádu cen o 20––40 procent. Jinými slovy, situace čím dál víc vypadá jako plnohodnotná krize a nálada obyvatel jako panika. Proto klid a optimismus Vladimira Milovidova si zaslouží naše ocenění,“ napsal týdeník Vlasť.