glosa Jana Vávry

Hudební průmysl, jak jej známe, se potápí. Nic nového pod sluncem. Poslední ránu zasadila velkým vydavatelstvím opět britská alternativně-rocková skupina Radiohead, kterou provází aura inovátorů na všech frontách. Minulý týden její členové zveřejnili výsledky slavného, podle jejich slov zajímavého sociálního experimentu. Nejdřív své poslední album In Rainbows nabídli na webu ke stažení „za libovolnou cenu, jakou je kdo ochoten zaplatit“ (viz A2 č. 46/2007). Aspoň jednu penci zaplatilo více než 1,2 milionu lidí. Přidali luxusní 4diskový box včetně vinylu za 40 liber. Slušných sto tisíc prodaných kusů. A poté (s několikaměsíčním zpožděním) vydali i standardní CD. Neuvěřitelných 1,7 milionu prodaných nosičů. Více než předchozích dvou alb skupiny dohromady. Fungovalo by to u jiných skupin, které patří pod velké labely? Magnáti fonoprůmyslu kroutí hlavou a především se bojí to vyzkoušet. Asi tuší, že tato rovnice může fungovat jen při splnění určitě podmínky: zájem totiž bude pouze o hudbu, která neomrzí na jeden poslech.