Ve svém prvním výročním vystoupení před parlamentem v roli prezidenta prohlásil Dmitrij Medveděv, že největší výzvy, které musel řešit ve své nové funkci, byly válka v Jižní Osetii a světová hospodářská krize. A bez zbytečného chození okolo horké kaše označil za viníka obého Spojené státy. Bylo to jedno z prvních veřejných přiznání Kremlu, že krize se nevyhnula ani Rusku. Do té doby se polostátní média dlouho snažila vyvarovat používání samotného slova krize. Na vchodu do studia rádia Rossija například ještě koncem října vyšel velký nápis: „Upozornění pro DJ’s: je přísně zakázáno ve vysílání používat slovo krize.“
Dopady současných hospodářských trablů ale většina obyčejných Rusů příliš nepocítila. Jak se to vlastně má s ruským hospodářstvím, se snažili zjistit novináři časopisu Russkij reportěr v článku Spotřeba dob krize ze 30. října. Nejdříve se reportéři vydali do obchodů s potravinami. „V Penze lidé skupují sůl a pohanku. V Barnaulu lidé odnášejí cukr z obchodů v pytlech. V moskevských obchodech podobné vzrušení vidět není. V obchodech Billa jsou některé potraviny pokaždé zlevněny. ,Dříve kupovali levné kroupy několik dnů, ale teď pohanku za 18 rublů skoupí okamžitě. Každou půlhodinu musíme zboží doplňovat,‘ říká mi známá prodavačka,“ zaregistroval reportér. Ale podle ředitele komunikace skupiny Mosmart Jevgenije Sucharnikova se průměrná cena nákupu nezměnila. Větší nákupy dělají převážně penzisté, kteří si pamatují nedostatek potravin konce osmdesátých let a skokový nárůst cen roku 1998. Jenže jejich penze se příliš nemění, takže když si koupí místo jednoho balíčku makarónů čtyři, tak už jim nezbude na kuřecí stehýnka, která si obvykle kupují. Největší problémy budou mít sítě supermarketů, které financovaly svou expanzi prostřednictvím úvěrů, zatímco menším podnikatelům může krize paradoxně pomoci. „Irina Vojnova z Velikého Novgorodu vlastní tři malé samoobsluhy. ,Nedávno za mnou přišli z velké sítě supermarketů a říkají mi, že mají problémy kvůli úvěrům a že budou zvedat ceny o 10 procent. A prý ať se taky připojím. Jenže to je situace, kdy malý byznys může vydělat. Sítě supermarketů nás pořád utlačovaly. Oni byli zvyklí mít bankovní úvěry, ale my jsme se museli rozvíjet za vlastní! A teď máme výhodu!‘„ Ovšem úbytek peněz v peněženkách občanů se dotkne stejně malých jako velkých prodejců. Podle mnoha expertů zmizí z polic obchodů většina dovážených potravin kromě exotických. „Sucharnikov se domnívá, že vše se ukáže v prosinci, když celá země kupuje potraviny na Silvestra. Za měsíc bude víc propuštěných a těch, kterým snížili plat. Lidé začnou víc počítat peníze. Ale jestli přitom na Nový rok budou mít stejné množství potravin, tak to bude znamenat, že přinejmenším střední třída má peněz dost. Jestli budou sváteční nákupy menší, tak v únoru až červnu trh s potravinami čeká další krize: lidé budou méně nakupovat a obchody tím pádem také.“
Dalším cílem novinářů z časopisu Russkij reportěr byly obchody se spotřební elektronikou. Ty od začátku září čelí útoku nakupujících. Podle Jelizavety Totunové ze společnosti Mir vzrostly tržby v jejich obchodě v průměru o 15 procent, ještě o pět procent více prodejů hlásí síť obchodů Eldorado. Prodejci jsou ale nervózní. „Bojí se, že jde jen o čistě psychologickou reakci lidí na nejistotu. Vyberou si peníze a raději je utratí dnes, protože se obávají, že zítra příšerně zdraží nebo oblíbená konvice, lednička nebo televize nebude k dostání. Takže nakupují věci, které si chtěli koupit v listopadu, prosinci nebo až začátkem příštího roku.“ Růst prodejů také táhnou spotřební úvěry, které banky stále poskytují. Otázkou je ale, jak dlouho. Už nyní protahují schvalování z jednoho dne na tři až pět. A očekává se i zvyšování úroků až na úroveň 20 procent ročně, což by většinu zákazníků mohlo odradit.
Jiným segmentem trhu, který zasáhla hospodářská krize je prodej automobilů. Zájem o nová auta klesl o 20–30 procent ve všech kategoriích. „Prodejci obviňují z poklesu zájmu banky. Některé přestaly poskytovat úvěry na auta, ostatní zvýšily úroky a pečlivě prověřují schopnost klientů splácet. Jestliže ještě před třemi měsíci bylo normální vzít si půjčku bez akontace, nyní je to prakticky vyloučené,“ píší novináři. Stejný problém je i na trhu s ojetými vozy. Tam jsou prodejci zranitelnější, protože potřebují prodat větší množství vozů co nejrychleji. Podle reportérů je nyní výhodné nakupovat. Čtyři roky starý džíp se nyní dá pořídit o třetinu levněji než v létě. „Budoucnost trhu je nejistá. Jisté je, že povolání převozníka aut z Evropy nebo USA zmizí, přestane se pr ostě vyplácet. A v bazarech se budou prodávat vozy těch majitelů, kteří si s výplatou 60 tisíc rublů vzali leasing na Lexusy za milion.“
Jednou z oblastí, kde se nejvíce diskutuje o propadu cen, je trh s nemovitostmi. I zde jsou na vině banky. Většina jich neoficiálně přestala poskytovat úvěry na bydlení obyčejným občanům. „Sergej Chestanov ze společnosti Finam předpovídá, že se ceny zhroutí již příští rok. „V Moskvě spadnou ceny na polovinu a v regionech i třeba čtyřikrát, pětkrát,“ tvrdí expert. Podle něj to bude vyvoláno propouštěním. „Už nyní lidé přicházejí o práci v investičních společnostech, retailu a v průmyslových podnicích. Přitom právě tito lidé, kteří mají solidní platy, získávali nejvíce hypoték. Teď je nebudou mít jak splácet a budou muset své byty prodávat.“
Oblastí, která naopak nyní z krize těží, je podle zjištění reportérů prodej kožichů. I těch luxusních. „Minulý prosinec jsme prodávali tak osm kožichů za týden,“ říká prodavačka v nevelkém obchodu s kožešinami v centru Moskvy. „A zatímco tu spolu mluvíme, viděl jste tu paní, co si koupila kožich? A před vámi si dvě dámy koupily norkové kožichy až na podlahu. Dopoledne jsme prodali dalších pět kousků.“ Stejné zprávy přicházejí i z Krasnodaru a Novosibirsku. Lidé se zjevně předtím, než začnou šetřit, rozhodli koupit si něco skoro věčného a hodně drahého. Třeba kožich. V ruských zimách se jim bude jistě hodit.