glosa Jiřího G. Růžičky

Evropská ekonomika začíná rychle vstřebávat americkou ekonomickou krizi. A přes mnohá ujišťování současné vlády si můžeme být jisti, že až krize vtrhne naplno i k nám, bude to bolet každého z nás. Důvodem nejsou propastné státní dluhy, jako jinde, ale nepředvídavost minulých (modrých, oranžových i opozičních) vlád. Česko se po revoluci stalo montážní linkou evropských i asijských automobilek a právě automobilový průmysl se zřejmě stane (nebo spíš už stal) další obětí této krize. S nákupem nového auta dnes každý raději počká. Na fabriky, kde se automobily montují, jsou samozřejmě napojené další firmy a možná bychom se divili, kdo všechno je dnes na prosperujících automobilkách závislý. Bohužel si naši politici vážnost situace pří­liš neuvědomují, a tak se Ministerstvo školství ČR snaží ji řešit zamezením úbytku studentů nejrůznějších učebních oborů. Když už jsme si tu ty pásy nechali nainstalovat, měli bychom k nim mít i patřičně kvalifikované. Takže místo toho, abychom se radovali, že stále více mladých lidí míří za vyšším vzděláním, hledáme možnosti, jak je vrátit k málo kvalifikované práci. Však, čím víc toho člověk ví, tím je pro systém nebezpečnější.