Rolnický deník (Nung-min ž’-pao) v posledních dnech otiskl mimo jiné i zpověď pana Pchan Ťiena, obyvatele malé podhorské vísky Wu-tung z Kuej-čou, jedné z nejchudších provincií v Číně. Článek vyznívá velmi optimisticky a jeho poselství se dobře slučuje s oficiální linií výchovy k ochraně životního prostředí, které jsou čínské noviny plné. Od té doby, co začala být v roce 2002 uskutečňována politika „přeměny zemědělské půdy v les“, je prý v podhorské oblasti nejen svěžejší vzduch a čistší voda, ale zvýšil se také turistický ruch. To znamená, že nárůst zaznamenaly i příjmy pana Pchana, který byl i s rodinou do té doby závislý na minimální mzdě za těžkou práci v zemědělství. Noví výletníci vnukli Pchanovi ideu postavit jídelnu a ubytovnu, a z té teď jeho rodina žije.
Kuriózní reportáž přinesl 21. ledna deník Kuang-ming ž’-pao. V roce 2008, tedy v roce olympijských her, se prý má narodit osmnáct milionů „olympijských dětiček“. Za několik dní navíc začne rok krysy a Číňaně věří, že děti narozené v tomto roce jsou chytré a mají dobrý temperament. Jak ale říká zpovídaná paní Čchen, toho času v šestém měsíci těhotenství, to, že je letošek i rokem olympijských her, je mimořádně dobré znamení. Potenciální matky prý loni na internetu pátraly po tom, kdy nastane ten nejšťastnější den vhodný k narození jejich potomka. Bylo nutné, aby se blížil datu olympijských her. Nakonec na to přišly. Těm nejšťastnějším se podaří porodit dítě 8. 8. 2008. Osmička je totiž pro Číňany šťastným číslem. Každý baby-boom ovšem zároveň s sebou nese obavy o budoucí uplatnění narozených, o to, zda a jak se dostanou na vysokou školu a jaké najdou zaměstnání. Podle zástupce ředitele pekingské gynekologické kliniky pana Čanga se v posledních několika letech rodí mnoho dětí, zejména minulý rok Prasete byl velmi plodný. Letos prý není důvod, aby novorozených dětí valně ubylo. Přes tři tisíce rodičů už prý pojmenovalo své potomky, hlavně chlapečky, Ao Jün (tedy „olympiáda“), případně stejně znějícími slabikami zapsanými jinými znaky. Chtějí tak dosáhnout toho, aby si už ve jménu nesly něco ze vzrušené a slavné olympijské atmosféry. Na setkání „olympijských dětiček“, které proběhlo v minulých dnech v Pekingu, se sešly právě podobně pojmenované děti. Tedy ty, které se narodily například ve dnech, kdy bylo pořadatelství OH Číně přiklepnuto. V Číně najdeme také mnoho dětí se jmény čínských olympijských maskotů. Je jich údajně přes čtyři tisíce, nejoblíbenější jsou prý jména „Ťing-ťing“ nebo „Jing-jing“.
Agentura Nová Čína (Sin-chua) si 20. ledna výrazným titulkem libuje, že německo-čínské vztahy jsou na dobré cestě. Projevem zlepšující se situace je i plánovaná návštěva německého ministra životního prostředí do Číny. Jako vždy je i zde nejvýraznějším kritériem čínských zahraničních vztahů postoj druhé strany k „politice jedné Číny“ – a německá strana v minulých dnech prohlásila, že nebude podporovat jakékoli úsilí Tibetu o nezávislost. Stejně tak vyhlásila, že v otázce Tchaj-wanu respektuje jednotnou Čínu. Podle čínských médií se tak prý zdá, že končí období těžkostí ve vzájemných čínsko-německých vztazích.
List Nový Peking (Sin-ťing pao) přinesl prohlášení vědců z čínské akademie, ve kterém vyjadřují názor, že je třeba posílit angažovaný výzkum týkající se zvedání hladiny světového oceánu. Podle vyjádření Úřadu pro moře a oceán za rok 2007 se totiž má mořská hladina podél čínského pobřeží v nejbližších třiceti letech zvyšovat rychleji, než je celosvětový průměr. Jak říká profesor Wang z Institutu pro výzkum Země a vodstev, nehrozí sice možná bezprostředně zatopení měst, je ovšem třeba očekávat různé kalamity. Zároveň prý je třeba vidět, že změny hladiny oceánu budou mít zcela konkrétní vliv i tam, kde by to laik neočekával – například na stav podzemní vody nebo i na plánování výstavby. „Od osmdesátých let vědci na celém světě diskutují o globálním oteplování, některá přímořská města se však o tyto problémy doposud dostatečně nezajímají,“ varuje autor článku s tím, že zvedání mořské hladiny a klimatické změny bezesporu souvisejí, i když třeba ještě přesně nevíme jak.
Na internetových stránkách Web lidu (Žen--min-wang) zveřejnil v lednu Národní úřad pro životní prostředí seznam sto třiceti nadnárodních korporací, které při investování v Číně nerespektovaly pravidla ochrany životního prostředí. Tyto firmy využívají bílých míst v čínské legislativě a dovolují si to, co by v domovských zemích nemohly, tvrdí autor článku. Nově publikovaný seznam nezodpovědných firem však zdaleka není vyčerpávající. Autor také kritizuje „některé místní vlády“, jež v lačnosti po investicích a zisku „přihmouří oko“ nad nezákonným jednáním společností, a tak se podílejí na celkovém neblahém vývoji životního prostředí. „Ze seznamu vidíme, že z těchto sto třiceti firem je mnoho evropských, amerických a japonských celosvětově proslulých značek, nezřídka oceňovaných i pro dobrý přístup k životnímu prostředí. Nezvýšíme-li ostražitost, změníme se ze světové továrny na světové smetiště,“ píše autor článku. A sebekriticky dodává: „Na Západě může neekologické chování firem způsobit odpor spotřebitelů, kteří se zhusta zajímají i o tento rozměr zboží, zatímco Číňany zajímá pouze kvalita a cena.“ Poslední odstavec článku vypočítává úkoly, které v této oblasti před Číňany leží: vybudovat koherentní legislativu a postarat se o její uvedení do praxe.
Z čínského tisku vybírala Anna Zádrapová.