Jak dál na Radiožurnálu?

Odvolání na základě mediálního tlaku

Změny v programovém obsahu Radiožurnálu vyvolaly nespokojenost řady posluchačů, jež vedla k diskusi, které se věnoval snad každý společenský list. Následné odvolání hybatelky změn Barbory Tachecí se zdá být důkazem, že média mohou nepřímo způsobit změnu ve vedení jiné mediální instituce. Proto jsme položili několika aktérům celé kauzy 4 otázky, přičemž poslední dotaz na nástupce odvolané ředitelky Alexandra Píchu se od těch ostatních pochopitelně trochu liší.

1.
Co vám vadilo na změnách v programovém schématu, jež prosadila Barbora Tachecí?

2.
Co bylo podle vás hlavním důvodem jejího odvolání?

3.
Jaká by měla být úloha Radiožurnálu mezi ostatními veřejnoprávními a komerčními stanicemi?

4.
Jaký by měl být následující postup ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka? (Jaký bude váš následující postup? Zůstanou na svých pozicích lidé, které přijala Barbora Tachecí?)

 

Alexandr Pícha, ředitel Radiožurnálu

1. Barbora Tachecí nastavila schéma dobře. Odpovídá ještě lépe potřebám zpravodajské stanice, jejíž program musí být flexibilní. Ověřili jsme si to třeba teď při dlouhých přímých přenosech kolem volby prezidenta. Výhodný je také větší prostor pro aktuální zpravodajské příspěvky.

2. Ctím standardní firemní kulturu, která je i v naší instituci, a nevyjadřuji se k pracovním a personálním záležitostem, které nejsou v mé kompetenci.

3. ČRo 1 – Radiožurnál je zaměřený hlavně na aktuální zpravodajství a publicistiku. Forma musí být přístupná dennímu rytmu širokého spektra posluchačů. Věřím, že splňujeme základní úlohu, a to, aby naše vysílání podávalo pravdivý obraz událostí, které jsou důležité pro naši společnost a posluchače. Samozřejmě musíme vysílat přístupnou formou a také o zajímavých událostech, včetně sportu, motorismu apod.

4. ČRo 1 – Radiožurnál se bude nadále opírat o profesionály, kteří už mají z působení v Českém rozhlasu dlouhodobé zkušenosti. Ale stejně důležité je, že se neuzavíráme a přišli k nám lidé se zkušeností z dalších médií. Rozhodující je, jak je kdo platný pro kvalitní rozhlas veřejné služby. Mám velmi dobrý pocit z toho, že se dá o naprostou většinu poctivých lidí na Radiožurnálu opřít.

 

Lubomír Gombos, iniciativa posluchačů Nechceme přeladit

1. Všichni se shodujeme, že se snížila kvalita zpravodajství a publicistiky. Kritizujeme neprofesionální způsob výběru, řazení a sestavování zpráv (časté zapomínání na základní otázky, co, kde, kdy, kdo) a tendenci sahat po odlehčených a společensky nedůležitých tématech. Mnoho času zabírá zbytečné anoncování zpráv a sebereklama. Tristní je kvalita projevu nových moderátorů, nezapomínejme, že pro rozhlasového pracovníka je český jazyk nepřekročitelnou normou a hlavním nástrojem obživy.

Konkrétně nám vadí zrušení diskusních pořadů, do kterých mohli posluchači telefonovat, zrušení investigativních reportáží, spotřebitelského magazínu, Motožurná­lu, čtení ze zahraničního tisku, rubriky o mé­diích, obsáhlé předpovědi počasí a dalších jedinečných rubrik, které se snažily osvětlit kontext jevů a událostí v dnešním složitém světě nebo poskytovat praktické informace, užitečné pro posluchače.

2. Odvolání Barbory Tachecí nebylo naším cílem, jde o svrchované rozhodnutí a vnitřní záležitost rozhlasu. Na druhé straně jsme přesvědčení, že vedení rozhlasu by mělo reagovat na změny, se kterými jsou posluchači nespokojeni. Nešlo nám však o osobu paní ředitelky, ale v první řadě o kvalitní a seriózní Radiožurnál, což jistě není v rozporu s moderním a dynamickým. Podle našeho názoru stanice razantními a necitlivými změnami utrpěla. Následovat by měla výměna nováčků, kteří nesplňují kvalitativní požadavek na zaměstnance veřejnoprávního rozhlasu.

3. Úlohu a zaměření Radiožurnálu mezi ostatními stanicemi Českého rozhlasu určuje vedení rozhlasu. Úlohu Českého rozhlasu určuje zákon. Zásadní je otázka: Chce být Radiožurnál prestižní zpravodajsko-publicistickou stanicí, nebo tuctovou stanicí pro široké posluchačské masy? Odpověď jsme zatím neslyšeli.

Je nepochybné, že způsob vysílání musí být odlišný (rozuměj kvalitnější a důstojnější) od komerčních stanic. Bude-li Radiožurnál kopií privátních rádií, může být zpochybněna existence celého Českého rozhlasu. Hrozí nebezpečí, že porostou hlasy volající po snížení či zrušení koncesionářských poplatků, což povede ke ztrátě nezávislosti rozhlasu. A nezapomínejme, že stále nad rozhlasem visí hrozba jeho privatizace či zestátnění.

4. Otázkou nyní je, jak se zachová šéfredaktor Alexandr Pícha. Dosud tvrdil, že vše, co dělala Barbora Tachecí, je skvělé, úžasné, moc tomu fandí a že oproti loňsku nezaznamenal ve vysílání skoro žádné změny. Protože ale nešlo o Píchovu vizi, doufáme, že dostojí svým profesionálním závazkům a začne po svých podřízených vyžadovat důsledné dodržování Kodexu Českého rozhlasu a Žurnalistických zásad, jejichž je mimochodem spoluautorem. Snad konečně pochopí, že spokojený posluchač je jeho hlavní a jediný zákazník.

Odchod Barbory Tachecí je prvním krokem vedení rozhlasu v nápravě omylů a návratu vysoké úrovně Radiožurnálu, a předpokládáme, že přijdou další kroky, včetně veřejné debaty o koncepci Radiožurnálu, potažmo ostatních rozhlasových okruhů.

 

Dana Jaklová, místopředsedkyně a tisková mluvčí Rady Českého rozhlasu

1. Rada ČRo vzala koncepci Radiožurnálu předloženou Barborou Tachecí na své prosincové schůzi na vědomí. Mně osobně na změnách programového schématu Radiožurnálu nic nevadilo. Jiná věc je, jak podle tohoto schématu stanice začala nově vysílat po 1. 1. 2008. Rada ČRo se od Nového roku zabývá Radiožurnálem každý týden na zasedání svého předsednictva. Na veřejné schůzi 30. 1. 2008 přijala rada k novému vysílání prohlášení, které je zveřejněno na webových stránkách Rady ČRo.

2. Rada ČRo vzala 6. 2. 2008 na vědomí informaci generálního ředitele ČRo Václava Kasíka, že 5. 2. 2008 odvolal Barboru Tachecí z funkce ředitelky Radiožurnálu. Na vědomí tuto informaci vzala šesti hlasy šesti přítomných členů Rady ČRo. Můj hlas byl jeden ze šesti.

3. Radiožurnál považuji za hlavní stanici veřejnoprávního rozhlasu a za nejvýznamnější zpravodajsko-publicistickou rozhlasovou stanici v rozhlasovém éteru ČR. Přála bych Radiožurnálu, aby byl jako nejvýznamnější zpravodajsko-publicistická stanice vnímán i posluchači.

4. Očekávám, že ředitel Kasík bude dbát na co nejefektivnější využívání prostředků koncesionářů při výkonu veřejné služby veřejnoprávního rozhlasu, který řídí.