eskalátor

Pro české kurátory se už stalo samozřejmostí zapůjčovat si medijní kresby z Nové Paky. Do povědomí se zapsaly v rámci projektu Jitro kouzelníků ve Veletržním paláci (1996), často jsou vystavovány v kontextu art brut nebo okultních inspirací v umění. Aktuálně si kresby J. Tonna, J. Kováře a dalších médií našly místo na přehlídce Hypnos ve francouzském Lille. Expozice spiritismu se ovšem těší zájmu i přímo v Nové Pace, kde je možné ocenit propojení obrazů imaginárních krajin a vegetace z jiných planet s mineralogickými sbírkami zdejší Klenotnice. Jenže ředitel muzea Miloslav Bařina odchází do důchodu a jeho kolega Ivo Chocholáč, znechucen politickými tlaky, podal výpověď už před půldruhým rokem. Oba museli expozici už od otevření v květnu 1997 hájit proti různým útokům, vedeným zvláště ze strany zdejších církví. Nad galerií s její sbírkou jsou mraky zatažené.

J. Typlt

 

Po sporném rozhodnutí vedení Středočeského kraje o odvolání ředitele Českého muzea výtvarných umění (viz A2 č. 4/2009) odvolalo v polovině března šéfa své Galerie Klatovy/Klenová i vedení Kraje plzeňského. Petici proti zásahu středočeských politiků teď tedy v galeriích, na uměleckých školách, v kavárnách a na e-mailových fórech střídá petice proti aktu jejich plzeňských kolegů. Tu druhou již podepsalo přes 1300 lidí. Nyní již bývalý ředitel Marcel Fišer za deset let svého působení v čele instituce dokázal uspořádat řadu mezinárodních sympozií, úspěšných výstav domácích i zahraničních umělců a založil cenu Start Point. O důvodech svého odvolání se však on, podobně jako veřejnost, může jen dohadovat, protože je rada kraje až do 27. března nebyla schopna konkretizovat. Spekulace o tom, že skutečnou pohnutkou radních bylo angažmá bývalého ředitele v ODS, které sociálnědemokratické vedení kraje špatně snáší, odmítl v rozhovoru pro plzeňskou redakci ČRo radní V. Koubík. Obecně přitom konstatoval zjištěné nesrovnalosti a odkázal na tiskovou konferenci, která se měla konat čtrnáct dní po sesazení ředitele.

F. Pospíšil

 

Zájmové sdružení Toulcův dvůr začalo před pár dny mobilizovat veřejnost, aby zabránila plánům na masivní obytnou zástavbu pražské lokality Trojmezí. Nesouhlas se zásahy do této unikátní lokality vyjádřila i Strana zelených Prahy 10, 11 a 15. Věc komentoval pro ČT i starosta Prahy 10 Vladislav Lipovský (ODS) a nechal se slyšet: „Chceme, aby tam vznikl centrální městský park, aby tam samozřejmě byla zachována ochrana zeleně, ale rovnou říkám, že k nějaké zástavbě tam pravděpodobně dojde.“ A slyšet se nechal i pražský radní Martin Langmajer (ODS) v MF Dnes: „Pokud se tam bude někdy stavět, tak pouze málo, nebude to více než dvě stě bytů. To území je potřeba nějak regulovat a stabilizovat z hlediska zeleně a my to chceme vyřešit jednou provždy.“ Petici za zelené Trojmezí sice podepsalo během krátké doby 16 tisíc občanů, přesto ale Zastupitelstvo hlavního města Prahy na svém zasedání 26. 3. rozhodlo o zařazení Trojmezí mezi celoměstsky významné změny územního plánu. A tak výstavbu schválilo. Jakou reálnou šanci mají občané, chtějí-li zvrátit rozhodnutí svých volených zástupců?

J. Bohutínská

 

Radní Českého rozhlasu pokračují ve svém boji s ředitelem ČRo Václavem Kasíkem. Po vykonstruované kauze údajně „fašistického“ Radia Wave, která by mohla sklidit potlesk stranických sekretariátů leda tak v padesátých letech, a rozhodnutí o zrušení jednoho z nejsledovanějších projektů ČRo, gorilí reality show Odhalení (obraz prý do rozhlasu nepatří – radní si zřejmě ještě nevšimli toho, že webové stránky s audiovizuální produkcí má většina světových rozhlasových stanic), zaútočila rada znovu. Tentokrát se jí nelíbí, že se Kasík málo zasadil o doložení lustračního osvědčení svého sekretáře Libora Křivky. Ten ovšem ihned poté, co se jeho jméno objevilo v seznamu vojenské kontrarozvědky, z rozhlasu odešel. Podle Kasíka pochybilo personální oddělení, podle rady Kasík, jak jinak. Na kádrování by si ale tahle rada měla dát větší pozor. Vždyť by mohl někdo poukázat na to, že radní Antonín Zelenka a Pavel Hazuka poučovali za normalizace děti o kvalitách prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda a Maria Ptáčková podle svého oficiálního životopisu „svou profesní dráhu zahájila v roce 1972 jako redaktorka regionálního deníku Jihočeská pravda“. Je možné ale od nich čekat, že pochopí, jak ve svých funkcích jen ztrapňují sami sebe?

J. G. Růžička

 

Většina subkultur dneška má své uniformy, podle nichž se jejich členové navzájem poznají. Móda pronikla i tam, kde by ji málokdo čekal, a tak už máme firmy nejen zaručeně punkové, ale i ty, které oblékají neonacisty. Zřejmě nejoblíbenější značkou dnešních neonacistických hololebců je oděvní firma Thor Steinar, která své zaměření ani příliš neskrývá. Runu má přímo ve znaku, a i když na jejích mikinách nenajdete přímo svastiku, používané motivy nemají k nacistické symbolice zrovna daleko. Právě tuto firmu ale nyní koupil arabský investor Faisal Al-Zarooni. Můžeme se jen domnívat, zda věděl, co si to vlastně kupuje, faktem ale je, že tenhle ohoz už není od nynějška rasově čistý, což je dobrá zpráva. Náckům tedy nezbude než vyházet plné skříně poměrně drahých hadrů této značky a poohlédnout se po nové módě nebo chodit naholo úplně. To se pak teprve s jistotou poznají.

L. Rychetský