V chomoutu nezávazných doporučení (A2 č. 11/2010)
K Mikešovi bude užitečné se vracet, tvrdil Petr Bílek v Literárním zápisníku. Souhlasím. Představme si vyučující/ho v národnostně smíšené třídě. Přečte dětem pohádku o Mikešovi a nabídne jim Bílkovy „desítky jiných vysvětlení než ilustraci xenofobie“, například interpretaci Mikešova putování po světě jako „cizostního prvku“. Romské a neromské děti si pak o přestávce nabančí, protože na rozdíl od vyučující/ho je v pohádce oslovilo něco, co si vyložily jako rasismus.
Každá doba vtiskuje literárnímu dílu své akcenty. Poté, co bylo téměř zaživa upáleno romské děvčátko, není dost dobře možné obcházet xenofobii obloukem. Vyučující tedy budou Mikeše buď „zatloukat“, nebo si s výkladem díla v aktuálním kontextu poradí. To není sociální inženýrství; to je myšlení v souvislostech. Jsou na ně studující na fakultách připravováni?
Druhá poznámka P. Bílka se týká příručky Kultura genderově vyváženého vyjadřování (www.msmt.cz). Nevybočuje z obvyklé argumentace a) nepsaly to bohemistky, b) něco se nám tu nařizuje. Problém je synekdochicky bagatelizován: autorkám se podsouvá, že chtějí změnit vnímání světa používáním lomítek –i/-yně, podstata věci se vytratila. Ve skutečnosti šlo autorkám i MŠMT o to poukázat na jazykový úzus jako na nástroj možné diskriminace a pěstovat vnímání jejích indicií. Nic se tu nikomu nenařizuje a umístění jazykových doporučení na webu MŠMT není oxymórem, stejně jako nejsou oxymórem jazyková doporučení na webu Ústavu pro jazyk český.
Téma jazykové diskriminace je společné jazykům bez ohledu na mluvnickou stavbu a má více rovin: kromě bohemistické také obecně jazykovou, genderovou, sociální, psychologickou, etickou, jazykově srovnávací. Na rozdíl od kritika prováděly autorky výzkumy jazykového úzu jako sociálního a socializujícího faktoru, jenž vždy podporoval hierarchie pohlaví.
Ženy dávno vstoupily do veřejné sféry; rovnocenné postavení v ní si ale musejí pracně vybojovávat. Povolební vstup 44 žen do politiky komentovala TV Nova: „Když už nic jiného, aspoň bude na politiky hezký pohled“ a MF Dnes rovnou vyhlásila anketu Miss parlament. Nemusíme být bohemistky, abychom vnímaly stereotypní spojování žen s půvaby a mužů s odborností. Nemusím vystudovat dendrologii, abych mohla kritizovat kácení lípy v naší ulici.
Nedávno mi kolega-vědec na žádost o konzultaci odepsal, že nemá čas; kromě práce na fakultě má malé děti a účastní se vaření, žehlení… To vědkyně důvěrně zná, jen o tom nikdy nikomu nepíše; riskovala by odpověď: „Tak se držte plotny, ženská, a nepleťte se do vědy.“
V ekonomice se hrozíme „Řecka“; zato ve vztazích mezi pohlavími necháváme plíživě nastupovat „Itálii“. Jestli kolegovu dceru jednou někdo vykáže z trhu práce k plotně, jestli má být žena pouhou ozdobou úspěšného muže nebo může utvářet svůj život navzdory předsudkům, se rozhoduje i v debatách o jazykové diskriminaci. Mimochodem, před dvaceti lety taková debata v Itálii ztroskotala.
Jana Valdrová
Ad eskalátor F. Tomáše (A2 č. 12/2010)
Ráda bych upřesnila některé informace týkající se situace kolem Wifi ve všeobecné studovně NK ČR, které se objevily v A2 v rubrice eskalátor. Autor popisuje situaci, která již několik týdnů neodpovídá realitě. Předně je technologický upgrade Wifi systému pro čtenáře zařazen do plánu FRM na rok 2010 a v současné době probíhá výběr technologie. Přesto jsme, ve snaze maximálně vyjít vstříc našim čtenářům, přijali alespoň nouzové řešení, které technicky rozšiřuje počet přihlášených až na 50 účastníků. Protože instalovaná technologie neumožňuje standardně takové zatížení, je nutné (v současné době již automaticky) restartovat AP při vyčerpaní kapacity pro připojení. Porovnání s McDonald‘s je sice sugestivní, ale naše situace je významně omezena smlouvou s nekomerčním ISP, kterým je CESNET, na druhé straně nám poskytuje vysokou konektivitu za přijatelných nákladů. Věřím, že se tímto situace vysvětlila.
Barbora Stýblová, tisková mluvčí Národní knihovny ČR