Ad Solidní rozhořčení (A2 č. 14/2011)
Studuji v Madridu a již dva roky pracuji ve svém oboru. Mám k textu Radka Bubna o současné situaci ve Španělsku jednu poznámku. S los indignados lze v mnohém souhlasit, jejich požadavky jsou naprosto legitimní, přestože koncepčně jim k jednoznačným požadavkům chybí mnoho. Přesto mi připadá, že mnoho z nich radši demonstruje, než by si nějakým způsobem hledali práci. Tu není lehké sehnat, ale ve velkých městech se dá (se znalostí jazyků) najít vcelku bez problému. Další potíž vidím v nedostatku praxe. Minimální procento vysokoškolských studentů totiž pracuje. Tudíž po ukončení studia netuší, co práce obnáší. Na vině je dle mého celá společnost, jelikož je nedostatečně motivuje ke studijním brigádám a ke studiu jazyků. Los indignados by se dle mého měli spíše než o politickou změnu zasadit o způsob výchovy.
Ondřej Vachta
Otevřený dopis Jiřímu Bartoškovi
Vážený pane Bartoško, obracíme se na Vás touto veřejnou cestou v souvislosti s Vaší reakcí na žádost zástupkyně ombudsmana ve věci odvysílání dokumentu Petra Lněničky Umírající Mattoniho lázně Kyselka. Dokument jste odmítl odvysílat, ač neusiloval o soutěžní kategorii. Jeho smyslem byla propagace snahy o záchranu tohoto nikterak od Karlových Varů vzdáleného cenného souboru památkových staveb. Záchranu lázní Kyselka žádá také 14 000 signatářů petice zachrante-lazne-kyselka.cz/cz/. Vy jste novinářům v této věci sdělil: „Navíc bychom upadli do vlastní pasti, obracely by se pak na nás organizace, které mají nějaké problémy, ovšem přenesly by je na nás.“ Asociace není organizací, která má „nějaké problémy“! Problémy má především současná společnost, která připustí, aby vedle firmy bohatnoucí na využívání přírodního bohatství této země mohlo být ničeno kulturní dědictví zanechané nám kultivovanými předky. Vážený pane Bartoško, Vaším postojem jsme my, lidé, kteří ctí a chrání národní kulturní dědictví, zklamáni.
Pavel P. Ries, prezident Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, kráceno
Otevřený dopis poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, v nejbližší době budete rozhodovat o podobě zákona o DPH a spolu s ní rovněž o osudu českých knih. Další jejich daňová zátěž se odrazí velmi negativně na jejich produkci, ztíží přístup občanů k nim a následně v delším časovém měřítku poškodí rozvoj vzdělanosti a konkurenceschopnosti celého národa. Knihy a čtení nejsou pouze zábavou, nýbrž jedním ze základních a ničím nenahraditelných prostředků vzdělávání a intelektuální kultivace. Beletrie představuje jen čtvrtinu současné knižní produkce a zvýšení daně dopadne nejtíživěji právě na učebnice, odborné a překladové knihy. Dvě stě milionů korun, které se při zvýšené DPH podle odhadu ministerstva financí z prodeje knih vyberou navíc, je částka pro státní rozpočet nevýznamná, naopak zúžení knižní produkce může mít v budoucnu vážné důsledky.
V EU je dnes jedinou zemí, která nepodporuje produkci vlastních knih, Bulharsko. Ve dvaceti pěti z celkem sedmadvaceti členských států EU jsou knihy daňově zvýhodněny a Dánsko nahrazuje daňovou úlevu prostřednictvím velkorysých nákupů veřejných knihoven, na něž věnuje 0,4 % svého HDP. Naprostá většina Evropy tak vyjadřuje přesvědčení o významu knih pro celou společnost a růst jejího potenciálu.
Žádáme vás proto, abyste se seznámili s vlivem DPH na různorodost knižní produkce. A abyste v otázce budoucnosti knih zapomněli na programové rozdíly, odložili pohodlí stranické disciplíny a zabránili hrozící škodě. DPH na knihy je nyní ve vašich rukou a každý z vás by si měl být vědom své odpovědnosti za vzdělání a rozvoj české společnosti, jakož eventuálně i viny, již na sebe hodlá vzít. Potřebná struktura knižního trhu, velká i malá a specializovaná nakladatelství a dostatečná síť knihkupectví, která zprostředkovávají bohatou nabídku knih – to vše roste pomalu, ale dá se zničit velmi rychle.
Vladimír Pistorius, Marek Pečenka, Jan Dvořák, Lubomír Houdek, Mária Olšanská, Jan Šabata, Miroslav Balaštík, Milan Gelnar, Milan Trávníček, Jiří Seidl, Vít Houška, Ladislav Horáček, Petr Karas, Iva Pecháčková, Tomáš Böhm ad. (celkem 102 knihkupců, nakladatelů a představitelů profesních organizací)