Žít Krno
Zoologická zahrada města Krno (dříve Brno, viz www.zitbrno.cz) bude propouštět. Snížení počtu zvěře až o dvacet procent je podle ředitele zahrady Martina Hovorky jen jedním z úsporných opatření, která zahrada plánuje. Krněnská ZOO tak reaguje na dvacetiprocentní snížení dotací příspěvkovým organizacím od města. „Najali jsme externího auditora. Která zvířata musí zmizet, vybere medvěd," sdělil Hovorka. Kritici se tak obávají, že v ZOO zůstane pouze žába a zajíc.
Propouštění zvěře kritizují také představitelé zvířecích odborů, vlčice Akéla a medvěd Balú: „O hyeny, lenochody nebo papoušky nemáme strach, ti se v Krně uchytí. Ale co si počne had, krtek a vypelichaný sokol?" Většina odborově neorganizovaných zvířat propouštění tak vážně nebere, jak sdělily redakci například lamy: „Nemáme strach. Vždycky můžeme jít do IBM nebo Moravia IT." Mýval, jenž nechtěl být jmenován, dostal prý nabídku z městských lázní: „Hledají kotelníka, o tom jsem vždy snil," uvedl.
O svou budoucnost se nebojí ani většina lidoopů, lukrativní nabídky z televizních reality show museli kvůli smlouvě se ZOO odmítat již několik let, současná krize jim však paradoxně otevřela nové možnosti: „Díky vyhazovu ze ZOO teď nevím, kam dřív. Pro Novu píšu sitcom a pro Krno územní plán," sdělil redakci jeden ze šimpanzů. Díky svým konexím již prosadil gorily do Městské policie a orangutany za městské přepážky.
Někteří však mají strach, například orel mořský vyjádřil vážné obavy o svoji budoucnost: „Vypínat se majestátně nad krajinou vás dnes už neuživí. Asi se nechám přeškolit na supa a poletím dělat exekutora." Odborově neorganizovaní vlci se pak zajímali o cestu do Modřic. „Ve Frutě dělají hořčici. Třeba se nám podaří namaskovat za hyeny," uvažoval nahlas vůdce smečky renegátů. Kdo se změn vůbec nebojí, jsou surikaty: „My na to dlabem, nám stačí zapanáčkovat a adopce sypou," uvedla surikatí kmotra ve svém honosném podzemním budoáru. „Žijem, jak se dá," upřesnila.
Ani ředitel Hovorka se změn neobává: „Nižší tvorové by měli konečně pochopit, že zvěř je tu kvůli ZOO, nikoliv naopak. Zvláště pak v současné složité ekonomické situaci by se měl každý zamyslet především nad sebou. Nechci kritizovat konkrétně slony, ale máme tu zvířata, kterým by sloní snídaně stačila na jeden rok, dva měsíce a dvacet tři dní. Takže každý by měl začít především u sebe, sloni."
Škrty ale nečekají jen místní zvěrstvo, postihnou i stánky s občerstvením či veřejné toalety: „Nebudou se rušit, ale slučovat," zdůraznil Hovorka, „stejně nikdo nepoznal rozdíl." Strategie úspor je však jasná: „Co vydělává, to musí pryč. My žijeme z příspěvků," zakončil ředitel ZOO.
Koleslav Antonín Krněnský-Černovický
Ptáků ubývá
Česká společnost ornitologická (ČSO) upozorňuje na výsledky své analýzy změn početnosti ptáků do letošního roku 2011. Množství ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy. Nejhůře jsou na tom ptáci zemědělské krajiny a nezdá se, že by se dařilo negativní trend zastavit. Stále přicházíme o skřivany, čejky, chocholouše i o ptáky roku 2011 – strnady obecné.
Ptáci jsou dobrým indikátorem stavu přírodního prostředí, protože stojí na vrcholu potravní pyramidy a současně rychle reagují na změny prostředí. Pokud se podmínky pro některý druh zlepší, rychle se to projeví. Skutečnost je ale přesně opačná. Neblahou novinkou letošního roku je, že dobře na tom nejsou ani lesní ptáci. Do poloviny devadesátých let jich přibývalo, za posledních patnáct let se jejich početnost pomalu, ale vytrvale snižuje. V doposud provedených studiích identifikovali naši odborníci několik hlavních vlivů, které početnost ptáků ovlivňují. Jsou mezi nimi jak probíhající klimatické změny, tak zejména současné způsoby zemědělského hospodaření. Co stojí za úbytkem lesních ptáků, dosud nevíme.
Sběr údajů o početnosti ptáků je nejstarším výzkumem „občanské vědy". Dvakrát za sezonu počítají ptáky na více než stovce lokalit dobrovolníci z ČSO bez nároku na odměnu. Výzkumy proto můžeme opřít o unikátní třicetiletou řadu výsledků, jejichž získání by bez dobrovolného zapojení amatérských ornitologů nebylo možné. Grafy vývoje početnosti jednotlivých druhů jsou přístupné na jps.birds.cz/vysledky.php.
Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické