Kurátor Ronald de Leeuw
Kunsthistorisches Museum, Vídeň, 18. 10. 2011 – 8. 1. 2012
Nejhorší byly promrzlé ruce. Alegorie zimy: kosmatý stařík (jen výjimečně dívka nebo anděl) si zahřívá ruce nad nádobou s uhlíky. Na vídeňské výstavě zimních motivů v západoevropském výtvarném umění, nazvané Zimní pohádka – od Bruegela po Beuyse, se objevuje velice často. Na obrazu Louise de Caulleryho si například veze hrnec ohně na saních tažených dvěma zachmuřenými pěšími sovami (moudrost a stáří). Jiný, očekávatelný, ale v pečlivě ponurém provedení přece překvapivý kulturně geografický přesun se odehrává v díle Karla van Mandera Ukřižování na sněhu: Golgota se nachází v Holandsku, nad řekou, naproti hrad, těsně před setměním, pod třemi kříži se potulují krysař a prodavači teplých pochutin. Podobně hřejivou nejistotu vyvolá „romantické" posezení polonahých cikánů u ohně, ovšem na sněhu, pod mohutnou spletí větví pokrytých jinovatkou. Dominantou výstavy, připravené hostujícím amsterdamským kurátorem, jsou díla holandských malířů, zvláště jejich zachycování zimního světla: dopolední oslepující jas, paprsky zpoza mraků, posupné brzké šírání, těžké stíny stromů na ledě s téměř plochými figurkami ubíhajícími dozadu, do hluboké perspektivy, jako třeba na malbě Aaerta van der Neer. Vystavených děl je celkem 180 (dvacáté století naprosto zanedbatelné, Beuyse v názvu si Ronald de Leeuw mohl odpustit), známých jmen mnoho, ale drobných úkroků z navyklého ještě víc. Například Boelovo lovecké zátiší s ptáky – ale podivnými ptáky! A zabijačky.
Josef Obruč
VerTeDance Company & Zrní
Kolik váží vaše touha?
Divadlo Ponec, Praha, premiéra 12. 12. 2011
Taneční divadlo VerTeDance vytvořilo svou novou inscenaci Kolik váží vaše touha? společně s kladenskou kapelou Zrní. Hudebníci jsou skrytí v pozadí jeviště, viditelné jsou pouze jejich matné stíny, hrají ale naplno a jsou tak regulérními spolutvůrci inscenace, nejen živým hudebním doprovodem. Hlasitostí a rázností své muziky nejednou v průběhu třičtvrtěhodinové choreografie zastíní samotné tanečnice – tehdy sluchový dojem z hudby dominuje nad vizuálním dojmem z tance. (VerTe, Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová, už s muzikou tímto způsobem pracovaly, když do inscenace Emigrantes přizvaly kapelu Dva.) Na jevišti jsou vedle Kotlíkové a Ondrové ještě tanečnice Helena Arenbergerová a Lucia Kašiarová. Režijně a choreograficky s nimi spolupracovali režisérka Petra Tejnorová a Peter Jaško, který je z tanečního souboru slovenských expatů Les SlovaKs. Svou touhu si při příchodu do hlediště mohou na přenosné váze poměřit i diváci. Pak už jí dají na jevišti průchod čtyři tanečnice. Je to průvan touhy, který občas zesílí v trochu nepříjemný vítr. Oblečení je jako maska, je ale nahota upřímnější? Oblečení jde na jevišti dolů, ale ne docela, emoce se projevují křikem, tanečními pády, které končí nohama plnýma čerstvých modřin, prskáním žen – šelem kočkovitých, které svůdné kočičí pohyby dovádějí ad absurdum. Žena je objekt, říká se na jevišti. Je to až moc jednoduché. Ironické, doufejme, protože zcela jasné to z viděného není.
Jana Bohutínská
Josef Daněk, Ken G. Hay, Vojta Horálek
Something about to happen / Co se stane v roce 2012?
Komunikační prostor Školská 28, Praha, 6. 12. 2011 – 8. 1. 2012
Co se stane v roce 2012? Bude konec světa? Nahradí umění jazyk? Bude nalezen lék na nudu? Uvede společnost Apple na trh syntetický mozek? Nebyl by to ani konec roku, aby nějací umělci nepřišli s předpověďmi na rok následující. Zejména jedná-li se o tak očekávaný (některými) rok, jakým je 2012, spojovaný s koncem či novým začátkem světa. Své předpovědi můžete přijít vepsat na stěnu Komunikačního prostoru Školská 28 ještě první týden v lednu. Josef Daněk, Ken G. Hay a Vojta Horálek výstavu připravili spolu s dalšími kolegy z okruhu Moorland Productions a Frozen Academy, což je neformální sdružení výtvarníků a teoretiků, které vzniklo po zániku Ateliéru kresby na brněnské FaVU VUT, zaměřené je ale také na výzkum genderových a feministických otázek. Stane se akademický svět díky internetu irelevantním? Ukáže se, že létající auta nejsou tak skvělá? Získá Mexiko od Spojených států Texas? Budou videohry zabíjet lidi? Bude nutné zabraňovat tání ledovců tím, že pomocí množství bomb bude vychylována rotační osa země? Zavolá mi konečně? Pro osvětlení si můžeme počkat na konec výstavy, kdy se Josef Daněk s Blahoslavem Rozbořilem pustí do sociologické interpretace shromážděných textů. Bude se čas stále zrychlovat, anebo se konečně na chvilku zpomalí?
Lenka Dolanová
Markéta Baňková
Straka v říši entropie
CD, Tympanum 2011
Když v loňském roce vyšla kniha Markéty Baňkové Straka v říši entropie, vyvolávala zpočátku mezi čtenáři (a mezi rodiči především) nedůvěru. Dětská kniha o fyzice? Opravdu si někdo myslí, že si děti budou s chutí číst o Archimedově zákonu? Straka v říši entropie se však stala hitem sezony – s příběhy, v nichž například opice s pakoněm zkoumají, proč hroch ve vodě neklesne ke dnu. „Dokázala vhlédnout do ducha fyziky, který se snaží odpovědět na otázky na pomezí vědy a filosofie. Udělat to v podobě, která je zábavná, je velký kumšt. O to se snaží vědecko-populární literatura. Je to krok jiným směrem, se kterým jsem se nesetkal ani v zahraniční literatuře," řekl o autorce při křtu knihy fyzik Jiří Grygar. Není divu, že se Straka v říši entropie dočkala také zvukové podoby. Nakladatelství Tympanum vydalo audioknihu, kde čeští herci a herečky čtou čtyři příběhy týkající se Archimedova zákona, termodynamiky, setrvačnosti a gravitace. V režii Jana Jiráně účinkují Ivan Trojan, Arnošt Goldflam, Jiří Lábus, Libuše Šafránková, Bára Hrzánová a Libuše Švormová. Vybrané čtyři příběhy jsou skutečně přitažlivé, humorné i poučné. Zúčastnění herci si tento fakt uvědomují a čtení si užívají s chutí. Jen si zkuste poslechnout povídku Králík a zákony přežití v podání Ivana Trojana nebo Tlusťochovu přitažlivost s Arnoštem Goldflamem a Libuší Švormovou. Pro audioknihu tedy platí totéž co pro knihu: pobaví a potěší nejen děti, ale i jejich rodiče.
Přemysl Hnilička