eskA2látor 1

Skončila škola, žáci užívali poslední dny, kdy je klasifikace již uzavřena, neučí se a rozvrh se skládá z nejrůznějších výletů a výstav, na něž netřeba nosit domácí úkoly. Také můj syn prvňáček vyměnil těžkou školní brašnu za batůžek a každý den radostně hlásil, kam zítra zase celá třída vyrazí. Jednou byli v lanovém parku, podruhé si pekli u lesa buřty, pak vyrazili na výlet do Pičína. Spokojen se synovým tematicky zcela předprázdninovým školním programem jsem byl až do chvíle, kdy jsem ve školním sešitku četl, že příště se chystá dopolední „výlet do McDonaldu“, pročež bych měl přibalit místo svačiny stovku, aby ta výprava také za něco stála. Syn se tak prvně najedl tam, kam by jej rodiče nikdy nevzali. Proč, jsme mu dávno vysvětlili, především poukazem na kvalitu fastfoodové stravy. Konotace političtější jsme se rozhodli ponechat na dobu, kdy o ně sám projeví zájem. Když ale hranolky s nezbytnou plastovou hračkou postavila státní instituce na roveň výletu do přírody, vychovala chytře i nás rodiče – bestie prostě nikdy nespí. Synáček se pak na konci školního roku těžko smiřoval s tím, že paní učitelka, která přeci vždycky všechno věděla, mohla být v otázce McDonaldu tak špatně informovaná.