V patnáctém čísle literárního obtýdeníku Tvar můžeme číst rozsáhlou analýzu novely Miloše Urbana Pole a palisáda. Mýtus o kněžně a sedlákovi, jíž převypráví staročeskou legendu o Libuši a Přemyslu Oráči. Autorka článku Joanna Czaplińska zevrubně dokládá spisovatelovy aktualizace a dodává: „Urban ve své próze převyprávěl po staletí opakovanou pověst, ale dekonstruoval ji, přehodil kostky stavebnice, z nichž se příběh skládá, tak, aby s využitím stejných prvků vytvořil novou hodnotu, jíž je history – dějiny z pohledu muže.“ V pravidelné rubrice Slintbloky uveřejňuje své beletrizované zamyšlení Elektrony v drátech, zvucích, větách, tělech také básník a prozaik Pavel Ctibor. Tématem je mu tentokrát pochod elektronů skrze hmotu a barokní, leibnitzovská představa oduševnělé hmoty ústí do poučení: „Jsou v nás ve všech zkarbonizované kanálky, a kdo si je zapudroval přepychem civilizace, všemi potvrzeními hmotné hojnosti, sáhnul na špatný prodlužovák, co prodlužuje možná životy, ne však jejich cenu.“ Patrik Linhart si ve stejném čísle povzdechl nad vítězstvím Plzně v soutěži Evropské hlavní město kultury 2015: „Zkrátka Plzeň je spíše plznička.“
Webový magazín Salon.com informuje o tom, že spisovatel Junot Díaz (autor románu Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda) je génius. Přesněji řečeno, že obdržel stipendium MacArthurovy nadace, které nese název Grant génius. Před ním ho získali spisovatelé, jako je Thomas Pynchon nebo David Foster Wallace.
Anglo-americké literární časopisy se v posledních číslech věnují neliterárním tématům. Zatímco magazín Granta si vybral za téma medicínu, webový Words Without Borders se věnuje ropě. V čísle najdete esej Michaela L. Rosse o propojení ropného bohatství a národní prosperity, povídku ruského autora Alexandra Sněgirova, a také komiksové stripy Libanonského improvizátora Mazena Kerbaje.
Internetová verze týdeníku Publishers Weekly vybrala deset nejlepších románových vypravěčů. Na sedmém místě se umístil číšník Dítě z románu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Nejlepším vypravěčem vůbec je pak M. z cyklu Hledání ztraceného času Marcela Prousta.
Blog Translationista informuje o úmrtí překladatele Michaela Henryho Heima, který překládal i z českého jazyka do angličtiny, a to jak knihy Bohumila Hrabala, tak i Kunderu, Čapka, Nerudu nebo Hiršala.
–red–