Ve Tvaru č. 4/2012 obhajuje Tomáš Gabriel poslední sbírku Jonáše Hájka Vlastivěda. Mimo jiné tvrdí, že „číst Hájka je jako být Brňák a poslouchat Pražáka, jak mluví o moravském víně“. Tamtéž recenzuje Svatava Antošová novou knihu sociologa Jana Kellera a za pomoci hojných citací odkazuje nejen ke knize samotné, ale i k problematice neoliberální politiky.
Na webu Revolver Revue v rubrice Bubínek z 19. 2. 2012 se Mike Baugh bystře zamýšlí nad paralelami mezi románem Johna Weira a motivy z Inženýra lidských duší Josefa Švoreckého. Jeho závěr je konejšivý: „Stejně jako Škvorecký nachází útočiště v kráse i Weir. A ačkoli se jeho román nepřibližuje Příběhu inženýra lidských duší co do hutnosti či záběru, erudicí a tónem se mu vyrovná. Chceli člověk zmírnit smutek z odchodu Josefa Škvoreckého, může nalézt útěchu v Johnu Weirovi.“
Výrazní německy píšící spisovatelé jako Elfriede Jelinek, Peter Stamm, Feridun Zaimoglu nebo Daniel Kehlmann napsali otevřený dopis Georgi Mascolovi, šéfredaktorovi magazínu Der Spiegel, kvůli recenzi Georga Dieze na knihu Christiana Krachta Imperium. Recenzent prý postoje jednotlivých postav připsal autorovi knihy a poté ho napadl z rasismu. Kdyby prý takto přistupovala kritika k uměleckým dílům, byl by to konec svobodného umění. Jak píší spisovatelé, „tohle není kritika, ale pomluva“.
V zahraničí vznikají hned dva zajímavé dokumenty, o nichž se zmiňují na portálu twitchfilm.com. Jedná se o snímek s lákavým názvem Chuck Norris vs. Communism, věnovaný pronikání západní filmové produkce na komunistické, konkrétně rumunské blešáky. Videokazety s nekvalitní xtou kopií byly většinou narychlo nadabovány jedním člověkem. Hrdinka tohoto dokumentu Irina Margareta Nistor jich do rumunštiny nadabovala přes pět tisíc. Druhý dokument je věnován postavě wrestlerové hvězdy mexické kinematografie padesátých až osmdesátých let El Santovi. Scénář píše Guillermo Arriaga (Amores Perros), režii bude mít Carlos Carrera (Zločin pátera Amara).
–red–