Nic jste nepochopili

Ukázky z poezie tří současných polských básníků Szczepana Kopyta, Piotra Macierzyńského a Zofie Bałdygy ukazují, že angažovaností v poezii se zabývají i naši severní sousedé. Komentář překladatele Ondřeje Zajace nás zase přesvědčuje o stěží uvěřitelném – že autorské čtení nemusí být jen nudná deklamace.

Szczepan Kopyt

 

rána

 

nezastaví nás tankery ani letadlový lodě kterýma krájíte oceán

měsíc je na naší straně

síly sopek a tundry nás podporujou

vy přivyklí přepychu se první pokloníte zemi

první políbíte beton dál sázíme na vaši empatii

 

planeta zoraná vyjebaná spálená špinavá nerovnoměrnou

distribucí zadrží vaše

roje letadel

zastaví tanky polí zničí koncentrační tábory pro zvířata

i lidi nepotřebujeme

žádnýho imaginárního boha křesťanů muslimů a dalších

podívejte se na řeky

 

rozvodněný řeky a tající ledovce a sto filmových ran

new yorku

spláchne auta smete zbytečný továrny a osvobodí účastníky

ekonomie hladu

a spadnou servery mezinárodního nacismu a bankovnictví

 

chudý se spojej do stád a pozvou vás na výprodej nápadů

vašich nápadů no jo

mělkej darwinismus osvícenství v gumovejch rukavičkách

falešný autoritářství

to na vás čeká slouhové kapitalismu majitelé točící

mlýnkem na maso vy

co jste nám chtěli zacpat pusu alkoholem a masem

iluzema vzpoury a poetikou reklam podívejte na spodinu

 

bída vaší literatury se před váma odhalí silou oprátek a lamp

scénářema hororů a seriálů lží takzvané historie

už dneska maj ryby hlas děti odmítaj chorobnou práci

 

afrika úspěšně útočí na váš římskej systém hranic a zákonů

síla planety anuluje výběrový řízení pro armádu

mezinárodní korporace se chvějou před velkou kuchařskou

evolucí veganů

kolonie rozvrátí vaši malthusiánskou církev

nic jste nepochopili

 

nezavřete revoluci v televizi

krátká poznámka tenhle text není určen čtenáři

čtenář si ho v duchu předříkává a ví komu patří

posluchač si to tak nebere ale vy co máte svědomí zapatlaný ve ztuhlý

pracovní době

topíte se přesně tak topíte se v bahně chvějte se

podívejte se na města a ulice

 

protože krysy a kočky jsou na našich praporech

jateční zvířata jsou v našich zkreslenejch písních

koňský síly nám zautomatizovaly mozky i svaly mozky

i svaly ale země se probouzí

a s ní i my lidi we the people

novej kooperativismus měst a vesnic

vesnic a lesů

lesů a vesmírnýho prostoru skočte

to je ten budoucí přínos povstání který zničí autonomii

subjektu

 

jsem zemí tedy jsem

jsem vodou tedy jsem

jsem vzduchem jsem

apeironem autonomií autarkií anarchií anomií agrokulturou

audiosférou

jsem biosférou

bódhisattvou blahořečí mě mechy a kapradí

podívejte se nahoru

 

jsem tam kde se probouzej sopky kde zatíná pěsti tom joad

jsem tam kde zaměstnanci hromadně odmítají práci a tam

kde policie

odmítá sloužit

odhoďte obušky

 

tam kde chudý začínaj poslouchat planetu a kapitál

ustupuje pouštím

tam kde slunce zachází nad prázdnejma zdma vězení

tam kde opice dobývaj svatyně

tam kde věrný nepálej svatý knížky ale společně píšou nový

 

tam kde tlučou do bubnů ne do virblů

tam kde kroutěj brka

ne krky

 

tam kde píchací hodiny ještě bijou jak srdce

ale kde srdce neposlouchá hodiny

hodiny se liší jedna od druhý

hodina námezdný práce je jiná než hodina lásky

podívejte se na lásku

 

lásku která nepotřebuje písemný smlouvy a paragrafy

za kterejma číhá

biskup a elektrickej falus kmenový vlády

podívejte se na náměstí a pole na nezmrzačený lůno

setkání i rozchodů

na děti který si navzájem nezáviděj hračky

na děti nekrmený masem měsíčních kuřat

a netlačený do kultu osobnosti

peněz náboženství politiky

 

jsem tam kde mniši hoří benzínem ne meditací

tam kde skandujou hesla namířený proti elitní menšině

obehnaný zdí bank nájemníků a ubohý představivosti

 

jsem tam kde rabujou supermarkety

kde bojkotujou frenčízový krvavý žranice

tam kde házej láhve po tancích

tam kde ilegální poezií otvíraj oči a pusu

pusu a uši

tam kde nálepkama probouzej omráčený ránem a pornem

podívejte se na svou obrazovku

 

na sílu svejch mozků prolamující qwerty

1 2 3 4 a $ % =

 

nezastaví nás štíty pochybujících policajtů

neomráčí nás stroboskopy chemickejch otrokyň a otroků

kterejm odpad říká hvězdy

ani hvězdy na vlajkách ani na teniskách

ani symboly kterejma tetujete ulice

ani výpočty který údajně tvrděj co chcete

mě nezajímaj

jsem tam kde výpočty vyprávěj o chudým jihu a bohatým

severu

tam kde se odchází z ponurejch seminářů něco dělat

tam kde si berete slovo abyste mluvili s lidma ne jenom mezi

nima

rozuměj mi kameny plechovky a srny co zdrhly kulkám

a temný strany planet roje planet

 

jsou s náma měsíc slunce i rotace těles

jsou s náma revoluční umění i filosofie

jsou s náma slova ale jsou to jenom slova

jsem tam kde slova něco znamenaj

ale moje jméno neznamená nic

 

neunavujte

nezastaví nás výchova ani pouta zvyků

země která vibruje říká víc než mudrci v písmu a počtech

 

nezastaví nás speciální jednotky nekoupí si nás

tajný agendy podívejte se na ty co opouštějí kormidlo vlády

a steroidy její vize

 

podívejte se na klíčící fazolky mungo na cizrnu která se

namáčí

na upečenej chleba ne gumu ze supermarketu

 

jsem skutečným celozrnným denním chlebem

jsem panenským olejem

ale nedovážej mě velký tiráky

a neplatíš za mě svým dnem podívej

 

jak rostou houby jak se dělá tofu

na co stačej brambory ve sklepě

jak chutná opravdovej cukr

 

až se hudba vzdá automatu uslyšíš skutečnej rytmus

až se hlasy vzdaj kompresorů vocoderů a podprahovejch

signálů

uslyšíte čím nás krměj

 

vyjeme na náměstích a hrajeme na jedinou strunu

společně

nikdo neukradne moji hudbu podívejte se na stromy

na železný rudy

 

když dávám nohy na zem

rodí se beat

a jdu

 

 

Piotr Macierzyński

 

Vážený pane veliteli tábora v Auschwitzu

žádám okamžitou změnu paliva

a už v těch pecích netopte židama

tady to býval klidný kraj

vždycky jsem dům pronajímal rekreantům

kdo bude chtít odpočívat ve smradu

spáleného masa

zkusme sjednotit naše zájmy

váš soused

Hermann Schmidt

 

 

 

Radost z přežití

 

jak vyděsit člověka

kterému hrozili pověšením

kterého bili týrali hladem

zbavili chuti a naděje

chtěli ho nahnat do plynu

spálit v krematoriu

otec mu zemřel před očima

nepřežil nikdo z celé rodiny

 

jak má teď politovat kluka

kterému ukradli kolo

 

 

xxx

 

neptej se miláčku co tu dělám

práce je to těžká

ale uspokojující

neztrácíme čas

a povýšení na dosah

 

stýská se mi po tvých kadeřích

rád bych zas usínal ve tvém rasově čistém objetí

přivezu ti zlatou brož

líbám tě Heil Hitler

Hans

 

 

Zofia Bałdyga

 

Příliv

 

Zátiší v řadách. Na nočním stolku i na poličkách.

Často se zdá, že rostou. Pokaždé pak píšu

na barevné pohledy, že se bojím lidí,

kteří se nebojí smrti. Pouze občas umlkají,

protože nevědí, kolik mi mají zanechat

 

slov, která nic neznamenají a dají nejvíc.

Skousnuté rty otékají, rostou.

Zůstanu s tebou až do první krve.

 

 

 

Blog

 

Jestliže je Bůh jen slovem, probuďme se před dvanáctou.

K tomu začátku mi věnuj něco cizího.

Pravou rukou dávej, levou ber.

 

Probouzí se s krví na rukou. Krev připomíná jenom krev.

Odstrašuje muže svého života, kteří bývají i 

ženami, superhrdiny, synonymy.

Budí se odřená autobiografií. Pravou rukou – píše,

že krev má objem, ale nemá tvar.

 

 

 

Půjč mi nějakou příhodu

 

Vyprávěla o mužích, kteří pokládali vedoucí koleje.

Nerovný terén. Oni jsou naplněni. Jen trochu moc kouřili –

próza – sošný dým krásných tvarů.

Obsah i forma jsou jedním, výraznými předměty.

Na konci je vždy srdce.

Nad kolejemi vedoucími po přímé trase

bezchybně, bez nezbytných proměn.

 

 

Ze sbírek Szczepana Kopyta Buch (WBPiCAK, Poznań 2011), Piotra Macierzyńského Antologia wierszy ssmańskich (Ha!art, Krakov 2011) a Zofie Bałdygy Współgłoski (Mamiko, Nowa Ruda 2010) vybral a přeložil Ondřej Zajac.