„Otřesný nález v Praze: u popelnice se válely lebky“, hlásá titulek portálu Aktuálně.cz a já si říkám: Dobrý bože, konečně! Vzápětí se ale ukazuje, že šlo o dřevěnou bednu s patnácti kusy lebek opatřených evidenčními čísly, patrně o „pozůstalost nebo sbírku prozatím neznámého majitele“, jak se vyjádřila policejní mluvčí. Nad takovými „otřesnými“ nálezy zůstává rozum stát. Po zdech českých hospod visí stovky zvířecích lbí, jako by se nechumelilo, ale to jaksi nikoho nevzrušuje. Horší je, že žijeme v situaci, kdy se u popelnic a kontejnerů povalují zbytky lidských tužeb, snů, nadějí, sociálních jistot a vlastně celá v předstihu rozbitá budoucnost, a zpravodajské servery mají tu drzost předhazovat čtenářům pseudokauzy a ještě je opatřovat bombastickými adjektivy. Jestli by nakonec v době, kdy se svět zjevně řítí do prdele, nebylo lepší najít u popelnic skutečné hlavy některých konkrétních osob, bez evidenčních čísel, zato se zbytkem výrazu v tváři, který by zračil údiv nad tím, že se „něco“ změnilo a že odteď už nebude možné uniknout zodpovědnosti za svůj podíl viny na tomto světě.
Příbuzné články
eskA2látor 3
Začalo to úplně náhodou: v jedné kapele se sešli dva kluci a jedna holka, jejichž hlavním pojítkem byl dojemně bezútěšný vzhled, záliba v nevkusném oblékání a nedostatek hudebního talentu...
eskA2látor 1
Sledovat současnou českou politickou scénu se všemi jejími kauzami a skandály vyžaduje silný žaludek a nemůže být pochyb o tom, že k tomuto obrazu velkou měrou přispívá i česká žurnalistika...
eskA2látor 1
Je chlapecky bezelstná i v dospělosti. Přesně a odlehčeně, ale ne jízlivě či posměšně pojmenovává vše, co vidí kolem sebe. Její ironie je jemná. Humor klidný...