eskA2látor 2

Spojenectví mezi Václavem Klausem a bývalým šéfem Národní galerie Milanem Knížákem není žádným tajemstvím. O podstatě tohoto spříznění patologií Knížák zcela otevřeně promlouval sedmého března u příležitosti odchodu prezidenta z funkce. Obtížně se při jeho projevu dalo ubránit dojmu, že máme co do činění s jevem, který psychologické příručky označují jako přenos. Zdálo se totiž, že Knížák ve své plamenné řeči obhajoval především své působení ve Veletržním paláci. Mezi oběma veřejnými osobnostmi lze opravdu pozorovat celou řadu styčných bodů: v první řadě urputné hájení vlastních názorů a světonázorových východisek, které bezhlavě prosazovali navzdory jakékoliv kritice. To nejzajímavější ovšem zaznělo poté, co byla odvysílána krátká reportáž z rozlučkového happeningu s prezidentem. Knížák totiž demonstraci označil za „takový folklór“ a spalování Morany-Klause bylo dle něj poměrně zábavné a neškodné. Bohužel tak nečekaně uhodil hřebíček na hlavičku. Takové pocty se zatím žádnému prezidentovi nedostalo a dav pochodující Malou Stranou s jeho podobiznou nad hlavami klidně mohl exprezidenta dojmout až k slzám. Lidu se opět podařilo svému panovníku zalichotit.