par avion

Z čínských médií vybrala Anna Zádrapová

Nejen ptačí chřipkou nového genu H7N9 žijí čínská média posledních dnů a týdnů. Agentura Nová Čína uveřejnila 17. dubna text k reakci Západu na Bílou knihu, opisující stav čínské armády. „Toto je nejnovější krok naší země k větší transparentnosti ve věcech národní obrany,“ píše se v článku. „Přesto analytici Chuan-čchiou Š’pao [The Global Times – pozn. A. Z.] nedoufají, že takový krok uspokojí západní veřejné mínění.“ Západní požadavky vůči Číně jsou podle těchto analytiků nekonečné, navzdory faktu, že otevřenost ve věcech obrany státu je vždy relativní a neexistuje jediná země na světě, která by přiznala všechno. Západ by po Číně chtěl ale co nejvíce detailů. „Přestože se snažíme reagovat na požadavky zvenčí, jsme kritizováni pro skryté motivy a záměry.“ V článku se nicméně klade důraz na to, že Bílá kniha je důsledkem čínské politiky stále větší otevřenosti vůči světu, nikoliv důsledkem tlaku západního světa na Čínu. „Neměli bychom se při svém konání tolik zamýšlet nad tím, co od nás Západ očekává. Zdaleka jsme nevyčerpali všechen mocenský prostor, který se nám coby velmoci otevírá.“ Následují slova o tom, že Čína by měla učit okolní svět přizpůsobování, nebo by minimálně přizpůsobování Číny a okolního světa mělo být vzájemné. „Vzhledem k tomu, že náš význam narůstá, okolní svět se bude Číně přizpůsobovat živelně, přirozeně, je na nás, abychom tento proces vedli, racionalizovali.“

 

V článku z Lidového deníku z 12. dubna se dozvídáme o probíhajícím turné nového posjezdového čínského vedení po regionech země. „Nové vedení provádí zkoumání takřka u základů: zajímá se o náladu ve společnosti, sleduje vůli lidu, shromažďuje zkušenosti obyvatel. Analýzy ukazují, že tentokrát vedení pozná stav země i její sílu, a to proto, aby se ,čínský sen’ posunul dále ke svému uskutečnění.“ Rétorika článku parafrázujícího vyhlašované cíle cesty potentátů odpovídá faktu, že Číňané jsou si vědomi systémových problémů své země i toho, že se tyto problémy za minulé roky vyhrotily. Obecné cíle zůstávají stále stejné: „Ekonomický rozvoj, budování ekologické civilizace, rozvoj národnostních menšin a oblastí, kde žijí, rozvoj vzdělání na venkově, reforma železnice – témat je požehnaně.“ Daj Jen-ťun ze vzdělávací sekce Ústředního výboru KS Číny, jeden z pohlavárů účastnících se poznávacího turné, se domnívá, že tentokrát ovšem nejde o ekonomický růst samotný, ale především o změnu způsobu, jakým se tohoto růstu dosahuje, o restrukturalizaci průmyslu, podporu moderních technologií a v neposlední řadě o propojení toho všeho s životem obyčejných lidí. Člověka nemůže nenapadnout, že pokud chtějí politici poznat stav země, měli by si především vzít poučení ze špatně utajovaných akcí lidového odporu. V plánu nového vedení nechybí ani proklamace o nutnosti využít potenciál západních a středních oblastí Číny a sladit rozvoj severu a jihu.

 

Mezi internetovým publikem se v posledních pár dnech čile diskutuje na téma vstupného do nejnavštěvovanějších turistických destinací. V provincii Che-nan se rozhodli na turistickou sezonu některé památky zpřístupnit bezplatně. Představitelé organizací turistického ruchu se domnívají, že oblast bude sice na vstupném tratit desítky milionů, ale bohatě si to vynahradí nárůstem počtu turistů, kteří za ostatní věci utratí mnohem více peněz – podle odhadu Čang Chua-čchianga z Asociace chenanského turistického ruchu přibližně o sto milionů jüanů. Naproti tomu budete-li chtít navštívit starobylé město Feng-chuang, opravdovou perlu mezi čínskými městy (provincie Chu-nan), zaplatíte od letošního 10. dubna za vstup 148 jüanů. Od tohoto momentu však okamžitě poklesla návštěvnost této destinace. Podle článku na webu Nanfang Daily, v němž se podrobněji shrnuje obsah debat na téma vstupného, se těmito internetovými diskusemi úspěšně šíří návrh bojkotu Feng-chuangu. Před 1. květnem, svátkem práce, kdy se celý národ dává na několik volných dní do pohybu, aby navštívil nejkrásnější místa své země, mění lidé na protest své itineráře. „V těchto několika dnech budou turisté uraženi, ale nakonec bude většině výletníků jedno, že platí nějaký obnos za vstupenku, soudí místostarosta Feng-chuangu.“ Někteří diskutující ovšem zvedají varovně prst: „Pokud nepojedete do Feng-chuangu, co si počnou tamní obyvatelé, kteří z turistického ruchu žijí?“ V článku je citován text Chuan-čchiou š’pao: „Pokud se zavedlo vstupné do Feng-chuangu, nezačnou jednoho dne vybírat vstupné do Si-anu, Kuej-linu nebo nakonec i do Pekingu?“