eskA2látor 2

Možná už je načase založit Ústav pro studium Života na zámku. Téma společenského vzestupu jedné rodiny z českého maloměsta, jak ho líčil dobový seriál, dokonale odhaluje pilíře porevolučních devadesátých let. Na cestě za lepším živobytím se průměrná rodinka z nižší střední třídy neštítí ničeho. Ofenzivu zahajuje klasickým bratříčkováním a dolézáním za vyššími kádry. V zoufalé snaze získat dostatečný kapitál k rodinnému start­upu se Töpfer neštítí prosit o peníze ani dramatika. Doma pak naříká: „Zubaři jsou na tom stejně jako já, umělci mají velkou spotřebu.“ Trapnou cestu za bakšišem pak taťka neslavně zakončí ve studiu s Přemkem Podlahou a babkou Tutovkou. Z úplného dna – tedy docela snesitelného bydlení v tři plus jedna – se jim podaří odrazit až díky restitucím. To, jak povedená rodinka nakládá s bábou Jiráskovou, nám zase leccos řekne o vztahu Klausovy éry k penzistům. Královic jí nejprve dávají „nenápadně“ najevo, že by měla přenechat životní prostor mladým vlčákům Hrachovcové s Rajchertem, až se nakonec chuděra přestěhuje k dotěrnému ňoumovi od vedle, kterého až příliš věrně ztvárnil Brodský.