Referendum o poloze vlakového nádraží v Brně se letos na podzim konat nebude. Aktivisté se přesto nevzdávají. Hodlají v boji za vyhlášení referenda nadále pokračovat a zasadit se o jeho vypsání v době krajských voleb v roce 2016.
Spor o polohu brněnského hlavního nádraží se táhne už deset let. Letos mělo padnout definitivní rozhodnutí. První referendum se konalo v roce 2004 a přes osmdesát procent hlasujících se tehdy vyjádřilo proti přesunu nádraží. Protože se však hlasování zúčastnila méně než polovina obyvatel, výsledky nebyly pro vedení města závazné. Letos se brněnští občané znovu postavili proti plánům primátora Romana Onderky, který přemístění nádraží prosazuje. Aktivisté z občanské iniciativy Referendum 2014 během léta sbírali podpisy, diskutovali a připravovali se na vyhlášení nového referenda souběžně s nadcházejícími komunálními a senátními volbami.
Referendum 2014 založily brněnské pobočky Dětí Země, Hnutí Duha a Masarykovy demokratické akademie, a k podpoře iniciativy se přihlásili zástupci Greenpeace, Hnutí Brontosaurus a Nesehnutí. Do sběru podpisů se výrazně zapojila také místní pobočka Strany zelených a za plebiscit se postavily i další politické strany, například TOP 09 a Piráti. Iniciativa připravila referendum se dvěma otázkami. První zněla, zda si občané přejí nádraží zachovat v dosavadní poloze. Druhá měla zavázat město, aby provedení rekonstrukce probíhalo prostřednictvím otevřených výběrových řízení.
Veřejné peníze proti veřejnosti
Snahy brněnských aktivistů o vyhlášení referenda byly od počátku provázeny útoky místních politických špiček, především z řad občanských a sociálních demokratů. Vedení města se všemožně pokoušelo snahy aktivistů zmařit. Robert Kotzian, první náměstek primátora, například prohlásil: „Vyhlášení nového místního referenda o poloze nádraží několik měsíců před komunálními volbami a bez znalosti výsledků studie považuji za politizaci věcného problému a snahu o zneužití tématu k získání politických bodů.“ V červnu pak zastupitelstvo schválilo vyčlenění dvou milionů korun na propagaci odsunu hlavního nádraží z centra. Jinak řečeno, rozhodlo se utratit veřejné prostředky na potírání hlasů občanů.
Zmocněnec přípravného výboru referenda Jakub Patočka v otevřeném dopise vyzval primátora Romana Onderku, aby radnice ze zmíněných dvou milionů polovinu poukázala na účet zastánců rekonstrukce nádraží ve stávající poloze, protože „je zjevně nedemokratické snažit se silou peněz protlačit jeden ze dvou legitimních názorů, mezi nimiž se bude souběžně s komunálními volbami rozhodovat v referendu“. Výzva zůstala – dle očekávání – nevyslyšena. Patočka si tehdy nicméně nedokázal představit, že by zastupitelstvo mohlo referendum nevyhlásit: „Jsou na to jasné judikáty správních soudů, takže předpokládáme, že by si město maximálně utržilo ostudu a referendum by se konalo stejně.“
Účelovost a arogance
Místní referendum se vyhlašuje, usneseli se na tom zastupitelstvo obce nebo statutárního města. Druhou možností je vytvoření přípravného výboru, který podá návrh na konání lidového hlasování. K tomu je třeba ve městech s více než 200 tisíci obyvateli sesbírat šest procent podpisů oprávněných voličů. V případě Brna se konkrétně jedná o 18 508 podpisů. Když tedy počátkem srpna odevzdali členové přípravného výboru na brněnský magistrát archy s více než jednadvaceti tisíci podpisy, očekávalo se, že se na jednání zastupitelstva, které bylo plánováno na druhý zářijový den, rozhodne o vyhlášení dalšího referenda o budoucí poloze vlakového nádraží.
Magistrát ovšem následně vyškrtal sedm tisíc osm set jmen a konstatoval, že aktivisté nemají potřebný počet podpisů. Během několika dní se podařilo sebrat další tisíce podpisů a na počátku září je předložit. Celkově se pro vyhlášení referenda vyslovilo takřka dvacet sedm tisíc obyvatel města Brna, přesto vedení města dále trvalo na svém a opakovalo, že platných podpisů je nedostatek. K dosažení potřebného limitu prý chybělo 414 podpisů. „To znamená, že magistrát tvrdí, že třetina z lidí, co se podepsali, neví, kde bydlí, nebo nebydlí v Brně, nebo si z nás dělali nějaké děti legraci. Myslím, že tohle nemohou myslet vážně. Standardně se vyhazuje mezi deseti až dvaceti procenty podpisů. Z postoje magistrátu čiší účelovost, arogance a neúcta k občanům,“ řekl k tomu Patočka.
Aktivisté se následně obrátili na soud, aby prozkoumal počínání magistrátu a vyhlásil konání referenda souběžně s volbami. Soud stížnosti nevyhověl, nicméně zjistil, že 550 podpisů bylo vyřazeno neoprávněně. Což znamená, že referendum podporuje dostatečný počet občanů, a podle zákona se tedy mělo konat. Aktivisté z Referenda 2014 chtějí nyní prokázat, že magistrát a zastupitelstvo postupovaly nezákonně. Současně hodlají podat stížnost na postup krajského správního soudu, který měl v souladu se zákonem referendum vyhlásit.
Autor je publicista.