Kdo v posledních týdnech četl francouzské noviny, mohl nabýt dojmu, že se vesmír točí výhradně kolem prezidentských voleb. Ty zaměstnaly novináře natolik, že nebýt nedávného vloupání do bytu premiéra Bernarda Cazeneuva, řeklo by se, že současná francouzská vláda snad už ani neexistuje. Předvolební boj byl dlouhý a deníky i zpravodajské servery se předháněly v tom, kdo nejzajímavěji pokryje jeho turbulentní vývoj. Každodenní dění přitom často zastínilo hlubší analýzu letošní kampaně, jejích témat a charakteru. Možná právě proto deník Libération v rozhovoru s demografem Hervém Le Brasem, uveřejněném dva dny před prvním kolem 21. dubna, otevřel jedno z témat, jež kandidáti na prezidenta na rozdíl od některých svých předchůdců mezi svá volební témata nezačlenili. Jde o „francouzskou identitu“ – tedy o pojem spojený s érou Nicolase Sarkozyho. Francouzský demograf je přesvědčen, že pokud by kampani nedominovaly kauzy Françoise Fillona, „francouzská identita“ by se nepochybně jedním z důležitých témat stala. Le Bras se v rozhovoru (stejně jako v nedávno vydaném eseji) ohrazuje proti konceptu, který v médiích nejnověji rozvinul publicista Éric Zemmour, a sice že momentálně prožíváme radikální změnu francouzské identity. Le Bras tento názor nesdílí. Tvrdí, že neexistuje nic, co bychom mohli nazývat jednoduše identitou, a zpochybňuje na to konto křesťanské kořeny Francie. Slovo „identita“ slouží podle něj pouze k pojmenování něčeho nejasného, co potřebuje doplnění. Na rozdíl od Zemmoura si myslí, že francouzská identita není strnulá, ale progresivní a dynamická, a odmítá, že bychom byli svědky nahrazování jedné identity druhou. Jestliže se dá mluvit o jakési proměně ve francouzské společnosti, týká se nárůstu počtu potomků smíšených párů. Tímto způsobem se mění francouzská společnost – zdejší děti narozené v roce 2015 mají ze čtyřiceti procent rodiče či prarodiče s imigrantskou zkušeností. Podle Le Brase existuje pouze jedna věc, která všechny Francouze spojuje: vědomí, že jsou Francouzi, byť každý asi z trochu jiného důvodu.
Prvomájové manifestace se v Paříži ani letos, podobně jako každý rok, neobešly bez střetů demonstrantů s policií. Symbolem letošní vypjaté atmosféry v ulicích se stala fotografie, která obletěla svět a dostala se i na úvodní stránku New York Times. Je na ní zachycen policista v plamenech po zásahu Molotovovým koktejlem a tři další hořící policisté. Autorem snímku je syrský uprchlík Zakaria Abdelkafi. Jak píše deník Le Parisien, Abdelkafi při pořízení fotky zúročil své zkušenosti z Aleppa, kde mezi lety 2013 a 2015 dělal válečného fotografa. „Vím moc dobře, kde mám kdy stát. Hned jak jsem fotku udělal, jsem věděl, že bude mít úspěch, protože její pořízení nebylo snadné,“ svěřil se deníku Le Parisien. „Na druhou stranu mě mrzí, že síla té fotky spočívá v utrpení druhého člověka.“ Abdelkafi fotil v Aleppu hlavně každodennost. K jeho práci ale patřilo také ošetřovat raněné nebo rozdávat lidem jídlo. Do Francie se dostal poté, co v roce 2015 při útoku prorežimních jednotek na rebely přišel o oko. Jak ale dokazuje zmíněná fotografie, ani ztráta oka mu nebrání vykonávat profesi. V Paříži dnes pracuje pro agenturu AFP a hledá byt pro svou rodinu. Výhledově ale plánuje odjet za prací do Turecka nebo Iráku. Do rodné Sýrie se vrátit nemůže, je totiž veden jako politický uprchlík.
Deník Le Monde přinesl 30. dubna informaci, která potvrzuje evropský trend zpřísňování pravidel pro jedince využívající pro své podnikání digitální platformy. Nové nařízení francouzské vlády umožňuje obcím nad dvě stě tisíc obyvatel a těm, které se nacházejí v departementech přiléhajících k Paříži, vyžadovat, aby rezidenti informovali radnici o krátkodobém pronajímání svých bytů. Týká se to předně těch osob, jež byty pronajímají prostřednictvím aplikací Airbnb a jí podobných. V praxi to znamená, že úřad přidělí nahlášené nemovitosti číslo a zařadí ji mezi objekty, které mohou být kdykoli předmětem kontroly. Ve Francii platí, že nelze pronajímat byt na delší dobu než sto dvacet dní ročně. Vláda si od nařízení slibuje, že tím hlavně ve velkých turistických městech uvolní část bytů pro místní populaci. A také tímto krokem odpovídá na nářky hoteliérů, kteří v krátkodobých pronájmech přes digitální platformy vidí nekalou konkurenci. Na druhou stranu nebude asi překvapením, že nad novým opatřením nijak nejásá firma Airbnb. Ta upozorňuje, že zavedení nových pravidel bude pro obecní úřady znamenat desítky tisíc kontrol a zainteresovaným soukromníkům zase přibudou administrativní povinnosti. Pro Airbnb není francouzský trh zanedbatelnou položkou, naopak, Paříž je s pětašedesáti tisíci byty jedním z nejdůležitějších trhů s ubytováním. Nelze se proto divit, že se firma snaží přicházet se vstřícnými kroky. Airbnb tak v prosinci městu Paříži nabídla, že pronajímatelům využívajícím její služby bude automaticky blokovat účet v okamžiku, kdy v jednom roce překročí hranici sto dvaceti dnů trvání krátkodobých pronájmů. Podobný systém ostatně už firma úspěšně zavedla v Londýně a Amsterdamu.